Na Vysočině ubylo v minulých deseti letech 8048 obyvatel, loni mělo v tomto kraji obvyklý pobyt 497.517 lidí. Cizinců mezi nimi bylo 2,1 procenta. Podle loňského sčítání lidu patří Vysočina mezi kraje s vyšším průměrným věkem obyvatel, kde ale také žije největší podíl lidí v manželství a kde je nejnižší podíl rozvedených.

Vysočina patří rovněž mezi regiony s nadprůměrným podílem věřících. Vyplývá to z prvních výsledků sčítání, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Průměrný věk obyvatel Vysočiny je podle sčítání 43,4 roku, průměr v Česku je nižší o 0,7 roku. O něco vyšší průměrný věk obyvatel mají kraje Karlovarský, Královéhradecký a Zlínský. Nejmladší obyvatele měla loni Praha, kde byl věkový průměr 41,4 roku.

Mezi obyvateli ve věku od 15 let tvořili svobodní lidé na Vysočině 29,2 procenta, což byla v porovnání s ostatními kraji nejmenší část. V manželství vloni na Vysočině žilo 50,4 procenta obyvatel, to byl nejvyšší podíl mezi kraji. Vysočina měla v Česku zároveň nejnižší podíl rozvedených lidí, který představoval 11,6 procenta obyvatel.

Cizí státní občanství mělo před rokem na Vysočině 10.320 obyvatel, druhý nejnižší počet mezi kraji. Méně cizinců žilo jen ve Zlínském kraji. V ČR žilo v součtu 490.438 lidí s cizím státním občanstvím, nejvyšší počet, přes 177.000, v hlavním městě.

K české národnosti se na Vysočině, která je na pomezí Čech a Moravy, přihlásilo skoro 59 procent obyvatel a k moravské národnosti 22.121 lidí, což je 4,4 procenta obyvatel. Žádnou národnost v tomto kraji nevybralo 32,1 procenta lidí.

Kraj Vysočina patří podle sčítání spolu s moravskými kraji k regionům s nadprůměrným podílem věřících. K církvi, náboženské společnosti nebo směru se na Vysočině loni přihlásilo 103.776 obyvatel, téměř dvě třetiny z nich k římskokatolické církvi. Na otázku zároveň neodpovědělo 31,2 procenta obyvatel. V celé zemi deklarovalo náboženskou víru 18,7 procenta z těch, kteří otázku vyplnili. Nevyplněnou ji nechalo 30,1 procenta osob.

Domů bylo minulý rok na Vysočině 146.623, v posledních deseti letech jejich počet stoupl o 9857. Z celkového počtu domů patřilo 91,5 procenta fyzickým osobám.

Sčítání se pořádá každých deset let, a to nejen v Česku. Umožňuje zmapovat situaci v jednotlivých zemích a porovnávat ji. Zatímco řada států údaje získává ze svých registrů a dotazuje se jen vzorku několika tisícovek lidí, v České republice se museli zapojit všichni obyvatelé. Česko totiž nemělo rejstříky, z nichž by se daly potřebné informace získat.

Diskuze k článku