Jiří Varhaník
kulturní redaktor
tel.:+420 567 578 033
mobil:+420 732 506 071
varhanik@jihlavske-listy.cz

Svoji vizi dalšího směřování VŠPJ představil doc. Zdeněk Horák, nově zvolený kandidát na rektora školy, 5. ledna v rozhovoru, který ve školní laboratoři zpracování signálu a multimédií poskytl pro podcast VŠPJ Polytechnicast.

V úvodu rozhovoru Z. Horák pojmenoval tři základní konkurenční výhody VŠPJ. Za nejvýznamnější považuje její zaměření na praxi, na profesně orientované studijní programy, na aplikovaný výzkum a vývoj.

Neméně důležitá je podle něho relativně menší velikost školy - jako výhodu vnímá, že akademici mají možnost poznat studenty individuálně. Menší škola, menší organizační struktura, je také podle něho mnohem flexibilnější na změny, výzvy a potřeby. Rodinné nebo komorní prostředí školy by proto rád nadále podporoval.

Rezervy školy lze podle Z. Horáka hledat v systému výuky a vzdělávání. Tou nejzásadnější, ovšem danou zákonem, je skutečnost, že jde o neuniverzitní vysokou školu.

„To znamená, že nemáme doktorská studia a do jisté míry nás to limituje v rozvoji vědy a výzkumu toho základního typu, kdy prostě nemáme studenty doktorských programů, a tudíž veškerá ta tíha, nebo ten objem výzkumu a vývoje, sedí na akademických pracovnících,“ popsal Horák. Změna v tomto ohledu, pokud přijde, ale podle něho rozhodně nenastane v blízkém horizontu řekněme jednoho funkčního rektorského období. 

Jedna z otázek směřovala ke zkušenostem z působení Z. Horáka na fakultě strojní ČVUT v Praze nebo na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy a k možnosti jejich přenesení na jihlavskou školu.

Podle doc. Horáka jsou zkušenosti obtížně přenositelné do jiného prostředí, ale společným jmenovatelem obou zmíněných škol je větší důraz na systém vědy a výzkumu a na přenesení poznatků do vzdělávání studentů. „To je věc, kterou by stálo za to tady ještě více podporovat, tady u nás v regionu, v kraji Vysočina,“ uvažoval. 

Lidi z vlastních řad

Během dvou funkčních období prof. Báči prošla VŠPJ změnami, dosáhla úspěchů, jako jsou otevření výukového centra v roce 2020, anebo otevření magisterského programu Aplikovaná technika pro průmyslovou praxi.

Sám doc. Horák tyto úspěchy komentuje jako viditelné navenek. Jako nejzásadnější úspěch z období rektora prof. Báči vnímá stabilizaci personálního obsazení akademických pracovníků, vytvoření vyváženého akademického sboru ve všech oborech a studijních programech. Dalším významným úspěchem je podle něho stabilizace rozpočtu a financování školy, což mohlo vyústit ve zmíněné hmatatelné úspěchy.

Cílem dalšího vývoje VŠPJ je podle doc. Horáka jednoznačně akreditovat nové magisterské studijní programy navazující na programy bakalářské. Klíčové pro to bude stabilní a odpovídající personální zajištění výuky.

V tom ohledu je podle Horáka cestou podpora odborného a kvalifikačního růstu stávajících akademiků: „Má smysl a je dlouhodobě udržitelný jenom ten způsob, že ty lidi získáme z vlastních řad… Samozřejmě budeme hledat i možnosti rozšíření počtu akademických pracovníků i z jiných škol, řekněme z vnějšku, ale to není cesta, na které to lze mít postavené,“ uvedl Horák.

Co se týče působení VŠPJ ve vztahu k regionu, má zde podle něho vysoká škola plnit roli centra vzdělanosti, kde mohou lidé nebo instituce konzultovat odborné či technické problémy. Dalším přínos vidí kandidát na rektora ve velké šanci, že absolventi zůstanou v regionu, což povede k jeho rozvoji jako celku.

Třetí roli VŠ vidí doc. Horák ve společensko-sociální oblasti, ve snaze pěstovat vzdělanost a obecnou soudržnost. Zde zmínil např. nedávnou pomoc studentů v nemocnicích a zdravotně-sociálních zařízeních v době covidové pandemie. Vzájemnou spolupráci a podporu školy a regionu označil v současné podobě jako vyváženou symbiózu.

V tom kontextu by z postu rektora podle svých slov dále co nejvíce rozšiřoval spolupráci s firmami, ale také s nemocnicemi, zdravotnickými zařízeními i státními institucemi v regionu, které široce označil jako „aplikační partnery napříč všemi obory“. Tato spolupráce je podle něho pro školu klíčová.

Jak dál čelit krizím

Kandidát na rektora také reagoval na otázku, jak v budoucnu čelit tomu, aby krizové situace typu pandemie nemoci covid-19 co nejméně ovlivnily kvalitu vzdělávání.

Globálně jsou podle něho všechny krize i příležitostmi. I ta současná přinutila nejen akademiky přizpůsobit se změně, vedla k výraznému rozšíření forem distančního vzdělávání, k využití současných technologických možností, k implementaci nových postupů do výuky. „Nezastírám, že to hodně bolelo…,“ doplnil Z. Horák. Pro další případné krize ale tato zkušenost podle něho školu a společnost posílila.

Jednoznačně kandidát na rektora vyjádřil názor, že na akademické půdě má probíhat diskuze o možných důsledcích a řešeních klimatických změn a dalších celospolečenských témat a fenoménů, ať už lokáních nebo globálních.

„Se vzdělaností přichází i změna chování, vzdělaní lidé mívají větší odpovědnost a jsou ochotni k tomu, aby změnili své návyky, své dosavadní chování,“ uvažoval doc. Horák. V otázce řešení klimatických otázek preferoval před „revolucí“ pozvolnou změnu, která by umožnila přizpůsobení lidstva a zmírnění dopadů.

Koleje jsou klíčové

Před VŠ polytechnickou stojí investiční záměr vybudovat nové studentské koleje na pozemcích ve Fritzově ulici. To doc. Horák označil jako velmi klíčové pro další rozvoj školy. Vybudování zázemí, kampusu, podle něho podpoří i sounáležitost studentů se školou, s kolegy, se značkou.

„Nevím, jestli se to podaří ještě do konce funkčního období současného pana rektora Báči, doufejme, že ano, ale minimálně si myslím, že by tady měl vzniknout studentský klub, tedy organizace, která by zastřešovala studentskou komunitu na vysoké škole,“ dodal Z. Horák k otázce významu mezilidských vztahů na škole.

V rozhovoru pro Polytechnicast také komentoval své působení coby soudního znalce v oblasti forenzní biomechaniky (řeší např. důsledky pádů z výšky, dopravních nehod, úrazů na sjezdovkách, identifikaci osob z obrazových záznamů apod.). Tento obor označil jako svoji srdeční záležitost. 

Dále komentoval své dojíždění z Prahy, kde bydlí. V dojíždění ale nevidí problém, po cestě poslouchá hudbu, audioknihy, je to čas, který má sám pro sebe a pro odpočinek. 

VŠ polytechnickou čeká v roce 2022 dovršení 18 let její existence.  Podle Z. Horáka je tento věk přerodem od mladické nerozvážnosti, nicméně doby plné síly a odvahy, do doby zralosti, možná větší pokory.

„Každá instituce je tak silná, jak silné má lidi, kteří v ní jsou,“ uvedl doc. Horák. Vyslovil proto přání pro akademiky i technicko-hospodářské pracovníky školy, aby jim vydržela, mladost, odvázanost a odvaha mládí a zároveň respekt, sebeuvědomění a víra v sebe sama, které jsou už spíše spojeny s vyzrálostí.

Diskuze k článku