O VÝZKUMU na třebíčském Karlově náměstí přednášel archeolog jihlavského Muzea Vysočiny Aleš Hoch.
Dosavadní archeologický výzkum na Karlově náměstí shrnul na sklonku uplynulého roku v Centru lidové tvořivosti v Třebíči archeolog Muzea Vysočiny Jihlava Aleš Hoch.
V úvodu poznamenává, že přítomným ukáže, jak vypadalo Karlovo náměstí ještě před tímto pojmenováním.
Připouští, že ještě nezažil, aby přednášel během stále probíhajícího výzkumu. Doplnil, že výzkum potrvá až do jara příštího roku. „Proto vám budu prezentovat místo po místu, co jsme zatím v prostoru odkryli,“ sděluje Hoch.
Připomíná, že archeologický výzkum začal v srpnu 2020 v bývalé Jejkovské bráně a v okolí. „Zvolili jsme na náměstí primárně formu sondáží, máme za sebou úctyhodných 150 sond a jejich počet neustále narůstá,“ pokračuje Hoch.
Připouští, že přibližně třetina náměstí zůstane neprozkoumaná, což nepovažuje za problém, vyjádřil se, že alespoň něco zůstane skryto pro další generace. „Archeologické výzkumy procházejí modernizací a co je pro nás nyní nemožné, v budoucnu třeba možné bude,“ naznačuje Hoch.
Situace zachycené v Jejkovské bráně bylo možné srovnávat s obrazy či mapami z minulosti. Archeologové odkryli zbytky novějších hradeb, které se kolem města stále nacházejí. „Jedná se o hradby z druhé poloviny patnáctého století,“ informuje Hoch.
Odhalili most
Přiznává, že jejich odhalení nebylo překvapivé. Zajímavějším zjištěním byla přítomnost mostu, který překlenoval příkop o šířce osm až deset metrů. „Hloubku se nám určit nepodařilo, protože jsme museli ve dvou metrech pod povrchem práce ukončit,“ nastiňuje Hoch.
Archeologové ovšem odhalili i další hradbu pravděpodobně z první poloviny čtrnáctého století. O té se zmiňuje Karel IV. ve svém privilegiu, kdy Třebíči uděluje městská práva a tam píše, že Třebíčané nemohou být nazýváni měšťany, pokud mimo jiné město neopevní hradbou.
„Dosud jsme nevěděli, zda to město učinilo, protože se nejednalo o levnou záležitost. Průzkum ukázal, že ano, ale z ní se nic nedochovalo. Z tohoto objevu lze navíc vyvodit, že do poloviny patnáctého století bylo město v hradbách asi o osm až deset metrů menší,“ sděluje Hoch.
Připouští, že hradby mohly fungovat krátký čas i současně. Upozorňuje, že kolem příkopu mohl být val ze zeminy z příkopu, který umožňoval lepší obranu města. Nakonec se ovšem Matyáš Korvín pravděpodobně právě přes Jejkovskou bránu v roce 1468 do města dostal.
V prostoru zasypaného příkopu archeologové objevily keramické nádoby, k jedné byla přilepená i část boty. Dalším úlovkem byl pozdně gotický kachel či opasková spona. „Jedná se o pozůstatek ženského celokovového opasku, na který se zavěšovaly předměty denní potřeby, např. klíče a věci, které se v domácnosti běžně používaly,“ informuje Hoch. Jedná se o oděvní doplněk z 16. či 17. století.
Místo pro odpadky
Hoch upozorňuje, že právě příkopy se ve městě využívaly k ukládání odpadků. Obrovský příkop kolem města pro to byl ideální. Dalším místem průzkumů byl prostor u sousoší svatých Cyrila a Metoděje v západní části náměstí.
Hoch v této souvislosti upozorňuje, že se nikdy před tím žádný takový archeologický průzkum na náměstí neprováděl. Uvádí, že v prostoru náměstí je vysoká hladina spodní vody, která umožnila zachování organických materiálů.
Hoch nastiňuje, že prostor náměstí byl také vlastně místem, kde se shromažďovaly odpadky, což bylo nepříjemné pro pohyb zejména v deštivých dnech. Prostor se proto snažili obyvatelé zpevnit. Využívali k tomu kameny, dřevo i zvířecí kosti.
Archeologům se podařilo nejstarší takové zpevnění odhalit z přelomu třináctého až čtrnáctého století. Dláždění bylo plošné mezi branami a individuálně i před domy. Záleželo, kdo v domě bydlel a jak si místo před ním upravil.
Za zmínku stojí i pozůstatek kamenných základů, pravděpodobně krámku, protože na náměstí bylo tržiště, kdy bouda byla patrně dřevěná. Z nálezů z tohoto místa mezi nejzajímavější patří například dětská botička.
Dalším nálezem byly již novověké vodovody či odvodňovací kanály. Pokud jde o vodovodní roury, ty nenapájely jednotlivé domy, ale kašny na náměstí.
V té chvíli Hoch upozorňuje, že výzkum je natolik rozsáhlý, že si později zaslouží celou sérii přednášek. Z dalších nálezů jmenuje vyřezávanou dřevěnou lžičku či prsten ze čtrnáctého století. Průzkum v Třebíči také odhalil, jak naši předci trávili volný čas.
Herní plán
Za velice zajímavý nález Hoch považuje fragment cihelné dlaždice, na které je vyryta část herního plánu. „Buď se jedná o dětskou variantu hry mlýn, nebo předchůdce dámy, která se do Evropy rozšířila ze Španělska,“ podotkl Hoch.
Dalším nálezem se staly hrací kostky neobvyklých tvarů, ale i groše z doby vlády Václava II. „Nejkrásnějším a nejunikátnějším nálezem z tohoto úseku se stal poutní odznak. Máme dva, ale tento ten druhý převyšuje. Jedná se o poutní odznak se svatým Jiljím,“ naznačuje Hoch.
Vypráví, že přibližně od jedenáctého až dvanáctého století poutě na svatá místa vykonávali primárně duchovní nebo šlechta, později je začali vykonávat i prostí lidé. Mohlo se jednat i o trestné poutě, kdy člověk spáchal nějaký zločin a v rámci trestu pokání musel vykonat pouť.
Odznaky se na svatých místech prodávaly jako dobové suvenýry. Lidé to měli jako znak, že pouť vykonali. Našívali se pomocí čtyř poutek, u třebíčského se zachovalo pouze jedno, na oděvy či poutní brašnu nebo klobouk.
„Takový odznak se i dědil a byla to taková svátost. Odznaky svatého Jiljí jsou poměrně vzácné, osobně vím o dvanácti, což neznamená, že jich není víc. Domovským klášterem světce je Saint-Gilles v jižní Francii, kam museli poutníci dojít,“ pokračuje Hoch.
Tento klášter byl benediktinský stejně jako klášter v Třebíči. Svatý Jiljí je patronem lovců, myslivců a mimo jiné i kojících matek a početí. Proto se tam chodily ženy modlit, aby otěhotněly.
Což znamená, že tam pouť vykonala nějaká třebíčská měšťanka. Ale pozor, mohla si také zaplatit někoho, kdo pouť vykonal za ni. Legenda praví, že svatý Jiljí byl poustevník, kterého kojila laň.
Dalšími místy bádání se stal prostor před současnou radnicí a vzhůru do Hasskovy ulice, kde ale po určité vzdálenosti narazili archeologové na skálu. Tam odhalili až osm pecí.
Několik pecí
Většinou se jedná o chlebové pece, jedna by mohla být keramická. „Jedná se o pece z dvanáctého až počátku třináctého století, kdy ještě město jako takové neexistovalo, pouze osada,“ poukazuje Hoch. Před radnicí se podařilo odhalit z té doby i obydlí.
Našel se tam i písek, který sem přinesla řeka, a využíval se ve stavebnictví. Výzkum nastínil, že osada byla v té době tržní, takže měla větší význam než osada běžná, což dokazují některé nálezy, jako například kupecká závaží.
Pokud jde o pece, poměrně zachovalá se nacházela před Malovaným domem z první poloviny třináctého století. Hoch poznamenává, že pylová analýza ukazuje, že odlesňování v okolí kláštera a osady za účelem osídlení pochází z počátku dvanáctého století.
Zajímavý byl nález kostěné brusle, kdy se archeolog dozvěděl z odborného tisku, že při rekonstrukci se na těchto bruslích dalo velice dobře pohybovat. Dalším objevem bylo třeba kupecké závaží.
Velice zajímavým byla zmenšenina hrotu kopí pravděpodobně pro hry dětí. Dalším nálezem byla káča pro dětské hry, výzkum ukázal, že silnice na dolní straně náměstí sloužila svému účelu už na konci třináctého století.
Pamětní mince
Dalším zajímavým nálezem z renesance se stala pamětní mince jihlavského autora. Hoch připouští, že je velice na náměstí překvapila kamenná konstrukce, kterou nikde jinde zatím nespatřil. Přes kamenný základ byly přehozené dva placaté kameny.
„Domnívali jsme se původně, že to mohl být základ pranýře ze čtrnáctého století. Dále jsme zde objevili například kupeckou plombu či dýku, keramický zvoneček. Ty měly srdíčko z boku na šňůrce. A mimo jiné nádhernou šatovou sponu,“ vypočítává Hoch.
Pokračuje, že u sousoší svatých Cyrila a Metoděje se dochoval nejkrásnější soubor her. Jedná se pozůstatky dnešní hry pétanque, malá dřevěná kulička jako cíl a koule, kterou se házelo. Tehdy se házelo také disky, které se též v místě objevily. Nejstarší doložená koule je již ze dvanáctého století a vyráběly se ze suků, aby byly i hezké.
Tuto hru popsal i Mistr Jan Hus, kdy se rozčiluje nad tím, že se hra hraje o peníze jako hazard, lidé se hádají, kdo má kouli blíž, a když tak to přeměřují provázkem. Předměty se mohly házet i k zaraženému kolíku a jako pasti na koule se hloubily jamky, kdy pak koule byla neplatná.
Že se jednalo o hru o peníze, naznačuje spousta nalezených mincí. Podařilo se objevit i základy kašen a patrně dalšího pranýře. Tento se nacházel u cesty, pranýře sloužily k trestům menšího společenského rozsahu.
Starý denár
Dalším objevem byla podlaha stavby z počátku třináctého století. Stáří určil denár, který se našel pod podlahou, takže samotná podlaha nemůže být starší. Za přínos považuje Hoch nalezení základů kamenného domu z druhé poloviny patnáctého století.
„Jednalo se o nález, který jsme neočekávali,“ přiznává Hoch. V době přednášky ještě nemohl říct, co se bude ukrývat pod tímto nálezem. Mnoho objevů se učinilo pod silnicí nebo v její blízkosti v severní části náměstí.
„Také ve středověku si někteří lidé potrpěli na honosné oblečení. Typickým příkladem byl opasek, který svým nákladným provedením mohl odrážet společenské a sociální postavení majitele. Ty se dokonce i dědily,“ poznamenává Hoch. Archeologové objevili i osadu z dvanáctého století, kde výzkum stále ještě pokračuje.
Zajímavostí je sprašová podlaha domu srubové či hrázděné konstrukce, kdy se spraš v Třebíči ani jejím blízkém okolí nevyskytuje a musela se dovézt. „My víme, že dřevo na stavbu jednoho z domů bylo pokáceno v zimě roku 1143 až 1144,“ nastiňuje Hoch.
Podařilo se objevit zřejmě i chlév datovaný do roku 1146, kdy pod ním se nachází stavba ještě starší. Pro chlév hovoří větve, které mohly sloužit jako krmivo i početnější výskyt škeblí, kterými se mohla krmit prasata.
Archeolog si myslí, že se jednalo o obydlí předchůdce pozdější šlechty, kdy se o ní ve dvanáctém století ještě nedá hovořit. Za velice pěkný nález považuje kus usně z boty zdobený zlatem. Článek si nedává za cíl plést se do práce renomovaných archeologů, jen shrnuje zajímavosti z přednášky, která byla daleko obsáhlejší.
Diskuze k článku