Pavel Bajer
komunální politika
tel.:+420 567 578 036
mobil:+420 736 194 030
bajer@jihlavske-listy.cz

Václav Smolík je 92letý senior, který žije v Jihlavě. Za svého života pamatuje všechny téměř všechny dějinné události, které se odehrály v Československu a později v ČR.

Zažil například Mnichov 1938, nacistickou okupaci v březnu 1939, osvobození v květnu 1945, únorový převrat v roce 1948, pražské jaro, okupaci země vojsky Varšavské smlouvy a následnou normalizaci, revoluci v listopadu 1989, rozpad Československa, vstup naší země do NATO a EU. Zkrátka je toho hodně.

Václav Smolík žije sám. Před dvěma roky mu zemřela manželka, která ho životem provázela přes 70 let.

Na svůj věk je velice čilý a stále soběstačný. Na chůzi ale potřebuje hůlku. Dění kolem sebe stále sleduje a není jím příliš nadšený. Svůj dlouhý život pomalu rekapituluje.

„Narodil jsem se v Bojanově na Chrudimsku na Václava 1929. Taky mně máma to jméno dala. Pocházím ze šesti dětí z chudé rodiny. Můj otec byl zedník,“ začíná své vyprávění.

Říká, že na bídu byl od mala zvyklý. Pamatuje si na dny, kdy třeba neobědval, protože na jídlo neměli peníze.

V dětství byl skautem. V Bojanově zažil nacistickou okupaci i osvobození. Nejvíce si z toho pamatuje na události z května 1945.

„Všichni němečtí vojáci, co tam byli, utíkali směrem na Západ. Jezdili hodně kolem Seče. Zůstalo tam i hodně vojenské techniky i poměrně hodně vojáků, kteří se neměli jak vrátit domů,“ popisuje.

Podle něho mnozí němečtí vojáci brečeli. On je litoval, přestože Němci vyvolali válku. Bylo mu jich líto jako lidí.

Velice rád však vzpomíná na své školní vzdělání, kterého se mu dostalo za první republiky.

„Za první republiky jsme byli hezky vychovaní, do dneška si pamatuji, když jsme se učili, jak byla založena republika,“ dokládá.

V květnu 1945 vystřídali okupační nacistická vojska v Bojanově příslušníci vítězné sovětské Rudé armády.

„Ruské vojáky jsme tenkrát vítali. Obdivovali jsme je všichni,“ vzpomíná.  

Pamatuje si také na to, když sovětští vojáci jezdili po asi 30centimetrovém zábradlí přes řeku Chrudimku na motocyklech, které ukořistili nacistům.

„Po Němcích tam zůstaly motorky a ti Rusové na nich jezdili. Dva z nich se při tom zabili, jim nezáleželo na životě. My jsme tam stáli a tleskali jsme jim, co je to za frajery,“ popisuje.

Před politiky si servítky nebere

Do Jihlavy se Václav Smolík dostal krátce po osvobození. Dostal umístěnku do tehdy se rodícího národního podniku Motorpal.

„Do Jihlavy jsem přišel v roce 1949 jako zaměstnanec Motorpalu. Byl jsem vyučený jako zámečník a strojní mechanik. Bydlel jsem u sestry,“ říká.

Jihlava se mu stala ve všech směrech osudnou. Při vstupní prohlídce do podniku se seznámil se svojí budoucí manželkou, která v ordinaci pracovala jako zdravotní sestra. Pocházela ze Starče u Třebíče. Dva roky spolu chodili a poté následovala svatba.

„Byli jsme spolu 72 let, byla o dva roky starší. Před dvěma lety mi zemřela,“ vypráví smutně. V té době vstoupil také do Komunistické strany Československa (KSČ). Vysvětluje, že tomu tenkrát věřil.

Zmiňuje, že z Motorpalu se později posunul na pozici ředitele autoopraven, které sídlily v Havlíčkově ulici v Jihlavě. V této funkci působil tři roky.

Po okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy prozřel a z KSČ vystoupil.

„Nesouhlasil jsem s okupací, proto jsem s legitimací praštil, že už s těmi parchanty nebudu,“ vypráví.

To pro něho mělo velké následky. Ve funkci ředitele musel skončit. Uvádí, že pak byl zaměstnán jako údržbář v Horáckém nábytku, kde pracoval až do důchodu.  

I ve svých 92 letech stále sleduje politické dění. Jako největší problém polistopadového vývoje vidí, že ve funkcích působí stále bývalí komunisté.

Prezidentovi republiky Miloši Zemanovi nemůže přijít na jméno. Zdrcující kritice podrobil také předsedu vlády Andreje Babiše (ANO).

„Přijde sem a vykřikuje ,všici kradnú´, a dělal spolupracovníka StB na Slovensku. On už přitom byl miliardář. Jsem naštvaný, když o tom mluvím,“ zlobí se. Kritizuje také exprezidenta Václava Klause.  

„Sám podepisoval vstup ČR do EU a pak ji zradil. Vstup ČR do NATO a EU bylo správné. NATO je to jediné, co nás tady v Evropě chrání,“ pokračuje.

Nelíbí se mu ani aféry bývalých premiérů za ODS Mirka Topolánka a Petra Nečase. Vyčítá jim, že zradili své rodiny.

Jediný, pro koho má jistá slova uznání, je Václav Havel, kterého považoval za nadšence. Ale k němu má také výhrady. „Komunisté sami mu to tady pomáhali převzít,“ kritizuje.

Na politických stranách ho nejvíce iritují slogany typu „budeme za vás bojovat“.

„Nevím, co chtějí za nás bojovat. Za mě ať raději nikdo nebojuje. Celý život jsem byl zaměstnaný a peníze mi vždycky stačily,“ dodává.  

Diskuze k článku