Reklama
Dnes je neděle 05.12.2021     svátek má Jitka

Někdy dětem cestu i vyšlapáváme, říká ředitelka ZŠ Jungmannova Ivana Málková

ŘEDITELKA ZŠ Jungmannova Ivana Málková se sadou testů na covid-19, které od počátku letošního školního roku provázely vyučování i na jihlavských školách. Foto: Jiří Varhaník
ŘEDITELKA ZŠ Jungmannova Ivana Málková se sadou testů na covid-19, které od počátku letošního školního roku provázely vyučování i na jihlavských školách. Foto: Jiří Varhaník

19.10.2021 Aktuality/Komentáře (0), autor:
Jiří Varhaník

Inovativní model výuky vnesla do nového školního roku jihlavská ZŠ Jungmannova. Někdejší „zvláštní škola“ se dnes svým statutem i výukou postupně vyvíjí do modelu běžné „základky“. O těchto trendech jsme hovořili s její ředitelkou Ivanou Málkovou.

Jak je to tedy aktuálně se statutem bedřichovské „Jungmannky“ a jaký je o ni mezi rodiči zájem?

V minulosti byly všechny naše třídy speciální. Před čtyřmi lety jsme poprvé otevřeli první běžnou třídu. Tím jsme získali statut té klasické, běžné základní školy.

Dnes máme přípravnou třídu pro předškoláky a děti po odkladu školní docházky. Dále jsme otevřeli první třídu, ve které jsou na principu „malotřídky“ společně vzdělávány děti v 1., 2. a 3. ročníku. Vyučují v ní třídní učitelka a asistentka, je v ní 23 dětí, tři z nich mají doporučení pedagogicko-psychologické poradny na podpůrná opatření.

V další třídě, označené jako čtvrtá, se učí společně asi dvě desítky třeťáků, čtvrťáků a páťáků a také žák, který se vzdělává podle vzdělávacího programu speciální školy.  Od 5. do 9. ročníku zatím máme výhradně speciální samostatné třídy, v nichž se učí žáci základům, tedy učivo s minimální doporučenou úrovní. To, co se tady děti učí v osmičce, by v běžné třídě bylo učivo páté, šesté třídy. Rozdíly tam jsou. 

Vedle toho jsme letos otevřeli nový typ inovativní první třídy se samostatným výukovým programem.

 

To je poměrně složité. Jste tedy v určitém přelomovém období, kdy se stále více posouváte k principům práce běžné školy?

Není to jednoduché (smích) - je pravda, že se občas musím dotazovat na některé věci i na ministerstvu, protože mi je tady nikdo nezodpoví. Jsme trochu „jiná“ škola. Do budoucna asi speciální třídy zůstanou zachovány, i když zřejmě ne v takové míře, protože ministerstvo klade důraz na inkluzi, tudíž chce tyto děti inkludovat do běžných tříd.  

 

Co konkrétně princip speciální třídy obnáší?

Počet žáků ve třídě je dán od šesti do čtrnácti. U nás máme v průměru asi jedenáct dětí na jednu speciální třídu, což vede k větší individualizaci výuky. Ve třídě pracuje speciální pedagog, který používá speciálně pedagogické metody a postupy, využívají se rozmanité kompenzační a didaktické pomůcky pro větší názornost. Jede se pomaleji, žáci se speciálními vzdělávacími potřebami mají upravené výstupy vzdělávacího programu. V každé třídě máme asistenta pedagoga. Dítě do speciální třídy můžeme přijmout na základě žádosti rodičů, podmínkou je ovšem kladné doporučení pedagogicko-psychologické poradny. 

 

Je problém sehnat pro speciální třídu učitele?

Problém sehnat „zapáleného“ kvalitního učitele je asi v dnešní době vždycky. Je dobré, že už se postupně zlepšuje odměňování učitelů. Samozřejmě, že když učitel do speciální třídy nastupuje, sdělíme mu, jací žáci ve třídě jsou. Sám musí zvážit, zda se na takou práci cítí. Může se stát, že přijde poprvé do třídy a řekne, že je to úplně mimo jeho představy.

Stalo se nám asi tři roky zpátky. Paní učitelka opravdu vydržela týden, protože měla jiná očekávání ohledně výuky cizích jazyků. Ale v těchto třídách jsou cizí jazyky vždy problematické. Musíme se zaměřit jen na základy. Potom se učitel třeba rozhodne hledat místo jinde, což chápu.

Žijí dva životy…

Platí nadále, že poměrně vysoké procento vašich žáků je z romských rodin?

Je to do čtyřiceti procent. Dneska už se to hodně mísí, což je trend naší školy, a proto také vznikají ve výuce nové věci.

 

Pamatuji se na léta, kdy zněla kritika, že děti z romských rodin společnost vyčleňuje do zvláštních škol. Jenže na druhé straně si mnohé tyto rodiny už předem trošku „rezervovaly“ místa ve zvláštních školách a své děti, typicky sourozence, nechtěli dávat do běžných škol...  

My tu sourozence také máme. Je to asi o důvěře, zkušenostech. Jsme pro tyto děti bezpečná škola. Cítí se zde dobře, protože jim poskytneme to, co oni potřebují. Bereme je jako partnery, bavíme se s nimi, když něco neví, opravdu se jim snažíme pomoci. Myslím si, že jim někdy tu cestu i vyšlapáváme. Snažíme se děti u nás vychovávat tak, aby měly hranice a nastavená pravidla a vždy je po nich důsledně vyžadujeme.

Vždycky říkám, že tyto děti žijí dva životy – ve škole a za dveřmi školy. Navštíví-li školu člověk, který zde nepracuje, tak s údivem říká – vy tady nemáte počárané zdi, tady je čisto, tady není křik. Kde to jsme? A já říkám, no, vždyť jste normálně na základní škole...

 

Znamená to, že ty děti jedou podle vzorů, které mají?

Myslím si, že ano, že to na ně hodně působí. Když vidí, že zde velmi dbáme na čistotu a pěkné prostředí, tak samy jdou, opravdu vezmou to koště a „jedou“ úklid.

Měli jsme ve škole kluky, kteří se v hodinách ve třídě tak úplně necítili, museli mít nějaký pohyb. Dala jsem jim do ruky barvu, štětec a šli natírat vrata od garáže. Ale oni byli šťastní, že něco mohou dělat, že je za nimi vidět nějaký výsledek. Je potřeba žáky vždy zabavit, využít energii pozitivně tam, kde ji potřebujeme. 

Distančku jsme přežili

Už jsme zmínili, že vaše škola je přece jen specifická – vyučuje ve větší míře děti ze sociálně slabších rodin. Byl v tom ohledu problém „přežít“ během covidové uzávěry škol distanční výuku?

Přežili jsme ji. Hodně to bylo o práci učitelů a asistentů, kdy museli kontaktovat rodiny a žáky. Většina našich žáků by asi úplně samostatně nepracovala, ale podařilo se nám zapojit všechny kromě jednoho, který nám z toho vypadl. Pracoval, potom se odřízl, zase pracoval. Velkou roli asi sehrálo, že se jeho rodina hodně stěhovala.   

Vybavení měly děti buď svoje, nebo jsme jim je půjčili. Vyučovací hodiny neprobíhaly všechny on-line. Žákům jsme zadávali úkoly, měli od nás i pracovní listy, hodně jim připravovali učitelé, aby mohli pracovat doma. Kdo neměl přístup k internetu, přišel si do školy, vyzvedl si materiály. Učitelé a asistenti opět byli nápomocni, pomohli jim s tím. Za to jim patří velké poděkování.

 

Jak vaši žáci zvládli respirátory a roušky?

Zvládají to. My jsme si to nastavili tak, že roušky a respirátory nosili ve škole všichni, i když ve speciálních třídách by některé děti na základě výjimek nemusely. Ale vysvětlila jsem jim, že jsme všichni pod jednou střechou. A oni to pochopili a nosili je. Tak to máme nastaveno i v novém školním roce.

Problém není ani s testováním. Měli jsme zde děti, které se nejprve testovat nenechaly z toho důvodu, že měly kombinované postižení. Domluvili jsme se s rodiči, ať to doma zkoušejí a nakonec to zvládli všichni.

Třída, ve které nezvoní

Kolik dětí aktuálně ZŠ Jungmannova vyučuje?

Těsně před začátkem školního roku jsme měli zapsáno 107 dětí, ale každým dnem se nám hlásí a přestupují další. Oproti loňsku nám žáků přibývá. Po prvním školním týdnu je to již 117 dětí.

Více v tištěném vydání JL s datem 19.10.

Diskuze k článku

Nový komentář

Reklama
01.12.2021 AktualityV Pavlově letos ubytovali rekordní počet zvířat

Jen měsíc zbývá do konce letošního roku a v záchranné stanici v Pavlově už vědí, že rok 2021 bude co do počtu přijatých a zachráněných zvířat rekordní. Zatímco v minulých letech ...

Komentáře (0)
01.12.2021 AktualityOmezení adventního času nás moc mrzí

Společně s přítelem a dvěma dcerkami (12 a 2 roky) se Martina Gasmi (37) jako polenská rodačka těšila, jak si ve městě připomene zahájení adventního času, které bylo naplánováno na centrálním ...

Komentáře (0)
01.12.2021 AktualityChystají rozpočet na příští rok a v něm „neviditelné“ investice

Vedení radnice v Brtnici říká jasné ne rozpočtovému provizoriu. Jízdní řád hospodaření na příští rok chce mít schválený v polovině prosince. Podle starostky Miroslavy Švaříčkové ...

Komentáře (0)
30.11.2021 AktualityNa Vysočině už místy vyjíždějí běžkaři, vlekaři zatím sněhová děla nespustili

Na Vysočině už místy zkoušejí projet stopy v prvním sněhu běžkaři, na úpravu tratí technikou je většinou sněhu málo. Provozovatelé sjezdovek, zatím sněhová děla nespouštěli. V úterý ...

Komentáře (0)
30.11.2021 AktualityPrimátorka Jihlavy vyzvala Babiše a Fialu ke zrušení zákazu vánočních trhů

Primátorka Jihlavy Karolína Koubová (Fórum Jihlava) vyzvala v otevřeném dopise premiéra v demisi Andreje Babiše (ANO) a nově jmenovaného premiéra Petra Fialu (ODS), aby zrušili zákaz adventních ...

Komentáře (4)
30.11.2021 AktualityNa Vysočině je u praktických lékařů o očkování proti covidu-19 zájem

U praktických lékařů na Vysočině je o očkování proti covidu-19 zájem. Termíny mají někde zamluvené do poloviny prosince. Podle informací Kraje Vysočina se do očkování v kraji zapojila ...

Komentáře (0)
30.11.2021 AktualityVánoční les v parku Gustava Mahlera

Tradiční vánoční soutěž O nejhezčí vánoční stromeček, kterou pro děti přináší Jihlavské listy, je opět tady. Po celou dobu adventu se můžete v parku Gustava Mahlera kochat krásně ...

Komentáře (0)
30.11.2021 AktualityRazítko na dopis pro Ježíška dají

Nechat originálním způsobem doručit dopis přímo až do rukou Ježíška, můžete po Polné také v Třešti. Ježíškova pošta tam začne fungovat od 1. prosince. Psaní budou přijímat až ...

Komentáře (0)
29.11.2021 Aktuality V centru Jihlavy je přístupné veřejné kluziště, adventní tržiště zůstalo zavřené

Na Masarykově náměstí v Jihlavě je od první adventní neděle veřejnosti přístupné kluziště s uměle vytvořeným ledem. Kluziště s kapacitou 80 lidí začali bruslaři využívat po ...

Komentáře (0)
29.11.2021 AktualityÚzemí zvažovaná pro úložiště SÚRAO prověří i vrty, o povolení požádá v roce 2023

Horniny v územích, která jsou v Česku zvažovaná pro stavbu hlubinného úložiště jaderného odpadu, chce Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) prověřit také pomocí vrtů do ...

Komentáře (0)
29.11.2021 AktualityNa Vysočině se žije skoro nejlépe

Kraj Vysočina se stal „druhým nejlepším místem pro život“ v České republice. Rozhodl o tom jedenáctý ročník srovnávacího výzkumu, který i letos hodnotil podmínky života v jednotlivých ...

Komentáře (0)
29.11.2021 AktualitySoučasná myslivost je úplně jiná než ta před padesáti lety

Je mu 76 let. I když je už pěknou řádku let na penzi, na Miroslavu Vrzáčkovi z Jihlavy byste poznali jen stěží, protože s jeho aktivním pojetím života by měl problém i mnohý o generaci ...

Komentáře (1)

Reklama
© 2007 Parola s.r.o. - užití obsahu včetně převzetí článku bez písemného souhlasu Paroly spol s r. o. je zakázáno. Výroba www stránek a eshopů
S-Rank (www.seznam.cz) www.i-asap.net