Reklama
Dnes je pátek 28.01.2022     svátek má Otýlie

Moje první láska

Ilustrační foto: archiv JL
Ilustrační foto: archiv JL

17.9.2021 Čtenáři píší/Komentáře (0), autor:
Eva Zavadilová, Sasov

Pořádně jsem se zamilovala v první třídě. I když vlastně už ve školce jsem obdivovala Pepíčka Svobodu. Okouzlil mě hlavně svými ohromnými brýlemi, které jeho drobný obličejík zdobily duhovými barvami, jakmile skla či obroučky prosvítilo slunce.

Ale nebyla to ta pravá láska. To jsem poznala, když jsem jako odvážná školačka začala navštěvovat základní školu. Jako maličká jsem obdivovala velkou budovu, kde v přízemí byly dvě první třídy, záchodky a umývárna a také byt školníkův. Na široké kamenné schodiště z mezipatra shlížel z vysokého podstavce Učitel národů – J. A. Komenský. A toho jsem se bála.

Chodila jsem tehdy do 1. B. Bylo nás asi třicet dětí, většinou z předměstí, odkud jsme se všichni znali. Lavice byly staré a i dlouhé pracovní stoly s kalamáři byly dosti omšelé a různě zdobené předešlými žáky.

Paní učitelka sedávala za širokým psacím stolem, ale byly jí vidět nohy. Náš psací stůl doma byl stejný, ale měl takovou desku, a tak tatínkovy nohy vidět nebyly.

Ve třídě byla stolička a na ní lavor s vodou a houba na mytí tabule. Nad paní učitelkou visel pan president a důležitě se na nás díval. A v rohu místnosti byla dřevěná krabice pověšená skoro u stropu. Na jejím látkovém potahu bylo zašedlé kolo, ze kterého se čas od času ozvalo praskání a chrčení a potom hlas ředitele. To byl školní rozhlas.

Pod ním ohromná černá kamna, kterým se říkalo Golem. A tam každý den brzy ráno chodil zatápět pan školník. Taky chodil přikládat, někdy i při vyučování. Měl veliké uhláky plné uhlí a vysoko je zvedl a vysypal všechno do hladových dvířek Golema.

Někdy vyšlehl i plamen a za ním spousta jisker. Ale pan školník se nebál. Pro mě byl hrdina. To byl tenkrát muž mého srdce. Že to byl ten pravý, jsem poznala i podle toho, že při nalévání ohřátého mléka o velké přestávce mi s paní školnicí naléval můj otlučený plecháček plný skoro po okraj. Vždycky jsem lačně upila tu modrobílou dobrotu a vděčně jsem se na něj usmála. Až s odstupem času mi došlo, že spolužáci měli hrnečky o trochu větší…

Jednou jsem panu školníkovi nabídla svůj chleba s marmeládou. Začernalý od kamen, poněvadž právě přikládal, vzal si můj dárek. A vzápětí mi paní školnice donesla celá rozesmátá dva velké tvarohové koláče.

Zkrátka – byla to ta pravá láska, ta první. Tenkrát mi vůbec nevadilo, že pan školník má svoji paní školnici a tři děti, že je každý den špinavý od kamen. Milovala jsem ho a jeho pozdrav „Dobré ráno, švitorky!“ Nikdy jsem v zimě nenanesla sníh na botách a nenabryndala mléko na podlahu ze sukovitých prken.

Také jsem ho obdivovala za to, že se nebál a pana Jana Amose Komenského utíral hadrem od čepičky až po hrudník. Dál už učitel národů nevedl, tam už byl vysoký podstavec.

Ach, kde je dnes konec panu školníkovi s rozevlátým pláštěm a milýma očima; kde je ten čas, kdy tohle vše bylo skutečností. Je to pryč, tak jako těch šedesát let, které mě poznamenaly tou mojí první láskou. 

Samozřejmě, byla i studentská první láska; vydržela mi vlastně až dosud. Od poznávání tajů a krás lásky v mladém věku až po lásku a porozumění po 53 letech společného života. 

I lásku platonickou znám, je to takové teplo u srdíčka. Mohu milovat třeba knihu nebo určitou báseň, krásné obrazy či jímavou melodii, která mě dokáže rozplakat. Mám v sobě tichou radost, že tyhle všechny lásky znám. A vlastně každá z nich byla ta první.          

 

Výzva pro čtenáře JL: Jak jste se seznámili?    

Člověk za svůj život potká spoustu lidí a naváže s některými z nich mnohá přátelství.

Máte dobrého kamaráda, kamarádku, na které se můžete spolehnout? Jsou vám oporou v každé situaci? Dokáží vás rozesmát, pobavit…? Když je třeba, mají vždy po ruce radu na uklidnění?

A co vaše lásky? Jaké byly? Jak jste se k sobě dostali s vašimi polovičkami? Bylo to nečekané? Jak jste se dali dohromady?

Máte někoho, na koho máte pěknou vzpomínku? Nebo někoho, kdo vás provází celý život, a vy nevíte, jak mu poděkovat?

Můžete tak udělat prostřednictvím naší vzpomínky.

Napište nám o svých kamarádech, přátelích, láskách, partnerech. Vzpomeňte si na vaše společné chvíle, přibližte historky, připomeňte první rande, svatbu… Je to na vás. Přiložit můžete i foto.

Své příspěvky posílejte na e-mail: klukan@jihlavske-listy.cz nebo na adresu Jihlavské listy, Fritzova 34, 586 01 Jihlava.    –red-

                                                                                                  

 

Diskuze k článku

Nový komentář

Napište i vy, svůj vlastní článek - formulář ZDE
Reklama
15.12.2021 Čtenáři píšíDistanční výuka u prvňáčků v předvánočním čase

Současná situace v jihlavských školách není kvůli rychlému šíření onemocnění covid-19 jednoduchá. Učitelům i dětem komplikují výuku časté absence na obou stranách. I na naší škole ...

Komentáře (0)
13.12.2021 Čtenáři píšíJak jsme se seznámili

Můj tatínek měl tuberkulózu plic. Léčil se v různých nemocničních zařízeních a také v plicní léčebně v Humpolci. Jela jsem ho tam navštívit. Když jsem se vracela do Jihlavy, stála ...

Komentáře (0)
09.12.2021 Čtenáři píšíNaše cesta svobody

Opět nastal v kalendáři datum, kdy se více než kdy jindy zamýšlíme nad pojmy svoboda, demokracie, láska, budoucnost a víra. I když jsme teprve prvňáci, máme k tomu také co říct. Celý ...

Komentáře (0)
09.12.2021 Čtenáři píšíOd semínka k moštu

Během listopadu prožily děti čtyř prvních tříd na jihlavské škole jarní inovativní výukový program nazvaný Od semínka k moštu. „Dnes si sami uděláme a ochutnáme mošt!“ „Já ...

Komentáře (0)
04.12.2021 Čtenáři píšíJak jsme se seznámili

Konečně je konec týdne, pátek. Tento týden byl opravdu náročný. Pořád plno učení a k tomu ještě odpolední cvičení z chemie a „rostlinky“. No ano, chodím do druhého ročníku na Střední ...

Komentáře (0)
02.12.2021 Čtenáři píšíVýuka dějepisu naživo

Poslední týden v říjnu jsme pracovali v rámci hodin dějepisu na referátech z doby první světové války. Mohli jsme si zvolit jedno ze tří témat - osobnosti, legionáři nebo, kdo měl možnost, ...

Komentáře (0)
01.12.2021 Čtenáři píšíŠkolou se nesl duch devadesátek

Desítky bývalých studentů a dalších zvědavců navštívily první říjnový den jihlavskou Školu ekonomiky a cestovního ruchu. Slavila totiž tři desítky let od svého založení. Celý ...

Komentáře (0)
30.11.2021 Čtenáři píšíKnihy a lidé kolem knih

Jak povzbudit děti ke čtení? Jak je vtáhnout do světa knih? Jak jim předat radost z jednoho z největších lidských vynálezů, díky kterému mohou poznávat svět, vnímat krásu, přemýšlet ...

Komentáře (0)
15.11.2021 Čtenáři píšíPřed 80 lety zavřeli gymnázium

Před osmdesáti lety, 5. listopadu 1941, tuším, že to byla středa, jsem, jako každý jiný všední den, přijel vlakem z Kostelce u Jihlavy do Jihlavy. Byl jsem žákem tercie jihlavského gymnázia. ...

Komentáře (0)
12.11.2021 Čtenáři píšíZloději spadaného podzimního listí

Československý rozhlas kdysi dávno vysílal vždycky na podzim v sobotním pořadu Meteor moc hezkou písničku s názvem Listopad. První sloky si pamatuju dodnes: „Vyjdi si v listopadu, vyjdi ...

Komentáře (0)
05.11.2021 Čtenáři píšíNová lávka na Dolech

Ráda bych věděla, jak se vám líbí nová lávka pro pěší na Dolech přes řeku Jihlavu na Humpolecké ulici. Zajímalo by mě, kdo takové betonové monstrum vyprojektoval a povolil. Nebo po něm ...

Komentáře (0)
04.11.2021 Čtenáři píšíPodzimní průzkumné výpravy

Vidět barvy podzimu, sbírat a poznávat plody, zažít na vlastní kůži podzimní počasí a přitom prozkoumat krajinu kolem Jihlavy, to byly naše výhledy na říjen. A podařilo se hned třikrát! ...

Komentáře (0)

Reklama
© 2007 Parola s.r.o. - užití obsahu včetně převzetí článku bez písemného souhlasu Paroly spol s r. o. je zakázáno. Výroba www stránek a eshopů
S-Rank (www.seznam.cz) www.i-asap.net