Lenka Kopčáková
redaktor
mobil:+420 736 193 687
nzr.redakce@centrum.cz

Svatá Ludmila, česká kněžna a babička knížete svatého Václava, je nejstarší českou světicí. Bývá vyobrazována se šálem, který je atributem jejího zavraždění. Více se o ní dozvíme na stránkách spolku Svatá Ludmila, na Wikipedii a církevních webech, z nichž vybíráme.

Také Ludmilin vnuk, pozdější svatý Václav, zemřel mučednickou smrtí. Oba jsou symbolem počátků české státnosti. Lidé se k nim obraceli zejména v dobách národního obrození. Kněžna Ludmila proslula svou dobročinností, za což se jí dostalo označení „matka chudých“.

Rok svaté Ludmily byl slavnostně zahájen loni 1. října v Senátu Parlamentu ČR a celý rok 2021 se udává v duchu výročí patronky. Vrcholnou akcí bude od 17. do 19. září 2021 Národní Svatoludmilská pouť v Tetíně u Berouna.

Důkazem významu zakladatelky dynastie českých vládců je příjezd lebky sv. Ludmily na Tetín (17. 9. v 17.30) a Národní poutní mše svatá celebrovaná papežským legátem (18. 9. 11-13 hod.). Poutníky čeká i třídenní kulturní a hudební program.

Kdo byla kněžna Ludmila

Svatá Ludmila byla manželkou prvního historicky doloženého Přemyslovce a je jedním z hlavních předků českých panovníků i českých královen.

Ludmila se narodila kolem roku 860. Pocházela z pšovských knížat v Čechách. Sotva čtrnáctiletou ji provdali za knížete Bořivoje I. Oba po sňatku r. 874 společně přijali křest od svatého Metoděje a tím křesťanskou víru.

Kněžna Ludmila nebyla jen manželkou a ochránkyní rodinného krbu, která přivedla na svět šest dětí. Snažila se ovlivňovat i soudobou politickou situaci za vlády synů Spytihněva a Vratislava.

Po smrti knížete Vratislava I. kladla babička důraz na vzdělání svého nejstaršího vnuka Václava. Vedla jej ke křesťanským tradicím, pokoře a slušnosti.

To se ale příčilo její snaše kněžně Drahomíře. Měla obavu z velkého vlivu tchyně na Václava, předurčeného ke knížecí vládě. Drahomíra byla žena výrazně emancipovaná a hrdá, synům vštěpovala zásadu tvrdosti a nesmiřitelnosti.

Vztah snachy a tchyně se zostřoval a jejich spory sílily. Nakonec se Ludmila přestěhovala do ústraní na vdovské sídlo v Tetíně u Berouna. Přesto Drahomíra hledala cestu, jak Ludmilin vliv omezit, a nakonec se ji dle legendy rozhodla odstranit. Na Tetín měla vyslat dva vrahy. Ti však dle instrukcí nesměli prolít Ludmilinu krev v obavě, aby nebyla prohlášena za mučednici.

Vrazi kněžnu uškrtili jejím vlastním šálem. To se stalo nejspíš v noci z 15. na 16. září 921. Kněžně Ludmile bylo v okamžik smrti 61 let.

Mezi lidmi šly zvěsti, že u Ludmilina hrobu se dějí zázraky. Drahomíra proto nechala nad místem vraždy postavit chrám sv. Michala. To proto, aby zázraky nebyly přičítány jí, ale světci Michalovi.

V roce 925 dal mladý vladař Václav přenést ostatky své babičky z Tetína do pražského kostela sv. Jiří na Pražském hradě. Postupně byla kněžna Ludmila stále více uctívána a její kult se rozšířil hlavně ve 12. století. Oficiálně za svatou byla potvrzena r. 1143 papežským legátem během jeho pobytu v Praze.

Diskuze k článku