Michal Boček
sport
tel.:+420 567 578 032
mobil:+420 604 200 576
sport@jihlavske-listy.cz

Neprohání-li florbalkou dírkovaný balonek, sedí nad šachovými partiemi. Z obou sportů jde Lucii Rybáčkové z Jihlavy výsledkově lépe ten „deskový“ s figurkami. „Jednou bych chtěla hrát s těmi nejlepšími šachisty. To je můj dlouhodobý cíl. Čeká mě ještě hodně práce a trénování,“ říká dvanáctiletá členka jihlavského klubu Gambit.

Našlápnuto má dobře. Minulý měsíc dobyla v Koutech nad Desnou český titul v kategorii D12. Lucie Rybáčková odehrála na turnaji celkem devět partií.
„Zlato v jednotlivcích je můj zatím největší úspěch,“ prozrazuje svěřenkyně trenéra Davida Brychty, se kterým byla na dálku (přes Skype) ve spojení. Rozebírali jednotlivá utkání a taktiku na další soupeřky.

Lucie Rybáčková se dostala k šachům v podstatě náhodou. Její starší bratr Martin navštěvoval šachový kroužek na ZŠ Kollárova. „Bavilo ho tam chodit a přibližně o rok později se k němu přidala i Lucka,“ vzpomíná otec Petr Rybáček.
Vedoucí kroužku Jiří Widerlechner doporučil a nasměroval oba sourozence v rámci výkonnostního růstu do DDM Jihlava. Tím je přivedl k hraní prvních turnajů v rámci vysočinského regionu. Na nich Lucie Rybáčková začínala s rapid šachem.
Postupem času ovšem dala přednost vážným partiím. „Mám u nich dostatek času přemýšlet nad dalším tahem. Vážný šach je mojí nejoblíbenější disciplínou,“ dodává žákyně jihlavského gymnázia.

Na první pohled jde o lehký sport, ale nenechte se mýlit. Šachy jsou hodně náročné na přemýšlení. Hlava dostává pořádně zabrat. „Kdo to nezažil, má pocit, že jenom tak sedíme u stolu a taháme figurkami. Po několikahodinové partii, trvající třeba i čtyři hodiny, jsem vyšťavená. I ten bolehlav se někdy dostaví. Hlavně, když snaha nepřinese kýžený výsledek,“ popisuje Lucie Rybáčková.
Šachům se nějakým způsobem věnuje každý den. Plní úkoly od trenéra, přehrává partie mistrů nebo řeší šachové diagramy. „V podstatě je to stejné jako v jakémkoli jiném sportu. Chcete-li být dobří, neobejdete se bez každodenního tréninku,“ podotýká obdivovatelka šachových legend Bobbyho Fischera a Garriho Kasparova.

„Nejsou to přímo moje vzory. Líbí se mi, jakým způsobem hráli a čeho všeho dosáhli,“ upřesňuje.
Doma Lucie Rybáčková svádí tréninkové bitvy s bratrem Martinem. Výsledky jsou prý většinou vyrovnané. „V době covidové uzávěry oba hráli řadu online turnajů, aby nevyšli ze cviku. Nikdo jiný u nás v rodině šachy takto aktivně nehrál, takže by mě ani ve snu nenapadlo, že se jim budeme tolik věnovat,“ směje se Petr Rybáček.
Tráví jeho dcera více času pohledem do šachových knížek, nebo školních učebnic? „Někdy to je docela souboj, čemu se více věnovat. Lucka má za sebou primu gymnázia, kde si také musela plnit svoje povinnosti. Chce-li být úspěšná ve sportu i škole, musí si především zorganizovat svůj volný čas,“ říká.

Do letoška Lucie Rybáčková objížděla výhradně turnaje po vlastech českých. Jako republiková šampiónka se může podívat o pořádný kus dál. Má právo startovat na mistrovství Evropy i světa.
„Účast na takové zahraniční akci by pro mě byla velkým zážitkem,“ rozzáří se jí oči. „Bohužel nikdo neví, jaká bude v souvislosti s vývojem pandemie realita, jestli se třeba velké soutěže nezruší,“ krotí natěšenost.

O těchto prázdninách čekají Lucii Rybáčkovou dva velké tuzemské turnaje ve vážném šachu, které hrají jak mládežníci, tak dospěláci. „Na nich budu hlavně sbírat zkušenosti,“ avizuje. Na podzim se chystá zabodovat v rámci mistrovství republiky jednotlivců v rapidu, respektive šampionátu Moravy a Slezska ve vážném šachu.

Závěrečná otázka. Má Lucie Rybáčková raději bílé, nebo černé figurky? „Každá barva má svoje výhody i nevýhody. Hraju s těmi, které mi určí počítačový program pořadatelů,“ odpovídá.

Diskuze k článku