Ve čtvrtek 10. června bylo i z Evropy pozorovatelné částečné zatmění slunečního kotouče Měsícem. Astronomický jev mohl pozorovat téměř celý svět, pozorovatelé od severní Kanady, přes Grónsko až do části severovýchodní Sibiře. Úkaz bylo možné pozorovat i na Severním pólu.

Pro jihlavské pozorovatele začalo částečné zatmění v 11.47 hodin, jeho maximální fáze (zakrytí ze 14,9 %) nastala ve 12.39. Konec úkazu nastal ve 13.33 hodin, tedy po jedné hodině a 46 minutách.

Členové Jihlavské astronomické společnosti (JAS) a Pobočky Vysočina České astronomické společnosti připravili na horním náměstí před muzeem pro všechny zájemce o pozorování trojici dalekohledů.

„To jsou dalekohledy relativně mobilní, proto je máme i tady. Ten velký má větší zvětšení, ten menší zase ukazuje širší zorné pole,“ ukazoval dvojici dalekohledů předseda JAS Miloš Podařil. Jak vysvětlil, jde o přístroje, které zobrazují sluníčko v tzv. bílém světle.

„To znamená - pozorujeme u nich sluneční povrch. Slunce vypadá jako bílý disk, a kdyby tam byly nějaké sluneční skvrny, tak se tam objeví. Dnes se bohužel žádná velká skvrna nevyskytuje,“ vysvětloval Podařil.

Třetí dalekohled před muzeem ale nabízel jinou podívanou. „Je takový maličký, ale paradoxně ze všech dalekohledů tady nejvýkonnější,“ popisoval předseda JAS chromosférický dalekohled, který má v sobě skrytý zvláštní mechanismus.

„Ten nám umožňuje speciální filtrování, které nám umožňuje pozorovat pouze na vlnové délce vodíku. To znamená - pozorujeme jenom to, co se děje v okolí sluníčka. Nesledujeme povrch, ale to, co se děje v okolí,“ při-blížil M. Podařil možnosti třetího z dalekohledů.  

Díky tomu mohli účastníci akce pozorovat i protuberance, tedy výbuchy, které se na povrchu Slunce odehrávají. Jde o jasné „oblaky“ chladného plazmatu vybíhající z povrchu Slunce a často mající podobu smyček.

„A máme štěstí, zrovna jedna taková pěkná protuberance na sluníčku je, takže kromě toho zastínění slunečního disku budeme moci pozorovat i tuto protuberanci,“ zval ve čtvrtek k pozorování M. Podařil.

Počasí v Jihlavě bylo podle astronomů pro pozorování naprosto ideální. „Tma určitě nebude, to potemnění bude prakticky nepozorovatelné. To se dá pozorovat až kolem devadesáti a více procent,“ vysvětloval účastníkům předseda JAS.

Desítky zájemců pohlédly na životodárné i ničivé Slunce prostřednictvím dalekohledů. Došlo ovšem i na klasická kouřová sklíčka, kterými starší i mladí se zájmem mžourali do slunečního kotouče, aby zahlédli jeho částečné překrytí.

Obnoví akce pro veřejnost

Členové Jihlavské astronomické společnosti se dlouhodobě starají o popularizaci astronomické vědy, pořádají např. letní tábory s astronomickou tematikou.

Covidové období zasáhlo i do jejich cyklu popularizačních přednášek pro veřejnost. Ten chtějí v Malovaném sále Muzea Vysočiny  obnovit od letošního září. 

Ještě před tím by měla být obnovena také pravidelná veřejná pozorování oblohy astronomickými dalekohledy z plošiny Brány Matky Boží. To první se má slavnostně uskutečnit 13. srpna.

Kdy přijdou další zatmění

 Další částečné zatmění Slunce viditelné z Česka bude 25. října 2022 (max. ve 12.17). Viditelné bude též ze severovýchodní Afriky, Středního Východu a západní Asie.

 Další z Česka viditelné částečné zatmění nastane 29. března 2025 (max ve 12.18 hod.) a viditelné bude též ze severozápadní Afriky a severního Ruska. 

 Svět bude různé typy zatmění z různých míst pozorovat též 20. dubna a 14. října 2023, 8. dubna a 2. října 2024, 17. února a 12. srpna 2026, 6. února a 2. srpna 2027 a 26. ledna 2028.   Zdroj: JAS

Diskuze k článku