Michal Boček
sport
tel.:+420 567 578 032
mobil:+420 604 200 576
sport@jihlavske-listy.cz

Byl jich půltucet. Na trase Špindlerův Mlýn – Dečín uběhli 380 kilometrů. Řeč je o jihlavských vytrvalcích, kteří se účastnili populárního Run Labe Run (21. – 22. 5.). A dařilo se jim výborně.

Martin Buček, Jakub Exner, Pavel Tvrdík, Vojtěch Vacek, David Vaněk a Jaroslav Vítek doplnili dvanáctičlenný tým Winehouse.cz, který obsadil ve dvoudenním nonstop štafetovém klání stříbrnou příčku. Protnout cílovou čáru ve městě na soutoku řek Labe a Ploučnice jim trvalo 23 hodin a 32 minut. Na první Kalokagathia Aliance jim chyběla pouhá minuta a 58 vteřin.

„Mrzelo nás to všechny, ale tohle se prostě stává. Kdyby nám dali půl hodiny, bylo by to milosrdnější, protože by se ukázalo, že jsou běžecky lepší. Necelé dvě minuty naštvou, ovšem v konfrontaci s olympioniky a reprezentanty, byť často bývalými, jde o super výsledek,“ hodnotil Martin Buček.

Pro doplnění: tým Kalokagathia se opíral mimo jiné o bratry Davida a Tomáše Svobodovy (jeden je olympijský šampión v moderním pětiboji, druhý mistr světa v kvadriatlonu) nebo Barboru Macurovou, českou vicemistryni v půlmaratonu. 

Závod měl celkem 36 úseků, na kterých kapitán týmu protáčel sestavu. „Určoval nás podle výkonnosti nebo terénu. Úseky měřily od osmi do patnácti kilometrů. Na každého vyšly tři,“ líčil Jakub Exner, který spolykal celkem 38 km, včetně nočního úseku.

Jinak řečeno: běžec maká, jeho kumpáni se vezou autem a čekají na vystřídání plus předání čipu. „Že bychom vyloženě odpočívali, tak to není. Řídíme, navigujeme, ten, co doběhl, se převléká, druhý se připravuje na svůj úsek… Je to šrumec,“ upřesnil Buček.

Winehouse měl od startu na Kalokagathii manko, které se měnilo podle toho, jak kvalitní borec byl v danou chvíli na trati. Náskok favoritů se ale ke konci tenčil. „Poměrně hodně jsme stahovali. Bohužel k tomuhle typu závodu potřebujete navigaci a tam byl kámen úrazu,“ ušklíbl se Buček.

Ve čtvrtém úseku před cílem, kdy se Jihlaváci a spol. přiblížili na necelou minutu, jejich parťák zabloudil, nabral „sekeru“ přes čtyři minuty a bylo po nadějích… „Přitom poslední rotaci jsme měli papírově silnější, takže výhoda byla na naší straně,“ litoval Jakub Exner.

Kolegovi ovšem nic nevyčítal. „Byl v časovém presu a unavený. Navíc trasa nebyla úplně dobře značená. Třeba mně se stalo, že nějací chataři přeházeli šipky. Nemít hodinky s mapou, také bych běžel jinam…,“ prozradil.

Winehouse ještě zabojoval, opět se přiblížil prakticky „na dostřel“, ale do finiše zbývalo málo kilometrů…

„Pěkně to napsal jeden člen našeho týmu. Byl to souboj fotrů od rodin, mnohdy tak starých, že nemají ani instagram,“ smál se Martin Buček. „Vrátíme jim to na podzimním Vltava Runu,“ vzkázal bratrům Svobodovým.

Diskuze k článku