Jste uvolněným zastupitelem pro Veřejnou dopravu Vysočiny (VDV) a předseda výboru pro rozvoj strategických projektů, životní prostředí a MA 21. Opozice kritizuje, že to je politická trafika. Co na to říkáte?

  To je názor opozice, já bych to tak neviděl, protože mám práce poměrně dost. Veřejná doprava je velké téma a myslím si, že bychom se jí měli věnovat a brát ji jako jedno z důležitých témat rozvoje regionu. Jde do ní více jak miliarda korun z krajského rozpočtu. Svoji roli vnímám tak, abych zajistil, že tyto peníze budou koncepčně a účelně vynaložené.

  Bývalý radní pro dopravu Jan Hyliš (ČSSD) měl na starosti kromě VDV celou oblast dopravy. Avšak problematika VDV byla z oblasti dopravy vyjmuta. Dělal pan Hyliš svoji práci špatně?

  To v žádném případě. VDV je proces na čtyři nebo na pět let. Takže to není, že řekneme, tak od 1. 1. nějakého roku máme integrovaný systém. Je to, jako když se narodí nový člověk. Něco se učí, a než se z něj stane opravdu dospělec, tak to dlouho trvá.
Například na jižní Moravě budovali integrovaný systém (IDS JMK) také poměrně dlouho. Nakonec se osvědčil a mohu říci, že je pro nás takovým vzorem. VDV v podstatě uvádíme v život poslední rok a půl a práce to tím pádem generuje stále víc a víc.

  Jste také předsedou jihlavského okresního předsednictva ČSSD. Jak vnímáte situaci ve straně?

  Nám je vyčítána především účast ve vládě, ač se domnívám, že to úplně tak špatný krok nebyl, ale každopádně nám to uškodilo. Myslím si ale, že z dlouhodobého hlediska nebylo špatné, že jsme do vlády šli, ale opakuji, ublížilo nám to.

  Řekněte mi váš názor na předsedu strany Jana Hamáčka, kterého někteří sympatizanti strany dokonce označují za „hrobníka ČSSD“?

  Moji někteří kolegové z jeho kraje, kteří nejsou ani sociálními demokraty, ho vnímají jako slušného chlapa, což je pro mě jeden z důležitých signálů. I v dnešní velmi složité době si myslím, že je slušný chlap a stojí za to za ním stát.

  Co vy byste osobně u ČSSD změnil?

  V dnešní době je potřeba mít výraznou osobnost, výrazného lídra. V 90. letech to byl Miloš Zeman, pak to byl Jiří Paroubek, byť s ním řada lidí nesouhlasila. Myslím si, že lidé chtějí výraznou osobnost, která je schopna jasně formulovat názory.

  Kdo by podle vás měl být tou osobností?

  Z mého pohledu to je Jiří Běhounek.

  Dlouhé roky byl hejtmanem kraje právě Jiří Běhounek, se kterým jste v radě spolupracoval 12 let. Jak vnímáte jeho nástupce Vítězslava Schreka (ODS+STO)? Je podle vás rovnocenným nástupcem Jiřího Běhounka?

  Zatím vše zvládá dobře. Každý je jiný, nikdo není stejný. Myslím si, že za těch pár měsíců se velice rychle zapracoval. Ví, která bije.

  Přesto současná krajská koalice je dosti různorodá. Nejsou mezi vámi nějaké třenice?

  Vždycky jsme našli nějakou společnou řeč, protože v radě je spousta zkušených lidí z komunální politiky. Spolu s nimi také noví mladí lidé, kteří mají co říci. Jsme spolu schopni komunikovat a hledat řešení, a o tom to je.

  Přejděme k problematice vysokorychlostní tratě (VRT). Kdy se jí na Vysočině dočkáme?

  Vždycky říkám, že budu velice rád, když se po VRT svezu na Senior pas (smích).

  Kdy začnou přípravné práce a jak je lidé pocítí?

   Nejblíže k realizaci jsou v prstenci kolem Prahy. Pokud to projde Centrální komisí Ministerstva dopravy a vládou, tak předpokládám, že Správa železnic (SŽ) požádá kraj o aktualizaci zásad územního rozvoje. A to je záležitost, která v ideální případě potrvá dva roky.
V současné době je v zásadách stabilizovaná trasa, která už není úplně aktuální. Jedná se o trasu, jež počítá se zastávkou u Havlíčkova Brodu, a to se musí vyřešit. Jakmile bude upravený krajský územní plán, tak budou dál pokračovat projekční práce. 

   Pro VRT bude nutné také vykupovat pozemky. Kdy začnete?

   To všechno si řeší stát. Výkupy pozemků budou až v nějaké závěrečné fázi, kdy bude vše vyměřené a kompletně hotová projektová dokumentace. To přijde za pár let, až bude naprojektováno.

   VRT má podle informací z ministerstva zastavovat u Jihlavy. Kdy se pro ni začne stavět plánovaný terminál na Pávově?

   Na jeho výstavbu půjde většina peněz od státu. Je to nějaká druhá fáze výstavby. Odhaduji, že k tomu dojde někdy blíže k roku 2030.

  Přesto, je tu koronakrize. Nebudou kvůli ní ohrožené mnohamiliardové investice do VRT? Není VRT zbytečná investice?

   Myslím si, že ne. Naopak to je určitá příležitost, protože realizace VRT nás může posunout, co se týká rozvoje, poměrně daleko. Je to jedna ze smysluplných investic. Pokrizový čas je velice dobrý okamžik k tomu, aby se tato stavba mohla začít realizovat.

   Vzhledem k předpokládaným finančním nákladům bude vůbec jízdné na VRT dostupné pro běžného občana?

   Bezpochyby. Nedokážu si představit, že by jízdné nebylo nastavené tak, aby nebylo konkurenceschopné. V dnešní době, když se dejme tomu jede po koridorové trati, tak se dostanu například z Kolína do Košic za velice rozumné peníze. Nebo třeba Kolín-Ostrava, Praha-Ostrava. Vždy to musí být konkurenceschopné. Záviděl jsem například kolegům z Olomouce, kteří jezdili na jednání do Prahy. Zatímco já jsem se drkotal po D1, tak oni jeli pohodlně rychlíkem, dojeli za stejný čas a navíc po cestě vyřešili spoustu agendy.

   Kvůli pandemii jsou již rok málo obsazené spoje VDV. Nehrozí kvůli tomu dramatické zvýšení jízdného?

  To zatím nehrozí. V současné době probíhá výběrové řízení na platební bránu, připravujeme tendr na odbavování cestujících a chceme, aby díky tomu byly zpřístupněné předplatné jízdenky. To znamená například jízdenky měsíční, tříměsíční, roční… Takže nemohu vyloučit, že nějakým způsobem se nebude upravovat výše jednorázového jízdného tak, aby pravidelní cestující byli zvýhodněni.

   Rantířov opakovaně kritizoval spojení do Jihlavy, především že se lidé z odpolední směny nemají jak z Jihlavy vrátit. Došlo již k nápravě?

   Nám do tohoto hodně vstoupila koronakrize, kdy jsme museli reagovat na menší využívanost spojů. Od letošního 1. března zde došlo po dohodě s obcemi Vyskytná a Rantířov k doplnění autobusů jak ráno kvůli škole do Vyskytné, tak i v odpoledních a večerních hodinách, aby se doplnil nějaký interval pravidelného cestování.

   Na posledním jihlavském zastupitelstvu se hovořilo, že terminál Na Dolech není příliš využíván. Podle údajů města na něm denně zastavuje sedm párů vlaků. Jihlavský radní Jaroslav Vymazal (ODS) sdělil, že pro větší využívání tohoto terminálu jednají s krajem, že by na něm mohly zastavovat spěšné vlaky Renesance. Dohodli jste se?

   Vlak ve směru Jihlava-město-Třešť je poměrně limitovaný jednokolejnou tratí a tím, co se na ní pohybuje v úseku Kostelec u Jihlavy - Jihlava-město. Další zastavení Na Dolech proto není možné. V případě, že by někdo řekl, nezastavujte na městském nádraží a zastavujte Na Dolech, tak by to postrádalo smysl, protože na Jihlava-město se spěšné vlaky křižují.

  Takže se dá říci, že terminál Na Dolech nebude vlaky v budoucnu využívanější?

   Za současného stavu zabezpečení a traťových poměrů to možné není. Velmi by to mohla změnit krajem hodně lobbovaná rekonstrukce trati Kostelec u Jihlavy - Slavonice. Stavba by výlukově měla být zahájena v příštím roce.

   Pane Hyský, jste také dlouholetým jihlavským zastupitelem. Výstavba terminálu Na Dolech stála téměř sedm milionů korun. Nebyla to podle vás zbytečná investice?

   Nebyla. Je dobře, že jsme tento terminál vybudovali. Staví na něm linkové autobusy, MHD i vlak a v dohledné době dojde k nějakým dalším úpravám trati od Kostelce do Slavonic. Je to záležitost několika let a pak samozřejmě budeme s jízdními řády pracovat. I ušetřená jedna minuta na trati může znamenat pro další úpravu jízdních řádů strašně moc.

   Dotazy od čtenářů

   Je málo víkendových spojů – už rok se nedá o víkendu z Jihlavy dostat kamkoli na výlet a zpět.

   Autobusové spoje, které jsou o víkendech omezeny z důvodu nemoci covid-19, budou obnovené. Po železnici je nabízeno spojení vlakem o víkendech do všech směrů.

   Byla jsem nucena po dlouhé době jezdit vlakem minulý týden…  Rozbilo se mi auto a opravdu strašný. Vlak z Havlíčkova Brodu dojede v čase na hlavní nádraží v Jihlavě a ve vteřině odjíždí trolejbus MHD. Další jede za 20-25 minut, a to jde o jednu minutu. A to úplně v jakoukoliv dobu ráno, poledne i večer. Na kole bych byla rychlejší nemít s sebou děti. Tak jsem zase vyléčená. A ještě projedu daleko víc než autem.

   Všechny vlaky z Havlíčkova Brodu pokračují až na městské nádraží v Jihlavě. Regionální doprava se nemůže podřizovat jízdním řádům lokálních dopravních systémů MHD, a to zejména železniční doprava, která je provozována na jednokolejných tratích.

   Vlakové spojení ze směru Horní Cerekev - směr Třešť-Telč-Dačice-Slavonice žádné. V Kostelci není návaznost na tzv. „Renesanci“, jen když si na každý vlak počkáte cca 40-45 minut. Nebo některý osobák z Horní Cerekve ani v Kostelci nezastaví. To je opravdu krok dopředu… Dříve se v Kostelci sjely vlaky ze všech směrů - Jihlava, Horní Cerekev, Slavonice a přestupy byly v pohodě…  Nehledě na to, že v Kostelci (celé roky fungující přestupní stanici) přestaly zastavovat rychlíky, které nesmyslně staví v Dolní Cerekvi a v Batelově.

   Není pravda, že se dříve v Kostelci u Jihlavy sjely všechny vlaky. Rychlíky se křižovaly v Horní Cerekvi a přestupy od Jihlavy ve směru na Telč trvaly až 20 minut. Jelikož v regionální dopravě je směr Jihlava-Telč hlavní, nebylo to pro většinu cestujících přijatelné.

   JL: Proč?

   Časová poloha spěšných vlaků Renesance je určena vzájemným křižováním vlaků této linky na jednokolejné trati v Třešti, Jihlavě-městě a přípojovými vazbami na rychlíky v Havlíčkově Brodě v celou hodinu (směr Praha i Brno). Časová poloha rychlíků Plzeň-České Budějovice-Jihlava-Brno je určena uzlem v Českých Budějovicích. A proto se vlaky obou linek v Kostelci u Jihlavy nepotkávají. Ve všech rozhodujících směrech je z Jihlavy zajištěno přímé spojení. Spojení z Horní Cerekve do Třeště a o víkendech až do Telče je nově zajišťováno přestupem z vlaku na autobus u železniční stanice v Batelově.

  JL: Takže se časy spojů nezmění?

   Zatím k tomu není důvod. Nový jízdní řád na trati Havlíčkův Brod-Jihlava-Třešť-Telč je velmi úspěšný, jelikož v prvních měsících po jeho zavedení do vypuknutí epidemie covidu-19 počet cestujících rostl v desítkách procent. V průběhu roku 2020, který byl silně ovlivněn pandemií, a některé vlaky byly odříkány, počet cestujících se na tomto rameni pohyboval v obdobné úrovni jako před zavedením nové koncepce jízdního řádu, tzn. nebyl na rozdíl od jiných tratí pandemií covidu-19 dotčen.

   Když už jezdí přímá linka z Brtnice do Prahy, tak by mohl jezdit autobus přímo z Brtnice do Brna. Vlak tu bohužel není. Musí se do Okříšek.

   Spojení Brtnice-Praha je součástí linky Třebíč-Praha, která je provozována v komerčním režimu. Spojení Brtnice-Brno je dobře zajišťováno v objednávce Kraje Vysočina prostřednictvím přestupu v Jihlavě.

   Ve stejnou dobu jede vlak a autobus z Třeště do Jihlavy. Například v devět ráno jedou oba, často se potkávají na přejezdu u zastávky a pak je pauza do půl jedenácté a nejede nic. Obdobně je to v pět, šest, sedm hodin atd. Ale např. z Třeště směrem na Horní Cerekev se vlakem nedostanete, v Kostelci není hned návaznost. Museli byste si v Kostelci počkat cca 40-45 minut.

   Vlaky z Třeště do Jihlavy odjíždějí každou celou lichou hodinu, v ranní a odpolední přepravní špičce pracovních dnů také v celou sudou hodinu. Na autobusové lince Telč - Jihlava je připravována nová koncepce jízdního řádu, která bude doplňovat vlakovou nabídku.
Spojení z Třeště do Horní Cerekve je zajištěno autobusovou linkou z Třeště do Batelova k železničnímu nádraží. Zde se přestupuje na vlak do Horní Cerekve. Jedná se o komfortní přípoje bez delšího čekání.

  Před zavedením VDV nebyl problém se dostat kamkoliv…

   Není uvedeno, o co konkrétně se jedná, ale tvrdíme, že ve všech významných relacích došlo ke zlepšení spojení.

Diskuze k článku