Veronika Dawidowicz
marketing
tel.:+420 567 578 024
mobil:+420 732 506 053
dawidowicz@jihlavske-listy.cz

Marika Schwarzová z malé obce nedaleko krajské Jihlavy si jako mnoho žen oblíbila techniku, která se nazývá papírový pedig - papírové pletení.

S pletením začala koketovat, když musela být ze zdravotních důvodů nějakou dobu doma. Od té doby uběhly zhruba čtyři roky.  Poprvé zahlédla tuto techniku u své známé a velmi ji způsob pletení dekoračních předmětů z novin zaujal. „V začátku jsem čerpala informace od ní, pak jsem sledovala videa na Youtube. Připojila jsem se do skupinky pletařek a nakonec se z koníčka stal kůň,“ popisuje Marika své začátky.

První výrobek sympatické pletařky byl prý motýl nebo srdce, kdy se drátem vytvořil obrys, který se pak jen oplétal. „Ani nevím, jak dlouho mi to trvalo, ale tenkrát jsem s tím hodně bojovala,“ hodnotí své prvotní úsilí a dodává: „Samozřejmě, že plno výtvorů jsem měla sto chutí spálit nebo rozšlapat, ale chybami se člověk učí. Hlavně že to baví.“

Po prvních zkušebních výtvorech už Marika začala zkoušet boxíky na papírové kapesníky a, jak sama říká, už v tom byla až po uši.

Existují výrobky celopletené, ale například na podnosy nebo boxy se používají kartony či sololity. „Nejvíce času zabere příprava, ale pak už je to relax, když pod rukama vzniká nějaký výrobek,“ říká Marika a pokračuje: „Zručnost být musí, hlavně trpělivost, a nejvíce záleží také na kvalitě umotaných ruliček.“

Zábava pro všechny generace

Pletení zvládnou i děti. „Ze zkušenosti z dílniček u nás v obci, kdy to zkoušely všechny věkové kategorie, mohu říct, že od jednoduchých stromečků, košíčků se jim dařilo,“ popisuje Marika, že tato činnost je opravdu pro každého.

Za čtyři roky má pletařka na kontě úctyhodných tisíc kousků.

Mezi předměty, které ráda plete z papírových ruliček, patří například vánoční skřítci. V období Velikonoc s velkou radostí zase dělala velikonoční košíky se zajícem. „Mám radost z každého výtvoru. Ať je to chlebník, podnos, příborník, koš na prádlo nebo cokoliv jiného.“

Časová náročnost se vždy odvíjí od velikosti a náročnosti. „Košíček nebo ošatka zaberou třeba hodinku. Cibulák se vším všudy klidně tři až čtyři hodiny,“ vysvětluje Marika.

V papírovém pletení se prý člověk má stále co učit. „Něco je dané, u něčeho popustíte uzdu fantazii a ani bez kreativity to nejde,“ popisuje Schwarzová, která se této kratochvíli věnovala v době lockdownu ještě víc než kdy jindy.

A co paní Mariku láká zdolat v pletacím světě? „Za ty roky bylo plno výzev. Něco se zadařilo líp, něco hůř, ale na co se chystám už asi tři roky, je alespoň dvoumetrový sněhulák.“

Jak na tužkovník?

Základem pro pletení jsou letáky, noviny, volební lístky, kancelářský papír, tabelační papír či sešitový papír. Plete se také z hedvábného papíru nebo pokladních kotoučků. Papír se nařeže na pásky a ty se následně namotávají na špejli, jehlici, na aku vrtačce nebo jako v případě paní Mariky na svářečský drát.

Ruličky se pak barví v různých mořidlech. „Já většinou používám Duhu na barvení látek a hezké odstíny hnědých variací vznikají barvením v hypermanganu,“ popisuje, jakou variantu barvení volí ona, a dodává, že možností je opravdu spousta. Používají se například výluhy z ořechů, barví se v kávě…

Obarvené ruličky se mohou dát i do tzv. duvilázně, což je zředěné modré lepidlo Duvilax, kterým se zároveň také finální výrobek fixuje a je zdravotně nezávadný. Ruličky uschnou, ale před pletením se musí na­rosit, jsou pak krásně ohebné, gumové a pěkně se s nimi pracuje, konce se nechávají suché pro napojování ruliček do sebe.

Dno si uděláme z kartonu. Budeme oplétat například zavařovací sklenici. Podle jejího dna si vystřihneme dvě kolečka z kartonu. Rozměříme si na jednom kolečku po obvodu body, kam si nalepíme pevné ruličky, které budou sloužit jako osnovní.

Mezery necháme třeba po 2,5 cm, záleží podle toho, jaký bude průměr sklenice. Nalepíme konce ruliček na kolečko po obvodu, cca centimetr, potom přilepíme kolečko druhé a tím jsme schovali přilepené ruličky.

Na dno si dáme sklenici, osnovní ruličky ohneme podél sklenice a nahoře přichytíme kolíčky. Vezmeme si narosené ruličky a můžeme zespodu začít plést.

Je plno způsobů, ale my si to pro začátek uděláme jednoduše: ohneme ruličku napůl a zahákneme ji za tu první pevnou osnovní, čímž máme jakoby dvě k oplétaní dál. Jedna je v podstatě zvenku, druhá ke sklenici.

Vezmeme tu vnější a zastrčíme za druhou pevnou osnovní. Vezmeme ruličku vnitřní a předem zastrčíme za třetí pevnou osnovní a takhle těmi dvěma ruličkami, které napojujeme stále dokola, pleteme až do výšky, kterou chceme.

Ukončování se dělá taktéž různými uzavírkami, ale my si ruličky při dokončení zastrčíme dovnitř a zalepíme. Sklenici samozřejmě vyndáme a osnovní ruličku, která nám trčí nahoru, zastřihneme a můžeme zakápnout lepidlem.

Pak se fixuje v ředěném Duvilaxu a malý tubus se může dozdobit.

Diskuze k článku