Pavel Bajer
komunální politika
tel.:+420 567 578 036
mobil:+420 736 194 030
bajer@jihlavske-listy.cz

Kůrovcová kalamita bude mít do tváře kraje fatální dopad, říká náměstek vysočinského hejtmana Lukáš Vlček (SPV).

Vy jste po zvolení náměstkem hejtmana rezignoval na funkci starosty. Váš kolega Pavel Pacal v minulém funkčním období vykonával souběžně obě funkce. Myslíte si, že se to dá zvládnout?

Pavel Pacal byl neuvolněným náměstkem, což si myslím, že je rozdíl. Osobně si myslím, že se to i dá zvládnout, ale vždycky to je něco za něco. Určitě to je na úkor vašeho osobního času a vaší rodiny. Pořád si o sobě myslím, že jsem mladý člověk, který od mala vyrůstal v prostředí sportu. Stále je pro mě důležité se hýbat, tak si část těchto aktivit chci na určité úrovni udržet a to sebere nějaký čas.

Zmínil jste také rodinu…

Tato otázka je pro mě ještě důležitější. Mám dvě malé děti. Jedno chodí do první třídy a druhým je klouček starý rok a půl. Oni jsou pro mne prioritou číslo jedna. Od začátku své kariéry bych řekl, že jsem velmi aktivní a pracovitý člověk. Pro mě 40hodinový pracovní týden nehrál žádnou roli, ale všechno má své meze.

Starostou Pacova jste byl od roku 2006. To je hodně dlouhá doba. Budete svému nástupci v úřadu pomáhat?

Řada věcí se dá v dnešní době propojit z pohledu místní samosprávy. S městem v některých tématech určitě budu kooperovat. Jedná se o témata, která se dají propojit s krajem. To je například zastupování regionu v odpadářské firmě, ve vodárenské firmě… Díky tomu zůstanu konkrétně spjatý s praxí a aktuálními trendy ve vodohospodářství a v odpadovém hospodářství. Ale opakuji, že moji hlavní prioritou je rodina a malé děti.

V koalici nejsou spory

Nová krajská koalice je svým složením dosti nesourodá (Piráti, ODS+STO, ČSSD, SPV, KDU-ČSL), jak zatím spolupráce funguje?

Z venku se může zdát, že jsme nesourodí. O to je na nás větší tlak se domluvit. Od začátku jsme nastavili velmi otevřený přístup vzájemné komunikace. Když někdo s něčím nesouhlasí nebo má jiný názor, tak o to víc inklinuje k argumentaci a vůli se domluvit.

Ono to je paradoxně vnitřně spíše naopak, že se spolu opravdu snažíme řešit věci otevřeně. Jestliže máme na něco jiný názor, tak si řekneme, co nám vadí a co bychom dělali jinak. Zatím jsme se za toho půl roku do nějakých sporů nedostali. Jsme spolu schopni hovořit opravdu otevřeně.

Takže zatím neexistuje nějaký bod, na kterém se neshodnete?

(přemýšlí) Každý vidíme do něčeho více nebo méně, takže logicky preferujeme některé věci více. Upřímně mě opravdu ale nenapadá, že by byl nějaký spor, kde bychom se nějakým způsobem zasekli.

Avšak vezměme si třeba vašeho stranického kolegu, zastupitele Zdeňka Tůmu, který má při jednáních naprosto odlišný názor například na kompenzace dopravcům a stává se, že je jako jediný zásadně proti. Není to problém?

Zdeněk Tůma je praktik s mnohaletou osobní zkušeností a zároveň člověk, který se dlouho pohybuje v byznysu. Jeho pohledu rozumím, protože bohužel v českých poměrech jsou poměry privátní a veřejné často dva rozdílné světy.

Daří se vám ho přesvědčit, když mu vysvětlujete tyto záležitosti z pohledu samosprávy?

Ano. Pokud od nás potřebné informace dostane, tak řekne dobře, už tomu rozumím, neměl jsem třeba dostatek informací.

Kůrovcová kalamita

Přejděme k problematice vysočinských lesů, které jsou silně zasažené kůrovcovou kalamitou. Kdy se nám s ní podaří vypořádat?

Nepodaří. Kůrovcová kalamita v takovém rozsahu v jakém je, tak do tváře našeho kraje bude mít opravdu fatální dopad. Věřím, že budou části kraje, které se nám podaří ještě uhájit, ale v řadě míst je ta válka prostě prohraná. Tam bude muset dojít ke znovuobnovení lesních porostů. Pak si ale musíme logicky položit otázku, jestli bychom to neměli dělat jiným způsobem, než doposud.

Můžete být konkrétní?

Nezatracujme smrk, ale na druhou stranu se ke smrkovým monokulturám neupínejme. Snažme se o větší druhovou pestrost. Neměli bychom se bát samovýsevu tak, aby si s tím příroda v řadě míst poradila lépe sama, než my to dokážeme hospodářským způsobem.  Ve finále si myslím, že to může mít i z pohledu ekonomického lepší vliv, než když do toho budeme možná tvrdě zasahovat.

Když vidím západní část Vysočiny, Pelhřimovsko a Pacovsko nebo část Žďárska, tak tam si myslím, že se lesy podaří ještě uchránit.  Protože se v lesnictví pohybuji 15 let, tak vidím, že naopak jsou lokality, které se prostě nedají zachránit.

Proč?

Kapacity technické, lidské a obchodní jsou prostě nějaké. Velký problém tady způsobuje také roztříštěná vlastnická struktura Vysočiny. Máme zde více než 30 tisíc vlastníků. Do toho je navíc problematické zadávání zakázek ve státních lesích. Řekněme si otevřeně, že lesy budou fyzicky v následujících desítkách let vypadat jinak, než jak jsme na ně byli zvyklí.

V jaké stavu jsou podle vašeho názoru lesy na Jihlavsku?

Řekl bych, že jsou určité části, kde situace není zas tak zlá. Pokud ale vidím část, která inklinuje k Třebíčsku, tak tam jsme v situaci, kde to je prostě sežrané.

Obnova lesů na Vysočině je během na dlouhou trať. V jakém časovém horizontu bychom se mohli setkat v regionu s lesy, jak jsme na ně byli zvyklí?

Těžko říci. Sami víme, že stromy rostou velmi dlouho. To aby bylo možné je fyzicky vidět odrostlé, tak se bavíme o 20 až 30 letech.

Kolik ročně stojí kraj obnova lesů?

Kraj do toho vynakládal větší finanční prostředky do roku 2019. Od roku 2020 platí většinu hlavních aktivit stát. Vzhledem k tomu, že Vysočina je nejvíce postiženým krajem kůrovcovou kalamitou, tak obecně do této oblasti v současné době plyne více než 1,5 miliardy korun hlavně ze strany státu. Bohužel dochází k přehlcení žádostí. Jak už jsem říkal, je tu hodně malých vlastníků. Od nich evidujeme okolo čtyř tisíc žádostí. Druhý nejpostiženější Jihočeský kraj jich administruje v porovnání s námi ani ne třetinu.

Kraj se v minulosti potýkal s nedostatkem vody. Letošní zima je bohatá na srážky, bude jí dostatek?

Když to vezmete z nějakého delšího časového horizontu, tak srážky jsou v porovnání s minulými roky průměrné. Samozřejmě jsou výrazně lepší, než byly ve třech předchozích letech. Pokud se srážky budou pohybovat v průměrných hodnotách jako nyní, tak voda bude. Potom bychom nemuseli řešit jako v předchozích letech problematiku Hubenovské nádrže apod. To se však zatím nedá odhadnout. Uvidíme, jaké bude jaro.

Jako náměstek hejtmana máte na starosti také oblast zemědělství. Není v důsledku dlouhé zimy ohrožena letošní úroda?

Změny počasí jsou prudké. O minulém víkendu jsem naměřil na teploměru 20 stupňů a dnes ráno mínus pět (úterý 6. 4.). To určitě bude mít vliv na pučící přírodu. Jak to ale ovlivní letošní úrodu, si zatím netroufám odhadnout.

Diskuze k článku