Ladislava Brabencová
editor, šéfredaktor webu
tel.:+420 567 578 038
mobil:+420 737 587 692
brabencova@jihlavske-listy.cz

Divadelní i koncertní sály jsou už řadu měsíců tiché. Na nedostatek práce si ale v humpoleckém kulturním zařízení nemohou stěžovat.

„Snažíme se kulturu dostávat mezi lidi jinak, hledat nové cesty a možnosti, a to je leckdy velmi náročné. Naše výlepové plochy ve městě, které donedávna sloužily k prezentaci kulturních a společenských akcí, změnily svůj účel – prezentujeme zde různé výstavy a zpracováváme obyčeje a zvyky k tradičním svátkům,“ referuje jeho ředitelka Marcela Kubíčková, která je své profesi věrná už dvacet let.

Přibližuje, že například během Vánoc středisko připravilo „Adventní koncerty jinak“ – každou neděli bylo ozvučeno celé humpolecké Havlíčkovo náměstí a kolemjdoucí měli možnost alespoň částečně vstřebat sváteční atmosféru poslechem koncertů, které umělci připravili speciálně pro tento účel.

„Promítali jsme také zimní kino, opět ve veřejném prostoru, tak, aby se procházející mohli na chvíli zastavit a pobavit se,“ reaguje s tím, že kulturní středisko se nevyhýbá ani různým online akcím, koncertům, výtvarným dílnám…

Marcela Kubíčková přibližuje, že v současné době připravují dvě velmi pěkné soutěžní hry. Jedna bude zaměřená na malé děti, druhá dýchne na všechny tajemnem… „…a myslím, že si ji užijí i dospělí. Více zatím neprozradím, hry budou startovat s letní turistickou sezónou,“ naznačuje.

Infocentrum je sice zavřené, ale funguje jeho „výdejní okénko“. Především z důvodu tisku a kopírování dokumentů, vracení vstupenek a dalších drobných, „ale nepostradatelných služeb pro občany“.

Ředitelka Kubíčková poznamenává, že i humpolecké infocentrum bohužel dostihla opatření vlády, a kvůli pozastavení školní výuky a s tím spojeným ošetřováním členů rodiny jsou personálně omezeni na cca 60%.

„Také mezi naše zaměstnance už se vloudil virus, takže další zaměstnanci z pracovního procesu střídavě vypadávají a zase se do něj vrací. Někteří pracují částečně na home office… Zkrátka, bojujeme, jak se dá, a hlavně, všichni se těšíme, až to všechno skončí a začne zase „normálno“, konstatuje s dodatkem: „Říká se, že člověk si neváží toho, co má, dokud o to nepřijde. Je v tom velký kus pravdy. Nám, pracovníkům v kultuře a cestovním ruchu už moc chybí diváci, návštěvníci, čtenáři a turisté, živý kontakt s nimi. A tak věříme, doufáme a těšíme se!“

Diskuze k článku