Jiří Varhaník
kulturní redaktor
tel.:+420 567 578 033
mobil:+420 732 506 071
varhanik@jihlavske-listy.cz

V letech 2009-2011 proběhla rekonstrukce někdejších kolejí jezuitského řádu, historického areálu v sousedství telčského zámku. Brněnská Masarykova univerzita do ní investovala přes 150 mil. Kč, z velké části získaných z tzv. Norských fondů.

Ředitelem  UCT byl po jeho otevření Josef Plucar. V centru nedošlo po rekonstrukci k obnovení prezenční vysokoškolské výuky MU v rámci jejích vzdělávacích programů. Centrum ale poskytuje zázemí projektům univerzity, zejména v posledních letech své prostory také více otevřelo veřejnosti.

Té slouží univerzitní knihovna a kavárna, kulturně-vzdělávací akce jsou zde organizovány ve společné produkci knihovny a partnerů UCT. Těmi jsou v Telči zejména pobočka Národního památkového ústavu (NPÚ), Muzejní spolek či Muzeum Vysočiny Jihlava, jehož pobočka se po zahájení rekonstrukce zámku přestěhovala právě do prostor UCT.

Podle Jaroslava Makovce, ředitele UCT a předsedy Rady Kulturního centra MU, proběhlo v centru za deset let více než 950 vzdělávacích či kulturních akcí, z toho skoro polovina vícedenních. V centru se ubytovalo přes 10 tisíc návštěvníků.

Opakovaně centrum poskytuje zázemí akcím, jako jsou Francouzsko-česká hudební akademie, konference Hodnocení kvality vysokých škol (HKVŠ), konference pro mladé právníky (COFOLA), Letní jazykové kurzy, škola pro pedagogické pracovníky Kraje Vysočina, Diplomatická akademie nebo The John Marshall Law School.

V UCT také od roku 2006 provozuje MU také vzdělávání seniorů v podobě Univerzity třetího věku. Ta je aktuálně vzhledem k protiepidemickým opatřením přerušena. Podle Makovce má ale téměř 100 pravidelných posluchačů, některé až ze Znojma, Nového Města na Moravě apod. Specifikem U3V v Telči je kvalita výukových programů ze strany telčské pobočky NPÚ.

Udržitelnost projektu skončí v příštím roce

Podle Makovce počítá MU s rozvojem UCT i ve svém strategickém záměru na období 2021-28, kde je centrum součástí aktivit chystaných v rámci Kulturního centra MU.

Velký potenciál, na kterém chce stavět i po skončení udržitelnosti projektu v příštím roce, vidí Makovec ve spolupráci s institucemi v Telči.

Za klíčového partnera pro další spolupráci označuje ředitel UCT město Telč. Připomíná také v roce 2018 podepsané společné memorandum o spolupráci šesti vzdělávacích a výzkumných institucí - Masarykovy univerzity, Dunajské univerzity v Kremži, Českého vysokého učení technického v Praze, Slovenské technické univerzity v Bratislavě, Národního památkového ústavu a Ústavu teoretické a aplikované mechaniky AV ČR.

„Tím byl formálně dokončen vznik úspěšného, mezinárodně a oborově široce rozkročeného projektu SCOLA TELCZ,“ komentuje toto memorandum Makovec.

Obdobnou blízkou formu kooperace podle něho stvrdila také dohoda o spolupráci mezi Krajem Vysočina, Spolkovou zemí Dolní Rakousko, Dunajskou univerzitou v Kremži a Masarykovou univerzitou, podepsaná loni v rámci setkání čtyř hejtmanů v Telči.

„Areál bývalých jezuitských kolejí je unikátní stavba, je to dominanta Telče a pevně věříme, že i v dalších letech zůstane místem pro kulturu a vzdělávání tak, jak tomu bylo téměř po celou dobu její více než třísetleté historie,“ uvedl při desátém výročí UCT J. Makovec.

Ředitel Makovec: konec doby udržitelnosti nám umožní měnit dispozice v areálu

Ředitele Univerzitního centra Masarykovy univerzity v Telči (UCT) Jaroslava Makovce se JL zeptaly na témata spojená s výhledem centra pro nadcházející roky.

Příští rok skončí pro UCT udržitelnost projektu, uvolní se tedy pravidla jeho provozu daná financováním rekonstrukce z tzv. Norských fondů. Co to přinese, umožní to nasměrovat chod centra i nějakým zcela novým směrem?

Výhoda je, že budeme moci udělat nějaké dispoziční změny. My jsme to měli hodně nastaveno jako školní prostory a udržitelnost projektu nám nedovolovala dispozice v podstatě vůbec měnit. Příkladně máme počítačovou učebnu, kterou jsme doposud nemohli změnit, ale v budoucnu ji můžeme proměnit na ateliér, což by dávalo větší smysl třeba v případě zájmu katedry výtvarné výchovy. Budeme si tedy moci dovolit nastavit budovu trošku lépe k tomu, co potřebujeme.

Pro představu - v centru máme 300 míst pro výuku, ale pro aktivity univerzity smysluplně využijeme maximálně sto (ubytování v centru je 75 míst, s přistýlkami cca 100 míst, což je také kapacita největšího sálu, pozn. red.). Ten zbytek můžeme přetvářet. Určitě chci, aby tam fungovaly kulturní akce, aby se rozvíjela kavárna a další podobné zázemí, aby bylo veřejnosti k dispozici nádvoří apod., protože ten prostor si o to říká. 

V minulosti se hovořilo o snaze etablovat v Telči nějaký stálý prezenční výukový univerzitní program. Na tuto ambici už centrum rezignovalo? 

Neřekl bych, že bychom úplně rezignovali, to ještě ne. Právě v souvislosti s koncem doby udržitelnosti přemýšlíme, co s prostorami dělat dál. A samozřejmě, že nejlepší využití je to, k čemu je budova připravená, a to je škola. Takže určitě budeme hledat nějakou náplň, která tomu odpovídá. Těžko do Telče dostaneme prezenční výuku v nějaké větší verzi, ale určitě budeme hledat nějaké využití pro stálé, nejenom nárazové aktivity fakult.

Poté, kdy Masarykova univerzita v loňském roce prodala své zařízení na Cikháji (penzion v obci ve Žďárských vrších, pozn. red.), zůstala Telč jako jedno z mála detašovaných pracovišť univerzity využitelných k pobytovým věcem. V tom směru se nabízí pro Telč větší možnost využití. Uvidíme, jak dopadne celá společnost, teď je kvůli protiepidemickým opatřením vše doslova postaveno na hlavu. Předpokládám, že univerzita bude u nás dál dělat své pobytové akce, vedle toho budeme dál hledat nějaké vlastní vzdělávací téma s fakultami.

Další věc je, že na univerzitě máme Kulturní centrum MU, které vzniklo jako určité sdružení takových podobných pracovišť a naše telčské centrum je jeho součástí. V jeho rámci bychom chtěli blíže spolupracovat hlavně s Mendelovým muzeem, což je také pracoviště MU. To by mohlo vést i k nějaké expozici programů pro školy apod. Činnost Mendelova muzea by měla v některých ohledech smysl i u nás, to téma je zajímavé.

Chystáte nějaké větší místní projekty? 

Z místních inspirací se otevřelo téma jezuitské, které mělo už v loňském roce velký prostor. Já bych v něm docela rád pokračoval, pokud k tomu najdeme nějaké vhodné formy. Ať už s institucemi v Telči, anebo možná i výzkumnou formou v rámci univerzity, protože to téma je pořád takové trošku neobjevené a ten potenciál určitě má. 

Budeme chtít co nejvíce využívat spolupráci s partnery, včetně Kraje Vysočina a města Telče. Jsme např. v jednání s městem v tom směru, že by se naše univerzitní knihovna mohla sloučit s městskou, respektive by se městská knihovna přestěhovala do našich prostor. Takže by zde vzniklo takové kulturně-vzdělávací centrum. Je to věc, která je v jednání. 

Rýsují se v blízké době nějaké konkrétní akce centra pro místní veřejnost?

Budeme se např. věnovat Míle Doleželové (akademická malířka, 1922 Prostějov–1993 Telč, pozn. red.), to je věc, kterou budeme zveřejňovat v příštím měsíci. Je teď ale velmi složité něco konkrétně domlouvat. Vše se kvůli pandemii zastavilo a nevíte, co bude platit za týden, co za měsíc, za rok. A není nic horšího, než něco říci a potom to nesplnit.   

Diskuze k článku