Česká společnost ornitologická vyhlásila ptákem roku 2021 káni lesní. Jde o našeho nejhojnějšího dravce, který je častým obyvatelem záchranné Stanice Pavlov.

„Jen za loňský rok jsme pečovali o 24 kání, všechna mláďata a pět dospělých kání se nám podařilo vychovat a vypustit zpět do volné přírody a o dalších pět se stále staráme,“ informoval ředitel záchranné Stanice Pavlov Zbyšek Karafiát.

Nejčastěji se do stanice dostávají káně lesní, které srazilo auto, nebo se popálily na drátech elektrického vedení. Přitom statistiky uvádějí, že na sloupech elektrického vedení se v Česku spálí mezi 40 až 50 tisíci kání lesních ročně. Běžnými případy jsou také mláďata vypadlá z hnízda. Pokud mají ptáčata nedostatek potravy, často se mezi sebou v hnízdě perou a vyhazují z hnízd.

„Nalezená mláďata se nám úspěšně daří vracet do volné přírody, horší je to s popálenými káněmi, kde je pravděpodobnost mnohem menší. U srážky s autem záleží případ od případu, důležité je, jak konkrétně je dravec zraněný,“ doplňuje Zbyšek Karafiát.

Kůrovcová kalamita mění životy kání

Káně se v posledních letech významně potýkají s důsledky kůrovcové kalamity. Hnízdí totiž na okraji lesa a v korunách stromů si staví hnízda. Jak se stromy kácí, míst na stavbu hnízd ubývá. Přesto je káně lesní v Česku i v Evropě nejrozšířenějším a nejpočetnějším dravcem. Podle posledních odhadů hnízdí v Česku 11–14 tisíc párů kání lesních.

Jde ale pouze o část celkové populace, kam musíme přičíst ještě vyvedená mláďata a dospělé ptáky, kteří nehnízdí, nebo ty, které protahují či jsou z oblastí ze severu a u nás pouze zimují. Právě v zimě je nejčastěji uvidíte podél cest, kde se přiživují na auty sražených živočiších. Nejen v příkopech pak bystří velmi oblíbené hraboše, a jsou tak účinnými pomocníky zemědělců redukující stavy těchto hlodavců při jejich přemnožení.

Káně je výborný stratég

Ornitologové zdůrazňují, že káni se daří dobře přežívat. Žádný jiný dravec není lidem blíže než právě káně. Jde o dokonale přizpůsobivý druh, který si vyvinul skvělé strategie, jak prosperovat v krajině pozměněné člověkem.

Její tělo je dokonale přizpůsobené k plachtění a navíc dokáže potravu trávit efektivněji než někteří jiní dravci. „Denně potřebuje pozřít kořist o váze odpovídající asi 10 až 15 % její hmotnosti, zatímco sokol, krahujec či jestřáb potřebují přibližně 20 až 25 %. Kuriozitou je, že například v Anglii káně dokáže v zimě přežít jen na žížalách, i když jich musí zkonzumovat kolem stovky denně,“ říká Petr Voříšek, autor odborných publikací o káni z České společnosti ornitologické.

Titul pták roku uděluje Česká společnost ornitologická (ČSO) obvykle druhům, které lidé znají ze svého okolí. Titul přebírá od jiřičky obecné, ptáka roku 2020.

Diskuze k článku