David Kratochvíl
černá kronika/region
tel.:+420 567 578 039
mobil:+420 776 242 497
kratochvil@jihlavske-listy.cz

V křesle starosty Panenské Rozsíčky sedí Bohumil Novák nepřetržitě už 29 let. Zpětně ani na chvíli nelituje, že už obec není místní částí Třeště. 

Když se v roce 1992 Panenská Rozsíčka „trhla“ od Třeště, měla 84 obyvatel. Od té doby uplynulo skoro 30 let a v obci má trvalé bydliště hlášeno už 179 lidí. „Kdybychom ale měli přihlášené všechny lidi, co tu v této chvíli skutečně bydlí a je jich 25, tak už nás je přes 200,“ říká starosta Bohumil Novák v rozhovoru pro JL.

Proč si u vás nechtějí zřídit trvalé bydliště?

Nastíním příklad. V Panenské Rozsíčce bydlí lidi z Jihlavy. Mají v pronájmu od radnice městský byt. Tak proto, aby o něj nepřišli a mohli ho dál pronajímat někomu jinému, si u nás trvalý pobyt neudělají.

Ročně tak náš rozpočet přichází minimálně o čtvrt milionu korun. Pro obec naší velikosti to nejsou malé peníze a takovýmto způsobem nám utíkají. Jenže s tím jako obec nemůžeme nic udělat, ale vadí mi to.

I proto, že dlouhodobě usilujete o pokoření hranice 200 obyvatel?

Vezměte si, že za necelých 30 let, co už nejsme místní částí Třeště, se počet obyvatel v naší obci víc než zdvojnásobil. Moje první ambice v devadesátých letech byla, abychom se dostali přes stovku.

Jsem ambiciózní a nijak to neskrývám. Když se podíváte do historie, tak někde kolem roku 1935 měla Panenská Rozsíčka 235 obyvatel. Jsem přesvědčený o tom, že tohoto počtu jsme schopni do budoucna dosáhnout.

K tomu ale potřebujete, aby v obci dál fungoval aspoň obchod...

Obchod nám naštěstí funguje, byť jeho provoz musíme ročně dotovat. Jde o částku zhruba 55 tisíc korun. Jinak jsme ale spokojení, jak běží. Paradoxem ale je, že jsme loni neuspěli na kraji s žádostí o dotaci právě na provoz prodejny, protože jsme nesplnili dotační kritéria.

Jsme věkově moc mladá obec. Jsem ale přesvědčený o tom, že dát 55 tisíc dotaci do prodejny má větší smysl, než ji zavřít a za ušetřené peníze postavit kus chodníku.

Neuvažovali jste o tom, že byste ji provozovali na vlastní náklady?

Úvahy tímhle směrem taky šly, ale to bylo ještě v době, kdy jsme marně sháněli provozovatele. V momentě, kdyby za námi ale stávající nájemce řekl, že už obchod u nás provozovat nechce, tak by nám asi nezbylo nic jiného, než prodejnu vzít provozně pod sebe. Vzhledem k tomu, že provozujeme i ubytování v penzionu, tak se nebojím, že bychom to nezvládli.

O znovu obnovení provozu školy neuvažujete?

Škola se zavřela v roce 1976 a nemá absolutně smysl uvažovat o tom, že bychom její provoz obnovili.

Kvůli čemu?

Podívejte se kolem nás. Místní mají možnost využít školku například v Pavlově, Sedlejově nebo Hodicích a Třešti. Občané je tam i vozí. Je to pro ně jednodušší. Jedou do práce, tak děti naloží a vezmou je autem s sebou. Až jim skončí pracovní doba, zase si je vyzvednou. To samé platí pro školáky.

Nevidím problém, že u nás školka nebo škola není. Víte dobře sám, jaké problémy s nedostatkem žáků ve škole mají třeba v Hodicích. U nás by to bylo to samé. Rodiče by si stejně děti brali s sebou. Chodit do školy v místě by je stejně nenechali.

Více v tištěném vydání JL s datem 6.4.

Diskuze k článku