Reklama
Dnes je úterý 22.06.2021     svátek má Pavla

Jak nás pro letošek masopust opustil

LOŇSKÝ masopust 29. 2. v Čenkově. „Bejval a snad i bude“. Foto: archiv BP
LOŇSKÝ masopust 29. 2. v Čenkově. „Bejval a snad i bude“. Foto: archiv BP

4.3.2021 Čtenáři píší/Komentáře (0), autor:
Bohumil Píza z Čenkova

Loni, v sobotu 29. února 2020, když jsme se loučili s čenkovským masopustem, jsme si připomněli dávné, staré časy našich předků, kteří se scházeli na návsi pod Slovanskou lípou, kde vyslovovali svá přání a noc před l. březnem považovali za čarovnou, noc věštebnou.

I já jsem si v tuto čarovnou noc přál, abych se zase za rok ve zdraví znovu sešel s přáteli na masopustě roku 2021. Když jsem se ráno na první postní neděli – Pučálku, také nazývanou Černou, probudil, byla to skutečně nejčernější neděle… Od čínských břehů přes Itálii k nám připutovala světová virová pandemie koronaviru z čínského Wu-Chanu. Aby se přání věštebné noci splnilo, musí se vám o přání zdát, a to se asi nestalo!

Covid-19 nás ani po roce marné snahy, práce a úsilí neopustil, a tak letošní masopust bude jen vzpomínání na dávné masopusty a veselí v našich vesničkách pod Javořicí a Roštejnem…

Masopust, původně třídenní svátky před Popeleční středou, kterou začíná 40denní půst, končící o velikonocích. Masopust nemá mnoho společného s náboženskou liturgií, ale je plně podřízen běhu církevního kalendáře.

První písemné zprávy o masopustu jsou již ze 13. století, i když masopust svým původem je daleko staršího data. Rej masopustních masek je spojován s tradicí předkřesťanských pohanských obřadů dávné minulosti a byl vždy zábavou lidovou. Proto i církev navázala na činnost masopustních rejů podle pravidla, že co nelze potlačit, je nutno přizpůsobit vlastní potřebě…

Radostné a veselé loučení našich vesniček s masopustem bývalo a i dodnes je jedinou radostí z celého božího roku. Rád vzpomínám na práci po stájích, maštalích a chlévech pod naší Javořicí, na setkávání s pamětníky, kteří při své těžké práci, veliké dřině na vinici Páně, v živé své paměti, v srdci uchovávali odkaz našich dávných předků…

V Růžené se vyprávělo, že v dávných časech zde byl jen hluboký les. Kde dnes stojí kostel sv. Maří Magdalény, přímo v místě dnešní sakristie se starým románským oknem, žil poustevník, který třikrát denně zvonil, aby zvoněním ukazoval cestu zbloudilým… Druhá poustevna byla za hřebenem roštejnských lesů u Drdáku, kde podle pověsti řídelovského kronikáře pana Maryšky býval i klášter. Později zde vznikl známý mlýn s pilou, kde se ještě v 17. století třikrát denně zvonilo. Drdácký, krásný rybník je napájen vodou od Javořice, od Mnichovy skály z vysoko vyčnívajících skal, pramenišť se spoustou balvanů, nakupených po celém úbočí svahu, které připomínají zaniklou ves Mnich.

Abych lépe pochopil dávný život našich předků pod Roštejnem a Javořicí ve 13. století, musíme se vydat do naší Bílé Telče. Nevydám se tam dnes kvůli starodávné pověsti z roku 902, kdy v maštali na Starém Městě vykopalo tele zvon a tak Telč, podle telete převzala své jméno i se znakem telete nad zvonem stojícím, ale proto, že na tomto posvátném místě byl postaven kostel Matky Boží.

Snad podle jiné pověsti na tomto místě 15. srpna 1099 došlo k bitvě knížete Břetislava II. s moravským markrabětem Ottou II., který jako poděkování za vítězství dal zde postavit kapličku.

Roku 1121 Otta II. kapli rozšířil na kostel a zasvětil ji Panně Marii Nanebevzaté a okolní osadu povýšil na městečko. Uběhlo však celé století, kdy do Telče roku 1225 přijíždí první český král Přemysl Otakar I. a před zázračným obrazem Panny Marie na Starém Městě prosí o šťastný výsledek svého tažení do Rakous…

Tento pozoruhodný Přemyslovec se dožil nejvyššího věku ze všech Přemyslovců a byl posledním panovníkem knížecích dob Čechů a povznesl zemi z velkého ponížení. Král Přemysl Otakar I. narozen r. 1155, v létě 1198 v Mohuči byl korunován prvním českým králem a v září 1212 vydáním Zlaté buly sicilské byla potvrzena nezávislost českého království. Přemysl umírá 15. 12. 1230 a vlády se ujímá syn Václav I. (1230–1253). Jeho sestrou byla sv. Anežka Česká (1211–1265).

Na Moravu až do Telče roku 1241 pronikli suroví mongolští kočovníci – Tataři. V té době ve Václavově vojsku sloužil Zdeslav-Zdeněk ze Šternberka (Český Šternberk nad řekou Sázavou), který za osvobození Olomouce, v boji proti Tatarům, jako odměnu dostal kus země za Olomoucí-Klášterním Hradiskem, kde roku 1242 vystavěl druhý hrad Šternberk – dnešní městečko hodin a času.

Později král Václav I. posílá Zdeňka do našeho kraje k Telči pod Javořici, kde Zdeněk Šternberk vystavěl svůj třetí hrad Šternberk – u naší Lhotky. Dodnes nad vesnicí na strmém skalnatém ostrohu mezi Vrchem (724 m n.m.) a Mrchatinou (695 m n.m.) vidíme poslední zbytky dnešního Štamberku.

Možná, že dosud je v základech hradu na skále ukryto tajemství Templářů, Štěpána z Březnice i s hříchy pánů z Hradce, které dobýval Žižkův hejtman Jan Hvězda z Vícemilic roku 1423.

Zdeněk ještě roku 1260 bojoval s Přemyslem Otakarem II. (1253–1278), králem železným a zlatým, proti Uhrům. Zemřel po roku 1264.

K hradu Šternberku tehdy náležely: Mrákotín, se zaniklými vesnicemi Rysov, Jimramov, Mrzatec, Krokvice, Vožkov a Uhliště u Borovné, Valentínovo, Cirče, Řásná, Lhota, Světlá, Práskolesy, Vydří, Myslová, Čenkov (Černíkov), Pavlov, Péč, Šachy, Radlice, Rozseč, mlýn v Krahulčí a díly Slavonic, Kunžaku a Strmilova. Takové bylo 13. století našich předků.

Samotné české názvy vesniček jsou jak vzácné perly navlečené na náhrdelníku naší matky Javořice a samy vypovídají o životě a době našich předků.

Snad jediným dosud živým svědkem toho času je Slovanská lípa na návsi v Práskolesích.

Památným dnem pro Telč se stal 7. 5. 1339, kdy král Jan Lucemburský se svým synem Karlem vyměnili Telč s Oldřichem z Hradce za hrad Bánov za Uherským Brodem. Od té doby zůstala Telč při Hradci až do roku 1604. Mocný rod pánů z Hradce a na Telči roku 1350 kupuje zboží hradu Šternberka, Roštýn s okolními vesnicemi. Roku 1385 přikupují zboží hradu Janštejna.

Pod hrad Roštejn-poplužní dvůr, patřila nejstarší Třeštice, Doupě, Řídelov, Růžená, Čenkov a od roku 1618 byl koupen Lovětín a Rácov se dvorem, ovčínem, mlýnem a pilou novým telčským pánem Vilémem Slavatou z Chlumu a Košumberka (1572–1652), který sňatkem s Lucií Otilií z Hradce roku 1604 se stal naším telčským pánem. Rácov se stal rychtou, kam ještě patřila Nová Ves, koupená již roku 1385 s hradem Janštejn.

Takové byly naše vesničky pod Roštejnem až do zrušení roboty 1848.

O Masopustě se zpívalo: „Masopust, masopust, jen mě holka neopusť“ a ani jsme se v 21. století nenadáli, že masopust může opustit nás…

                Psáno na masopustní neděli sv.   Valentýna 14. 2. 2021.

Diskuze k článku

Nový komentář

Napište i vy, svůj vlastní článek - formulář ZDE
Reklama
05.05.2021 Čtenáři píšíVýprava podél vody za vodou

Voda je život! A voda je teď velkým tématem třídy 2.B z jihlavské školy Demlova. O vodě se také učili na výpravě za vodou „Od soutoku proti proudu potoků“. Každého z nás provázela ...

Komentáře (0)
04.05.2021 Čtenáři píšíŠkolní Velikonoční putování

Žáci 1. stupně ZŠ a MŠ Nad Plovárnou 5, Jihlava si mohli v této poněkud statické době zpestřit velikonoční prázdniny dobrovolnou pohybovou aktivitou, při které příjemně strávili čas ...

Komentáře (0)
29.04.2021 Čtenáři píšíŠiml neřehtal

„Velké poděkování, jak to zvládli a jak to funguje. Jsou to profíci,“ sdělil nám pan Roman Med z Rančířova, který do redakce zatelefonoval, aby poděkoval pracovníkům očkovacího centra ...

Komentáře (1)
14.04.2021 Čtenáři píšíVe škole to může žít i během distanční výuky

Pravidelné besedy, školní parlament, školní zpravodaj a noviny, prostor pro setkávání žáků i učitelů. To vše zní jako hudba dob minulých, časů před pandemií. Stačí si ale ke všem ...

Komentáře (0)
11.04.2021 Čtenáři píšíKolony u jihlavského obchodního centra!

Magistrát nepracuje, městskou policii to nezajímá, soukromá firma nepomůže. Odpoledne 31. 3. 2021 u obchodního centra na Romana Havelky si užili všichni řidiči v kolonách při čekání ...

Komentáře (0)
08.04.2021 Čtenáři píšíV mateřské školce rozhodně nezahálíme

Pracuji jako učitelka jednotřídní mateřské školy na vesnici. V letošním školním roce k nám dochází, nebo spíše nedochází, 15 dětí. Třída je samozřejmě věkově smíšená. Děti ...

Komentáře (0)
07.04.2021 Čtenáři píšíOčkováním seniorů zpět k normálu?

Rodiče letos dosáhli významného životního jubilea. Máma 70 let a táta 75 let. Jelikož zde máme „pandemii“ covidu a postupně se „rozjelo očkování“, o kterém se v mnoha médiích hovoří ...

Komentáře (0)
30.03.2021 Čtenáři píšíZemřela porodní asistentka jihlavské nemocnice Jiřina Barteková

Je to sotva pět měsíců, co jsme s velkou bolestí a smutkem oznamovali, že zemřela jedna z nás. Se stejnou bolestí, a ještě větším smutkem z toho, že zákeřný covid opět nevynechal ...

Komentáře (0)
17.03.2021 Čtenáři píšíJak jsem se očkoval

Od pondělí 1. 3. 2021 byla možnost registrování seniorům 70+. Druhý den dopoledne jsem se o zapsání pokusil a během pár minut jsem byl zaregistrovaný. Přesně za týden jsem obdržel informaci, ...

Komentáře (0)
15.03.2021 Čtenáři píšíKde je prezident?

Už takřka rok prožívá celý národ nelehkou situaci související s virovou epidemií covid-19. Tento neviditelný nepřítel zásadně změnil náš běžný denní život. Bohužel, tento stav trvá ...

Komentáře (2)
13.03.2021 Čtenáři píšíPropustili Jana Burdu, výraznou osobnost Horáckého divadla Jihlava

Ač nerada, musím tyto řádky věnovat spílání – spílání, které vychází z mé osobní a dlouhodobé frustrace nad současným stavem jihlavského divadelního stánku. Pro mnohé se bude zdát, ...

Komentáře (1)
11.03.2021 Čtenáři píšíZa stopami Jihlavanů na hřbitov

„Smrt je součástí života, děti se s ní setkávají a zamýšlejí se nad ní. O smrti s dětmi můžeme, dokonce musíme mluvit. Nebylo by správné domnívat se, že vytěsňováním tohoto tématu ...

Komentáře (0)

Reklama
© 2007 Parola s.r.o. - užití obsahu včetně převzetí článku bez písemného souhlasu Paroly spol s r. o. je zakázáno. Výroba www stránek a eshopů
S-Rank (www.seznam.cz) www.i-asap.net