Ladislava Brabencová
editor, šéfredaktor webu
tel.:+420 567 578 038
mobil:+420 737 587 692
brabencova@jihlavske-listy.cz

Koronavirová krize a nouzový stav ovlivnily každého. Jak se žije psychoterapeutce Andree Štanclové?

Jihlavská psychoterapeutka Andrea Štanclová má za poslední dva měsíce zvýšený nárůst počtu klientů. Ona rok táhnoucí se koronavirová omezení zanechávají rány i na duši. „Práce mi přibylo, ale radost z toho úplně nemám…,“ přiznává.

Sedmačtyřicetiletá odbornice se své profesi věnuje již patnáctým rokem. V krajském městě Vysočiny praktikuje pět let. Aktuální otázky klientů jsou různé.

Potíže se dle Štanclové nejčastěji objevují ve vztazích. „Ty se i díky koronavirovému omezení proměňují a my v nich. To, co fungovalo v běžném volném režimu, teď v tom omezeném mnohdy tlačí jako „malá bota“,“ uvádí s dodatkem, že její klienti prožívají často nejistotu, zmatek a k tomu pocity strachu, úzkosti, ale i vztek a bezmoc a mnohdy i rezignaci.

Sama Andrea Štanclová vnímá tuto situaci jako globální „ochutnávku nejistoty“ - nevíme, co bude, nevíme, komu a čemu věřit - a ten pocit nejistoty se zesiluje a ovlivňuje naše další emoce. „Přicházíme tu často na to, že největší náš nepřítel není koronavirus, ale to, jak o něm přemýšlíme. A jak často,“ popisuje.

Velmi zjednodušeně podle ní platí, že pokud se budeme v mysli orientovat pouze na budoucnost, která je dnes nejistá více než kdy jindy, tak nás v přítomném okamžiku zaplaví nejistota a s ní nepříjemné pocity. „Ty pak z většiny naplní naše prožívání a ovlivní náladu,“ zdůrazňuje.

Cesta z toho ven může být opak. Tedy pracovat na jistotě, alespoň nějaké malé. Tu lze podle Štanclové najít ve struktuře, v režimu. „Podle mě je režim to, co má v sobě potenciál léčení. Představte si obyčejný dětský papírový rozvrh hodin, do kterého po hodinách plánujete své denní činnosti. Potřeby (jídlo, odpočinek, zábava) a pak povinnosti (práce, škola). Ty pak udržujete v rovnováze - 8 hodin práce, 8 hodin „hraní“ a 8 hodin spaní,“ zmiňuje.

Ve dne je tedy dobré střídat činnosti a oddělovat je podle pocitu, ale pořád je třeba vracet se do struktury. To pomůže lépe rozeznávat a oddělovat situace a my se můžeme těšit na změnu.

„Jisté je to, co je teď, proto je léčivé svoji mysl v přítomnosti udržovat. Tu najdete ve sportu, ve hře, jakékoliv stolní, hře na hudební nástroj, obecně jakékoliv činnosti, která vás vtáhne, zaujme…,“ vyjmenovává s dodatkem, že přítomnost je i v modlitbě, v dýchacích jógových technikách a v relaxaci.

„Tu bych doporučila v jakékoliv formě, od klinických metod, jako je autogenní trénink, až po meditace, poslech mluveného slova, pohádek…,“ naznačuje A. Štanclová s tím, že pak může být mysl klidná a nevytváří konstrukty v budoucnosti, anebo se netoulá v minulosti. Zdroje jsou dostupné každému, např. na kanálu YouTube.

Přiznává, že s koronakrizí, která nejen Česko, ale celý svět svírá už rok, prožívá podobně jako většina z nás.

Možná si jen díky tomu, co dělá, může snadněji uvědomit, co se v ní děje, a pocity v souladu projevit. „…a to mi věřte, že je to v současné době arzenál převážně těch negativních. Ale vím o sobě, že pokud se „vyzuřím“, uleví se mi,“ svěřuje se jihlavská psychoterapeutka Andrea Štanclová.

Jak si udržujete zdravou mysl?

Držím se právě vědomě přítomnosti, programově ji vyhledávám a plním jí svůj denní režim. Ráno cvičím jógu, připravuji si jídlo, pracuji, „ordinuji“ si řízenou relaxaci. A ráno zase znovu.

O víkendu je režim jjiný, plánujeme nějaký výlet, procházku, sport, nebo hru, malujeme na kamínky. A ve všem, co dělám, zkouším nové věci, které můžu, abych se méně orientovala na to, co teď nemůžu.

Diskuze k článku