Lenka Kopčáková
redaktor
mobil:+420 736 193 687
nzr.redakce@centrum.cz

Spojovací ulička z Vratislavova na Palackého náměstí v Novém Městě na Moravě nese od loňska název Bradyových. Ze čtyřčlenné židovské rodiny přežil holokaust jen tehdy 17letý Jiří Brady.

První deportace Židů do koncentračního tábora Terezín začaly na podzim 1941 (před 80 lety). Poslední lednovou středu jsme si připomněli Mezinárodní den památky obětí holocaustu. Přesně 27. ledna 1945 (před 76 lety) Rudá armáda osvobodila vyhlazovací tábor Auschwitz-Birkenau (Osvětim-Březinka).
Původně gotický dům s čp. 13 v Novém Městě na Moravě je svědkem likvidace židovského obyvatelstva. V naší připomínce válečného příběhu čerpáme z regionálních a odborných zdrojů.

Do roku 1942 tu bydlela rodina obchodníka s koloniálním zbožím Karla Bradyho-Metzla.

Po zatčení rodičů se jejich příbuznému, který byl katolického vyznání, ještě na chvíli dařilo děti ochránit. V květnu 1942 však byli tehdy 11letá Hana a 14letý Jiří odvlečeni do deportačního střediska v Třebíči a pak do terezínského ghetta. Sourozenci žili v Terezíně až do podzimu 1944, kdy si byli oporou. Pak je ale rozdělili. Jiří do Osvětimi dorazil koncem září 1944 a jeho sestra o měsíc později. Chlapec přežil jen díky tomu, že byl schopen pracovat. Hana hned po příjezdu mířila do plynové komory. Její život skončil v pouhých 13 letech. Řadí se k dalším šesti milionům obětí holocaustu. Letos je 90 let od jejího narození.

Dětská bota a plechovka od smrtícího plynu

Hana Brady by zůstala bezejmenná, kdyby 55 let po válce Fumiko Išioka, zakladatelka Tokijského centra pro studium holocaustu, neplánovala výstavu Holocaust viděný dětskýma očima.

Obrátila se s prosbou na muzeum v Osvětimi, zda by jí pro její výstavu neposkytli nějaké autentické věci, co patřily dětem v koncentračních táborech. Po čase obdržela balík, ve kterém byla dětská ponožka, botička, svetřík, plechovka od smrtícího plynu cyklon B a hnědý kufřík s bílým nápisem Hanna Brady, 16. V. 1931, a číslem 625.

Ředitelka chtěla o majitelce kufříku něco vypátrat. Napsala do Muzea ghetta v Terezíně. Odpověď zněla, že o dívce nic nevědí. Po čase odtud dorazil balíček obrázků od internovaných dětí. Mezi nimi bylo i pět Haniných výkresů.

Ředitelka vystavila obrázky ke kufříku a návštěvníci chtěli znát osud dívky. Fumiko Išioka se do Muzea terezínského ghetta vydala osobně a po velkém úsilí skutečně Hanu Brady mezi 90 tisíci jmen našla. Nad ní dokonce stálo jméno jejího o tři roky staršího bratra Jiřího.

U všech jmen krom něho byla značka. Průvodkyně vysvětlila japonské historičce, že to je značka smrti. Jak později Fumiko Išioka vzpomínala pro média, chvíli se musela s krutým zjištěním vyrovnávat.

Začala tedy pátrat po Jiřím a s pomocí průvodkyně jej objevila v seznamu chlapeckého domova v Terezíně. S ním i jméno Kurta Kotouče, autora knihy o ghettu vydané roku 1995. Terezínská historička si vzpomněla, že jako spoluautor knihy byl uveden právě Jiří Brady.

Paní Išioka tedy hledala pomoc v Židovském muzeu v Praze. S autorem knihy se setkala a získala od něho Bradyho torontskou adresu.
Jiří se totiž po válce usadil v Kanadě. Jak později uvedl pro média, když se r. 1945 vrátil do rodného Nového Města na Moravě, znovu obnovil otcův koloniál, ale nesouhlasil s nastupující komunistickou ideologií. Všichni z rodiny byli mrtví, nic ho zde již nedrželo. Naskočil tedy do transportního vlaku směr Izrael. Ve Vídni si to rozmyslel a vystoupil. Po vlastní ose pak docestoval až do Kanady. V Torontu si založil instalatérskou firmu a podporoval krajany...

Japonská muzejnice po návratu do Tokia okamžitě napsala Bradymu dopis a přiložila kopie Haniných kreseb.

Hana v knize a ve filmu

V březnu 2001 přiletěl Jiří Brady i se svou vnučkou do Japonska. Nejen v Tokiu, ale i v Hirošimě vyprávěl dětem Hanin příběh. Výstavu Holokaust dětskýma očima zhlédlo v Japonsku přes 52 tisíc lidí.

Osud české dívky zaujal kanadskou spisovatelku Karen Levine. V roce 2002 vydala knihu nazvanou Hanin kufřík. O rok později byla kniha přeložena do 17 jazyků a vyšla v dalších 20 zemích.

V roce 2004 se Jiří Brady a Fumiko Išioka znovu setkali. Tentokrát v Novém Městě na Moravě. Fumiko si prohlédla rodný dům své hrdinky a setkala se s Haninými spolužačkami.

V roce 2005 byla Haně Brady na jejím rodném domě odhalena pamětní deska dle návrhu architektky Marie Jiřičkové. V r. 2009 se stal Jiří Brady čestným občanem Nového Města na Moravě, ve stejné době natočil Larry Weinstein dokumentární kanadsko-český film Hanin kufřík. Ve filmových ateliérech se Jiří Brady dojemně setkal s dívkou představující jeho sestru.

V lednu 2019 Jiří Brady v Kanadě zemřel ve věku nedožitých 91 let. Novoměstští k prvnímu výročí úmrtí pojmenovali uličku Bradyových.
Historické fotografie rodiny jsou k vidění v 1. patře jejich domu a kniha Hanin kufřík je k dostání v informačním centru.

Diskuze k článku