Zámečník, milovník přírody, houbař a sběratel samorostů, zbraní, dýmek, pohlednic, knoflíků, otvíráků na lahve či grafických listů. Skaut, malíř, grafik, fotograf, řezbář, sochař a betlémář, autor hracích karet, ochotnický divadelník a dramatik, promotér společenských akcí a kultury a patriot Polné.  

Kdo jsou všichni tito tvůrčí polenští muži? Je jeden jediný – všeuměl František Vacek oslavil 21. ledna 2021 osmdesátku. 
Narodil se v roce 1941 v rodině obchodníka Františka Vacka na polenském Zápeklí. Od roku 1947 Vackovi bydleli v tzv. „Bakalářském domě“ na Husově náměstí. Později se ale Fr. Vacek přestěhoval zpět, kde v ulici Na Pěšince žije s rodinou dodnes.
Ve žďárském Žďasu se v roce 1959 vyučil formířem-slévačem. 

Vojnu absolvoval u průzkumného pluku čs. armády v Mladé u Nymburka jako mechanik pro fotovybavení letectva. 
V šedesátých letech dojížděl pracovat do Žďasu. Od roku 1967 až do penze (1999) potom pracoval jako zámečník v dílně Okresního průmyslového podniku v Polné, od roku 1991 pod firmou Zámečnictví Čapek.

Záběr bez hranic
Záběr Františka Vacka je unikátní. Od roku 1946 je členem Junáka, nyní v klubu Oldskautů. Za skautskou činnost mu bylo v roce 1999 uděleno vyznamenání Bronzová Syrinx, v roce 2002 obdržel junáckou Medaili díků. 
Jako vášnivý sběratel se s mnoha svými exponáty z řady oborů zúčastnil několika výstav v Městském muzeu Polná, ve Vizovicích nebo ve slovenském Hlohovci. 

Sám je ale také činným výtvarníkem. Amatérsky maluje olejem či kreslí zátiší, krajiny a polenské motivy. Je autorem exlibris a volných grafických listů. V České knize rekordů a kuriozit je zapsán s řadou grafických novoročenek s motivem klauna a skrytým letopočtem.

Jeho vyobrazení Polné se objevila i na pamětních listech města. Čtyři linoryty vydalo v roce 1990 Městské kulturní středisko Polná na pohlednicích, v roce 2019 reprintovala polenská agentura Kašpaři jeho linoryt betléma na pohlednici. Jeho grafiky jsou zastoupeny ve sbírkách a galeriích po světě, mimo jiné v Polsku, Belgii, Německu, Itálii či Japonsku.
František Vacek ale zhotovuje též výtvory ze samorostů, dřeva a přírodnin (znám je svými „pařezáky“), ale i repliky historických zbraní. Plete velikonoční pomlázky (nejdelší měřila tři metry), fotografuje krajinu a přírodu. 
Jako člen polenského divadelního souboru Jiří Poděbradský se od roku 1985 kromě hraní podílí na výrobě kulis, rekvizit a scén. V březnu roku 2009 ale soubor premiéroval i jeho autorskou divadelní hru Tajemství deváté dlaždice aneb do doby Jiřího z Poděbrad. 

Betlém v Kaplance 
Od roku 2000 instaluje Fr. Vacek v bráně polenské Kaplanky za pomoci skautů a přátel vlastnoručně zhotovený betlém s více než dvěma desítkami figur v životní velikosti. 
Přes půl století ale také chodí s přáteli na Štědrý den zdobit vánoční stromek zvířátkům do lesa Březina. Po léta odemyká a zamyká studánku v Panském lese. 

Stál u zrodu polenských společenských kostýmovaných akcí: Putování po stopách Krále Jiřího z Poděbrad aneb Z hradu na kopec Homole (koná se od roku 2010), Peklo a nebe na hradě (od roku 2012 vždy 5. prosince). Je kurátorem Vánočních výstav betlémů na radnici, iniciuje účast vodníků a čertů při Novoročním pekelném koupání otužilců. 

Za dlouholetý podíl na rozvoji spolkové a zájmové činnosti ve městě mu byla v dubnu 2011 udělena Čestná cena města Polná. V prosinci roku  2013 potom převzal v odsvěceném kostele Pražská křižovatka cenu Senior roku. 

Patří k Polné 
Jeho tvorba dotváří prostředí Polné. Coby řezbář vyrábí ze sukovitých klacků tematické vycházkové hole, ale zhotovil i desítky dřevěných plastik - jeho dřevořezba postavy Leopolda Hilsnera např. zdobí penzion U Hilsnera. Menší figurky a plastiky vyřezal pro skauty, z kamene vytvořil velký totem na hradním parkáně.

Je autorem soch krále Jiřího z Poděbrad a postavy stařečka Osuda na nejvyšším místním bodě, kopci Homole. Na hrázi rybníka Peklo realizoval projekt uskupení kamenů z obcí Polenska. 
V současné covidové době je také on limitován, a tak doma mimo jiné kreslí ilustrace pro už pátý balíček karet. Vyšly už čtyři, jejich motivy jsou Mikulášové, polenská strašidla a čerti.
V zimě staví Fr. Vacek v Polné sochy a objekty ze sněhu. V roce 2009 postavil pro děti v ulici Na Pěšince sněhový hrad se skluzavkou, ale vytvořil i hrad, chaloupku ježibaby nebo draka. 
Jeho zatím posledním počinem je v tomto směru filmový sněhulák Olaf se skluzavkou před jeho domem. Opět se stal oblíbenou vycházkovou atrakcí místních rodin s dětmi. 
Zdroj: rodina Vackova 
a texty Jana Prchala

Diskuze k článku