Že jsou prasata divoká, mysliveckou mluvou „zvěř černá“, velmi inteligentní, nemůže být pochyb. Myslivci by o tom mohli vyprávět celou řadu příběhů, které s touto zajímavou zvěří zažili. Jejich učenlivost se projevuje například v okamžiku, kdy přicházejí za potravou, kterou jim myslivci předkládají.

Jen výjimečně bezhlavě přibíhají na známá místa a většinou z dálky dlouze jistí a ověřují, zda jim nehrozí nebezpečí v podobě výstřelu z lovecké zbraně. Lov na vnadištích je pak o to složitější v tzv. semenných letech, kdy bohatě zaplodí stromy buků a dubů. Prasata v takových letech jen velice neochotně přicházejí za potravou na vnadiště, a právě takový rok je ten letošní.

Pod buky a duby je bohatě „nasypáno“ a zvěř bude upřednostňovat právě tuto potravu. „Je pravděpodobné, že v letošním roce poklesne lov, stejně jako tomu bylo v roce 2018, který byl také rokem semenným. Tehdy se na Vysočině ulovilo necelých 9 500 ks prasat, oproti rokům 2017 a 2019, kdy se lov pohyboval přes 14 500 kusů. Rok 2019 byl celkově za poslední období rekordní. Bylo uloveno 14 914 ks prasat, z toho 10 853 selat, 1  697 bachyní a 2364 kňourů,“ uvedl krajský radní Martin Hyský.

Rekordnímu lovu odpovídalo i krajem převzaté množství spodních čelistí prasete divokého. Tyto markanty jsou vzápětí předávány České zemědělské univerzitě v Praze k dalšímu vědeckému využití. Za odevzdání spodních čelistí dostávají myslivci finanční odměnu, která má zároveň motivovat k vyššímu lovu prasete divokého. Kraj Vysočina v letošním roce takto vyplatil téměř 750 tisíc Kč Přemnožená populace černé zvěře způsobuje velké škody na zemědělských plodinách i travních porostech.

Jaká bude výše lovu v letošním roce? To bude zřejmé v květnu roku 2021. Každopádně se do její výše promítne celá řada faktorů, které ji budou ovlivňovat buď jedním, nebo druhým směrem. Významným faktorem je například počasí. Individuální lov probíhá většinou v noci a sněhová pokrývka lov usnadňuje.

Černá zvěř je většinou skutečné černá a tedy na bílém podkladu je v noci dobře vidět i bez nočního vidění, myslivci postačuje běžný puškohled. Dalším významným faktorem, který je neovlivnitelný, je podíl nocí s mlhou. Mlhavé noci znemožňují lovit, protože většina puškohledů, kromě termovizních, v mlze obrazně řečeno nefungují. Nezanedbatelný vliv na výši lovu má a bude mít i vývoj s covid-19. Společné lovy jsou sice povolené, nejsou zakázané, ale s pochopitelných důvodů, a to i na základě doporučení Ministerstva zdravotnictví, od nich myslivci z velké části ustupují.    

Prase divoké dosahuje hmotnosti až 200 kg, bachyně jsou výrazně menší. Období páření, tzv. chrutí by mělo probíhat od října do prosince, v současnosti trvá téměř celoročně. Bachyně je plná 16–17 týdnů, v průměrném vrhu je 4–10 pruhovaných selat, tzv. markazínů. Věk prasat se určuje podle vývoje a obrusu chrupu.

Diskuze k článku