Střílení do stávkujících dělníků za první republiky
28. 08. 2013 16:10:31
Je nutné upozornit na skutečnost, že první republika je dodnes mládeži ve školách představována jako oáza prosperity, demokracie a rozkvětu lidských práv a průmyslu. První republice se hospodářsky nevedlo. Celé období první republiky provázely trvalé krize, což následně způsobovalo bídu, živoření, demonstrace nezaměstnaných a hladové pochody – a také časté střílení četníků do těchto demonstrací a hladových pochodů.
V dějinách Československa lze najít následující údaje o tom, kolik obětí různých četnických zásahů bylo v jednotlivých letech existence 1. republiky:
1920 – 17 zastřelených + 7 těžce zraněných, 1921 – 4 zastřelení, 1922 – 2 zastřelení, 1924 – 4 zastřelení, 1925 – 4 zastřelení, 1928 – 1 zastřelený, 1930 – 5 těžce postřelených dětí, 1931 – 15 zastřelených vč. žen a dětí + 34 zraněných, 1932 – 4 zastřelení + 18 zraněných, 1933 – 30 zastřelených + 101 zraněných. Zásahy se děly vesměs při stávkových akcích, demonstracích nezaměstnaných, hladových pochodech a protiexekučních bojích – postižení byli vlastně zabíjeni jen proto, že neměli práci a měli hlad. Byli to vesměs dělníci, horníci a zemědělští dělníci.1)
Některé zásahy měly za minulé éry vyšší publicitu:
Jednalo se zejména o střílení do průvodu dětí a mládeže v Radotíně v roce 1930 (5 zraněných dětí). V roce 1931 to byla střelba do nezaměstnaných dělníků a horníků v Duchcově2) (4 zastřeleni a 2 raněni) a ve Frývaldově (8 zabitých včetně žen a dětí, 30 zraněných). Odpor proti zásahu četníků projevili také tehdejší umělci První republiky formou výzvy Nelze mlčet, ke které se přihlásili Olbracht, Šalda, Vydra nebo Majerová.3)
Zásahy se děly vesměs při stávkových akcích, demonstracích nezaměstnaných, hladových pochodech a protiexekučních bojích – postižení byli vlastně zabíjeni jen proto, že neměli práci a měli hlad. Byli to vesměs dělníci, horníci a zemědělští dělníci.4)
Problematiku a původ těchto akcí je zde zapotřebí hledat v kořenech poválečného vývoje:
Z důvodu konce války a neplatnosti válečných objednávek bylo evidováno 228.000 nezaměstnaných.5) Počet válečných invalidů, kteří své zdraví ztratili v první světové válce dosahoval úhrnem 210.000 a padlí a zemřelí vojíni úhrnem 385.000 osob v celé republice.6)
Nerovnoměrné ceny a mzdy: V roce 1919 činily reálné mzdy dělníků 37,4% úrovně roku 1913. Cena vepřového masa na vázaném trhu činila v prosinci 1918 32,-Kč/kg, v lednu 1919 už 46 Kč/kg. Na regulovaném trhu to bylo 22,- resp.26 Kč.
Některé mzdy v roce 1919: mladiství a ženy na haldě 6,11 Kč denně, havíři na povrchu 12,75 Kč denně, horníci 14,85 Kč denně Z jiných oborů: truhláři 5.000,- až 8.000,- Kč ročně, textilní dělnice 4000,- až 5000,- Kč ročně Na lístek do divadla musel dělník pracovat 3 dny, na 1 kg rýže 5 dnů. Oproti tomu Dr. J. Preis - ředitel Živnobanky měl oficiální příjem 14.000,00 Kč/hod.7)
Zdroj: https://pavelherman.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=358299
TGM
NACISTÉ + KONUNISTÉ
PRÁVĚ DNES v JL
28. řína 2020.
ANONYMOVÉ
---------------------------------
Zákon o zásluhách T. G. Masaryka nebo též Lex Masaryk je zákon, který byl schválen Národním shromážděním Republiky Československé za účelem uctění památky prvního československého prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka. Obsahuje nenormativní větu: „T. G. Masaryk zasloužil se o stát“.[1] Na rozdíl od pozdějších zákonů o Štefánikovi a Benešovi stanovil povinnost tuto větu vytesat do kamene v obou sněmovnách Národního shromáždění. Zákon zůstal v platnosti, přičemž okupační moc ani komunistický režim jej nezrušily.
.......myslíte si, že lidi jsou úplně blbí???......v rodinách je naštěstí i nějaká historie........naštěstí se předává............z polopravd a lží zákonem a tesáním PRAVDU nevytvoříte............prarodiče jasně řekli.....největší ekonomická bída byla první republika.........s "morálkou" politiků první republiky podobné..........takže je potřeba především vytesat jména postřílených během vládnutí tatíčka.......byli to zoufalí lidé žijící v obrovské bídě..........
PLOŠTINA
ZAJISTÉ, ŽE TO SEM NEPATŘÍ
Ale spal jsem v neděli 25. 10. 2020. asi 15 metrů od pomníčku z černé žuly, s vytesanými jmény zastřelených na Ploštině.
Krásný večer, seděli s námi i dva místní Ogaři.
Poblíže jsou informační tabule na kterých jsou fotografie, nejenom obětí, ale i původní krajiny:
Na tabuli nápisem Vařákovy Paseky...
V době pasekářská kolonizace na Valašsku v 17 století byly původní jedlo bukové porosty vymýcený pro získání zemědělské půdy když si zde Martin Vařák před rokem 1870 postavil chalupu číslo popisné 113 D. . . .
2 května 1945 instaloval německy a rady telegraficky oddíl na Vařákových Pasekách vysílačku, po nešťastném útoku partyzánů na tyto dva v té chvíli neozbrojené německé vojáky a předchozím zastřelení tří dalších byly Vařákovy Paseky večer druhého května 1945 obklíčeny. . . .
Vypáleny. . . . obyvatelé byli hnáni v noci do Valašské Polanky kde byli na přímluvu zdejšího katolického faráře a jeho německé hospodyně Aurélie propuštěny ženy s dětmi.
Karel Vařák František Žák Jan Polčák a Růžena Šopová byli gestapem odvezeni do Hošťálkové a zde po krutém mučení 4 května v den po Osvobození Lačnova zavražděni.
Další obětí tohoto incidentu byl Partyzán Josef Mikulín zastřelený některým ze svých druhů.
Památka na oběti tragédie z roku 45 a nedopusťme již nikdy něco podobného.
Z dalších textů:
Partyzáni a skuteční hrdinové.
---------------------------------------------------------
40 let předchozího komunistického režimu zcela zdeformoval pohled na partyzány a všechny aspekty činnosti.
----------------------------------------------------------
Partyzáni byli bezmezně kvalifikovaní a prezentování jako bezchybní hrdinové, již samotné složení partyzánských oddílů bylo ale velmi různorodé, tvořili lidé na útěku před zatčením, vojáci uprchli ze zajetí, sovětští českoslovenští partyzáni vysazení do týlu nepřítele ale i kriminální živly a čestní dobrovolníci.
Partyzáni se v reakci na akce které proti nim vedly stíhací oddíly SS a gestapo přemisťovali,
--------------------------------------------------
. . . ale pasekáři se svými rodinami a dětmi neměli kam odejít a ocitli se tak říká mezi dvěma ohni pod obrovským psychickým tlakem jen okrajově se přiznávalo jak velké problémy a často zbytečně působili partyzáni civilnímu obyvatelstvu a zejména pak obyvatelů v osamělých chalup na Valašských Pasekách, kde hledali útočiště a jídlo za jakoukoliv podporu partyzánům.
----------------------------------------------------------
"prarodiče jasně řekli.....největší ekonomická bída byla první republika.........s "morálkou" politiků první republiky podobné..........takže je potřeba především vytesat jména postřílených během vládnutí tatíčka.......byli to zoufalí lidé žijící v obrovské bídě.........."
------------------------------------------------------
snad měli jméno ? anonymní odvolání na anonyma ?
-----------------------------------------------------
Prarodiče měli životní možnost jakou ?
Jít k Baťovi do Zlína ?
Emigrovat do Ameriky ?
Jako pratetka Veverková z Tetčic do Nebrasaky.
Nebo strýc Čeněk Janík, zatčený jako partyzán.
Přežil, ne koncentrák, ale vězení ve Wroclau.
Po návratu do Rožnova ho odvleklo ruské komando do Olomouce,
kde byl zařazen do transportu na Sibiř.
"prarodiče jasně řekli..... "
Mně nikdo nic nepotřeboval říkat,
o čem píši, to jsem zažil.
Od strýce Čeňka žalářovaného za Protektorátu,
až k profesoru Rozehnalovi
žalářovaného, stejně jako Václav Havel za totáče.
/ zjedné vody na čisto ZG/
------------------------------------------------------------
Každopádně noc strávená ve vylidněné krajině s kolektivisticky rozoranými pasekami u krásného táboráku vede k zamyšlení o tom, co se zde stalo.
Fotografii, místa i té tabule, pošlu e-mailem panu Svatopluku Beranovi.
LAVIČKA VÁCLAVA HAVLA
PS. Někteří z těch vandráků na Ploštině,
jako třeba Pavel Brantál, jejichž trek byl v
Úterý, 6. 10. 2020 v 19:23 na ČT
-----------------------------------------------
Alsek – ledová řeka
-----------------------------------------------
Chápou současnost jako dobu,
kdy ikona konce komunismu,
Václav Havel, jim otevřel svět.
.......žádný strach......obživu hledali paradoxně kupodivu ve Vídni..............tady by za toho vašeho narcise tatíčka pošli hladem .........prarodičům jste už chytře kavárnicky poradil, co měli dělat................rady Osvětové besedy......a co ti vystřílení, těm byste poradil co???..............Bata je asi zaměstnat nechtěl........
LAVIČKA HAVLA SE POŠKOZOVAT NEMÁ A ZNEVAŽOVAT OSOBNOST TGM TAKÉ NE
~~.......žádný strach......obživu hledali paradoxně kupodivu ve Vídni..............tady by za toho vašeho narcise tatíčka pošli hladem .........prarodičům jste už chytře kavárnicky poradil, co měli dělat................rady Osvětové besedy......a co ti vystřílení, těm byste poradil co???..............Bata je asi zaměstnat nechtěl........
km | 2020-10-29 12:35:46 | Reagovat
-----------------------------------------------------------------------------
Vystříleným těžko radit, že?
Baťa je "asi" zaměstnat nechtěl,
optali se ho ?
"obživu hledali paradoxně kupodivu ve Vídni"
Proč paradoxně v Místodržitelském paláci v Brně byla nedávno výstava:
BRNO PŘEDMĚSTÍ VÍDNĚ
"obživu hledali paradoxně kupodivu ve Vídni"
Jako moje babička Anna za svobodna Veverková z Tetčic,
To tehdy nebyla jako současná "kámoška oper v USA",
ale služka.
Děda František z Rosic tam sloužil u dragounů
a vyučil zámečníkem.
Druhý děda "Masarykův volič z Valašska Čeněk Janík."
Uvítal TGM v osvobozené vlasti.
---------------------------------
Republiková čítanka článek ke vzniku republiky.
Rud. Pernický:
Dr. Tomáš G. Masaryk
Když v den sv. Tomáše 21 prosince 1918 vjížděl Slavnostně do Prahy první občan svobodného státu Dr. T. G. Masaryk, bylo mnoho uvítacích řečí, krásných proslovů a mezi nimi i srdečně zahovořil k panu prezidentu prostý tvrdý Valach Masarykův volič z Valašska Čeněk Janík.
"Tatíčku náš milý pane presidente, došli jsme z chudobného Horského kraje z tvého volebního okresu, abychom Tě přivítali. Jednou prý Valaši putovali o Vánocích k božskému děťátku, aby vítali vykupitele, mi dnes o Vánocích jdeme k tobě k druhému synu národa, po prvním Palackém. Který se též narodil v našem kraji, abychom v tobě uvítali našeho Osvoboditele. Neměj za zlé, ale vem si první od nás v naši zlaté Praze chléb a sůl podle starého Valašského zvyku tobě i nám pro štěstí!"
A bylo opravdu pro štěstí. Kéž by dlouho nám ještě byl živ, abychom ve zdravé silné a kvetoucí republice mohli se dočkat ti spolu s ním trvalého štěstí naší milé vlasti a spokojenosti i míru našeho národa.
Buď zdráv, buď zdráv
Prezidente, a buď nám zdráv!
/Na této stránce pak následoval článek:/
Aug. Lux.
"NA CESTÁCH NAŠEHO OSVOBOZENÍ"
/ je o Masarykových legionářích/
------------------------------------------------------
Po roce 1945 byla vydána čítánka znovu v roce 1946
Tento článek tam měl nadpis:
První pozdrav presidentu Masarykovi v Praze.
Je uveřejněný na str. 63,
a této stránce následuje článek:
"Tomášovo dětství"
--------------------------------------
PS. Nemusíme se všemu vysmívat,
jak "čtenář", který napsal, že děda viděl TGM z vlaku, že ?
NARCISE TATÍČKA
"narcise tatíčka"
------------------------
To jako:
TGM ?
Poškodili Lavičku Václava Havla
TGM
NACISTÉ + KONUNISTÉ
PRÁVĚ DNES v JL
28. řína 2020.
ANONYMOVÉ