Dá se říci, že první vlna nákazy novým typem koronaviru SARS-CoV-2 proběhla v České republice ve srovnání s řadou jiných států velmi mírně. Dokázali jsme se vyhnout tragickému průběhu, který po několik měsíců sužoval Itálii, Španělsko či ještě v současné době trápí např. USA. Jistě v tom pozitivní roli sehrála řada preventivních opatření, která byla poměrně brzy v ČR zavedena, byť se mezi veřejností různí názory na jejich rozsah, časové ohraničení, ale i na ekonomické dopady.
Je třeba si ale přiznat, že navzdory zvládnutí první vlny nákazy COVID 19 se objevily některé problémy, které by se při případné druhé vlně nákazy mohly ČR krutě vymstít. O některých víme od samotného počátku a tím byl až kritický nedostatek ochranných pomůcek a problémy s jejich nákupy.
Druhou zásadní potíží byla a bohužel stále je nedostatečná kapacita odběrových míst a hlavně testovacích kapacit v laboratořích, o stále nefunkčním systému tzv. chytré karantény ani nemluvě. Opakovaně jsem na tyto problémy upozorňoval ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha, ale i vládu jako celek. A výsledek? Nezbývá než konstatovat, že od poloviny května, kdy se postupně začala rozvolňovat restriktivní opatření, se nic významně pozitivního v řešení zmíněných problémů nestalo. A nynější epidemiologický vývoj dává tušit, že podzim bude v tomto ohledu velmi složitým obdobím.
Uplynulé tři měsíce měly ukázat, jak se dokážeme připravit na případnou druhou vlnu nákazy novým koronavirem a realita je taková, že dobře připraveni nejsme. Důkazem toho může být i rozhovor s bývalým náměstkem ministra zdravotnictví profesorem Prymulou pro Právo dne 15. 8. 2020. Musím podotknout, že jsem v době, kdy R. Prymula stál v čele boje proti nákaze SARS-Cov-2 v naší zemi, s většinou jeho názorů souhlasil – ano, byly některé výjimky… Každopádně jsem však oceňoval v naprosté většině případů jeho jasná vyjádření a rozumné předpovědi dalšího vývoje i nutných kroků.
Ve zmíněném rozhovoru ze dne 15. 8. mne však profesor Prymula nemile překvapil. V rozhovoru přiznává, že máme velký problém s kapacitou testování a jako řešení nabízí – cituji: „To je podle mě technicky jednoduchá věc, dovedu si představit velmi přísnou společenskou kontrolu; jakmile by někdo zakašlal, tak by ho hnali domů.“ To opravdu bylo myšleno vážně, pane profesore Prymulo??? Ano, zcela jistě je nutné, aby lidé s podezřením na nákazu koronavirem neohrožovali ostatní, ale je snad cestou společenská stigmatizace každého, kdo zakašle??
Dokáže si vůbec někdo v praxi představit, co by to s veřejností udělalo? Přece snad tušíte, kolik lidí trpí chronickým kašlem kvůli astmatu či jinému plicnímu onemocnění, kolik kardiaků se čas od času potýká s dušností a kašlem, o alergicích ani nemluvě, nebo snad ne? A to opravdu všechny tyto lidi budeme šmahem posílat do karantény? A jak dlouho je tam ponecháte, když je trápí kašel v podstatě neustále??
Zásadně nesouhlasím s tím, aby stát rezignoval na vrcholně důležitý úkol, kterým je rozšíření kapacit testování na COVID 19, které zajistí, abychom byli schopni otestovat co nejdříve všechny, u kterých vznikne klinické podezření na nákazu koronavirem. O tom, že v době souběhu s jinými virózami a během zimních měsíců i s chřipkovou nákazou výrazně přibude lidí, u kterých bude nutné testy – někdy i opakovaně – provést, není snad třeba pochybovat.
Jsem hluboce přesvědčen, že v žádném případě nesmíme dopustit, abychom stigmatizovali kohokoliv jen proto, že zakašle. Považoval bych to za vysoce nebezpečný krok, který by mohl výrazně poškodit nemalou část občanů a hlavně významně narušit atmosféru v celé společnosti. Pane profesore Prymulo, ministře Vojtěchu, vládo! S problémy ohledně testovacích kapacit se potýkají i jiné státy, ale na rozdíl od České republiky se nevymlouvají, ale hledají skutečná řešení. Opravdu jde o hodně, proto Vás vyzývám, už konečně jednejte, na podzim bude pozdě!
MUDr. Vít Kaňkovský

Diskuze k článku