Jiří Varhaník
kulturní redaktor
tel.:+420 567 578 033
mobil:+420 732 506 071
varhanik@jihlavske-listy.cz

Tělocvičná jednota (TJ) Sokol Jihlava směřuje k profesionalizaci svého provozu a řízení. V té souvislosti zřídila a v létě obsadila novou pozici ředitelky.

Organizace Sokol byla založena v roce 1862, letos slaví 158 let existence, „Tomu odpovídá i systém řízení, který stále hodně odpovídá minulé době a je pro moderně fungující organizaci docela zatěžující, je složitější ji řídit,“ konstatuje starosta TJ Sokol Jihlava Martin Zuzaňák.

TJ Sokol Jihlava podle něho prošla od roku 2008 obrovským vývojem. Dnes má v 16 oddílech více než 1100 členů, sdružuje 60 trenérů a dobrovolníků. Z počtu téměř 1100 sokolských jednot se stala jedenáctou největší organizací v rámci celé České obce sokolské. 

„Sokol je založen na tom, že téměř vše by se mělo dělat dobrovolnicky, a to prostě není možné,“ argumentuje Zuzaňák. Musí podle něho dojít k postupné profesionalizaci. 

Z toho důvodu vznikla pozice řídícího pracovníka – ředitele/ředitelky TJ Sokol Jihlava. Tou se v průběhu letošního léta stala strojní inženýrka Kateřina Nikodýmová. V Jihlavě působí 16 let, do vedení Sokola nyní přišla ze společnosti BOSCH, kde posledních sedm let pracovala jako projektový manažer v oblasti vývoje dieslových a hybridních motorů.

Vedle toho Nikodýmová v Jihlavě spoluvlastní studio jógy a jako cvičitelka jógy také dlouhodobě působí ve zdejší TJ Sokol. 

„Přes děti jsem se dostala do Sokola, trénuji rodiče i děti, mám tady kurz jógy, doteď jsem trénovala i předškoláky.  Vlastně mě to sem nějak organicky ´vcuclo´ přes lásku k pohybu a dětem,“ usmívá se Nikodýmová.

Jihlava jako lídr

Nová ředitelka řadí ke svým zásadním úkolům dokončit profesionalizaci jihlavské jednoty, která byla započata už před několika lety.

Jako cíl si klade pojmout Sokol jako moderní společnost, která zároveň čerpá ze své tradice: „Většinu svého profesního života jsem strávila v korporátu, takže si odtud něco mohu převzít co se týče systému řízení. Ale pořád si to představuji tak, že  bychom měli ctít ty sokolské tradice a nebýt striktně jen organizací, která se soustředí na zisk, ale uchovat v tom i sokolského ducha.“

Pokud jde o profesionalizaci vedení, je podle starosty M. Zuzaňáka jihlavská jednota hodně napřed v rámci republiky. I z pozice člena představenstva České obce sokolské Zuzaňák charakterizuje jihlavskou jednotu jako organizaci, která se snaží být v rámci republiky lídrem.

„Mimo oddílu juda se zaměřujeme na aktivity sportu pro všechny, což je řekněme nesoutěžní sport. Není potřeba bojovat o medaile a přitom děti ze sebe dokážou dostat obrovské množství energie a aktivity k tomu, aby se zlepšovaly,“ popisuje starosta základní filozofii práce jihlavské jednoty.

Ohledně profesionalizace řídících prvků patří TJ Sokol Jihlava už nyní v rámci ČR na špici. „Většinou jsou ale sokolovny na menších obcích, a tam je to mnohem složitější, protože členská základna je tam malá a problémy jsou úplně jiné, než ve velkých městech,“ připomíná Zuzaňák.

I městské jednoty jsou ale podle něho často založeny na dobrovolnické činnosti, a je to velmi vidět na tom, jak fungují: „Vývoj je tam velmi pomalý, spíše se udržuje jakési povědomí, že Sokol je organizací historickou. A to se u nás v Jihlavě daří už dlouho měnit.“

Zřizování pracovních pozic přitom není v sokolských jednotách nijak ošetřeno ve stanovách, kterými se v rámci sokolského spolku řídí. Jednotlivé organizace řídí volená struktura (výbor, starosta, místostarosta, jednatel), organizace si ale mohou zřizovat vlastní zaměstnaneckou strukturu mimo stanovy.

Úkol: rekonstrukce

Dalším velkým úkolem, který stojí před vedením TJ Sokol Jihlava, je zafinancovat a realizovat zamýšlenou celkovou rekonstrukci sokolovny.  

V současné době má TJ Sokol (včetně divadla DIOD) osm stálých zaměstnanců a významně roste i počet členů. I proto se stává potřeba rekonstrukce stále zásadnější. 

Ve spolupráci s architekty Petrem Ulrichem a Janou Novákovou jednota definovala, co od rekonstrukce očekávat, a v září zadala zpracování studie. Ta by měla být hotová v březnu příštího roku. Podle Nikodýmové se bude rekonstrukce týkat zejména vnitřních prostor budovy.

„Obrovsky narůstá poptávka po aktivitách, které děláme, tím pádem nám prostory nedostačují,“ vysvětluje starosta Zuzaňák. Pryč jsou podle něho doby, kdy se děti za členství v Sokolu tak trochu styděly. Dnes jsou na něj opět hrdé. Zároveň si podle něho doba žádá vybudování moderního zázemí pro práci. 

Sokolové však musí dbát na to, že jihlavská sokolovna od architekta Bohuslava Fuchse je kulturní památkou, jednou z mála funkcionalistických staveb ve městě. Od roku 1934, kdy byla postavena, neprošla žádnou zásadní rekonstrukcí, naopak byla řada původních prvků budovy během let zničena.

Jedním z cílů rekonstrukce je tak podle Zuzaňáka uchovat nádheru funkcionalistické budovy a současně vytvořit velmi moderní prostor pro činnost.

Prvním krokem v tomto směru  byla v roce 2011 adaptace původního kinosálu v multižánrový divadelní prostor DIOD, kterého se už tedy další rekonstrukce nedotkne. Moderní variabilní sál sokolům umožňuje souběžně rozvíjet fyzickou i duchovní stránku dětí. Právě to starosta komentuje jako prioritu v činnosti jednoty.

Optimistický plán

Podle „optimistického plánu“ chtějí sokolové začít stavět v letech 2023 až 2025. Jako hrubý odhad nákladů na rekonstrukci zatím zmiňují částku 80 milionů Kč bez DPH a bez vnitřního vybavení.

Významnou součástí příprav stavby bude také logistika, tedy nezbytné dočasné přesunutí činnosti do jiných prostor při zachování aktivit, anebo jejich přerušení na nezbytnou dobu.
Činnost TJ Sokol Jihlava nelze rekonstrukcí rozšířit mimo objekt samotné sokolovny. Záměrem sokolů je ale realizovat „nadstavbu“ v jediném možném prostoru, nad foyer divadla DIOD. Jde o část objektu, která byla přistavěna k původní Fuchsově sokolovně.

Zde by ve zvýšeném podlaží nad stávající chodbou k divadelnímu sálu mohlo vzniknout kancelářské zázemí. Aktuálně totiž „sedí“ čtyři lidé v jediné malé kanceláři. Další podlaží by podle předběžné úvahy mohlo sloužit jako zázemí pro tělocvičny, archiv, sklady, zasedací místnost apod.

Jak uvádějí sokolové, je i podle předběžného stanoviska památkářů tato varianta nadstavby schůdná. „Už rok po otevření sokolovny tehdy sokolové říkali, že je jim ten prostor extrémně malý, a byla připravena přístavba sokolovny,“ dodává Zuzaňák.

Výhledově chtějí sokolové řešit také provozování kavárny při divadle DIOD. Z provozního i ekonomického hlediska by podle slov nové ředitelky bylo ideálním stavem vlastní provozování tohoto prostoru.

Vyřešit parkování

Řešení prostoru sokolovny bude souviset i s plánovaným stavebním rozvojem sousedícího zimního stadionu.

Snahou sokolů bude zajistit alespoň minimální zlepšení aktuálně téměř nulových parkovacích možností v okolí sokolovny, kde při současném stavu oficiálně nelze autem ani zastavit.

„To budeme muset do budoucna řešit, protože takto je to pro nás nepřijatelné, aby budova vlastně neměla žádnou obslužnost,“ avizuje starosta Zuzaňák.

Samotná rekonstrukce interiérů sokolovny má reflektovat stávající situaci, kdy se při některých aktivitách cvičí i s osmdesáti dětmi najednou. Zachována má být velká tělocvična pro potřeby oddílů i malá tělocvična s tatami pro bojové sporty a pro celodenní cvičení s dětmi.

Sokolové ale chtějí vyřešit provoz sokolovny tak, aby napříště neztráceli drahocenný čas přestavbami nářadí v tělocvičnách. Byla by zřejmě zrušena nářaďovna a vybavení by bylo v maximální možné míře umístěno nastálo.

V uvolněném přísálí by vznikla gymnastická pružná podlaha pro děti, plánují se další adaptace pro populární cvičení rodičů s dětmi. Zároveň by byla podpořena variabilita tělocvičen využitím mobilní stěny apod. Záměrem je také instalovat závěsný systém pro akrobacii a nový cirkus.

„I v době koronaviru máme některá cvičení, která jsou maximálně  obsazená. Tam je takový převis zájmu, že kdybychom  na tom opravdu pracovali, mohli bychom mít dvakrát více členů,“ říká Tomáš Nosek, koordinátor projektů TJ sokol Jihlava.

To se např. týká právě nového cirkusu, FunGymu, cvičení předškolních dětí nebo cvičení rodičů s dětmi. Sokolové chtějí  umožnit mírné zvýšení kapacity, ale zároveň pracovat na kvalitě cvičení.

Peníze od agentury?

Pro zafinancování rekonstrukce sokolovny předpokládají sokolové zejména zapojení vznikající státní Národní sportovní agentury. V rámci vícezdrojového financování záměru chtějí také oslovit Kraj Vysočina a město Jihlavu, využít vlastní i soukromé zdroje z podnikatelské sféry. 

Pokud jde o získání státní dotace, očekává vedení jihlavské jednoty podporu od České obce sokolské. Ta podle Zuzaňáka vnímá TJ Sokol Jihlava jako důležitého partnera.

„To, co se tady v Jihlavě děje, je pro tu organizaci velmi zajímavé, až mimořádné. Máme předjednáno, že se nám budou snažit s realizací záměru maximálně pomoci,“ uvedl Zuzaňák.
Jihlava by se tak mohla stát doslova příkladem k následování, jak by sokolské organizace mohly v této době kvalitně fungovat bez toho, že by byly zaměřeny na výkonnostní sport. 

Také jihlavská široká sokolská základna podle Zuzaňáka záměr rekonstrukce podporuje. Z více než tisícovky členů jednoty je až 800 v dětském věku, věkový průměr TJ Sokol Jihlava je velmi nízký.

„Hodně času jsme věnovali diskuzi uvnitř organizace. Že je rekonstrukce nutná, vnímají téměř všichni. Na nedávném setkání činovníků a cvičitelů zaznělo, že se těší na rekonstrukci a na moderní prostory,“ popisuje starosta. V jedné malé cvičitelské šatně se ostatně nyní protáčí kolem čtyřiceti lidí.

Diskuze k článku