Reklama
Dnes je čtvrtek 01.10.2020     svátek má Igor

Dendrochronologie: určení stáří dřeva je v archeologii pro datování klíčové

LETOKRUHY prozradí odborníkům v oboru dendrochronologie mnohé o životě stromu i vývoji klimatu. Foto: Jiří Varhaník
LETOKRUHY prozradí odborníkům v oboru dendrochronologie mnohé o životě stromu i vývoji klimatu. Foto: Jiří Varhaník

20.8.2020 Kultura/Komentáře (0), autor:
Jiří Varhaník

 Archeologické výzkumy podporuje v posledních letech řada moderních vědeckých metod. Jednou z nejvýznamnějších je i na Jihlavsku metoda datování stáří dřeva – dendrochronologie. 
„Náš obor se vyvíjí velmi dramaticky, především se v něm rozvíjí spolupráce s přírodovědnými obory, které považujeme za vědy v pravém smyslu slova, kde lze všechno měřit a dokazovat. Na rozdíl od různých historických hypotéz a teorií, do kterých můžeme vkládat více vlastních subjektivních pohledů,“ uvažuje nad vzájemným doplňováním metod v současné vědě David Zimola, archeolog Muzea Vysočiny v Jihlavě.  


To platí v plné míře právě o dendrochronologii. „Je to velmi důležitá věc. Pokud se podaří někde najít zachovalé staré dřevo, pak je to pro datování celé archeologické situace naprosto klíčové,“ konstatuje Zimola. 
Jak zdůrazňuje, podíleli se odborníci z tohoto oboru velmi významně na přípravě archeologické výstavy, která do října pokračuje v jihlavském Muzeu Vysočiny. V oboru dendrochronologie zmiňuje archeolog především práci přírodovědce Josefa Kyncla, který spolu se svým synem Tomášem Kynclem provozuje společnost DendroLab Brno. Právě zde jsou zkoumány a posuzovány i archeologické nálezy dřeva z Jihlavska.
Na Vysočině se dendrochronologii věnuje také další odborník, Jiří Bláha z Ústavu teoretické a aplikované mechaniky Akademie věd ČR v Telči. 

 

Dřevo ze Starých Hor
Dendrochronologie pracuje s letokruhy dřeva. Ty odrážejí střídání období vegetace a jejího klidu – časné jarní dřevo je totiž obvykle světlejší než pozdní letní. 
Cílem  dendrochronologického datování je určit rok nebo část roku, kdy byl zdrojový strom skácen – tedy vlastně datovat podkorní letokruh. Ten ale často u datovaného předmětu chybí, a pak odborníci zpracovávají letokruhové řady různých součástí předmětu či souboru, aby stáří co nejpřesněji odhadli.  


Podle jihlavských archeologů představuje dendrochronologie pro jejich vědní obor jednu z nejdůležitějších možností absolutního datování historických stavebních konstrukcí či ojedinělých nálezů dřeva.   
Na výstavě jsou na jedenácti panelech přehledně prezentovány metody datování dřeva na základě zkoumání tloušťky letokruhů stromů a vytváření tzv. letokruhových křivek, umožňujících určit letopočet skácení stromu. Přiblíženy jsou principy sledování letokruhové křivky stromu – jedince, souboru jedinců (např. lesního porostu) i širší oblasti. 


„Kromě datování historických dřev nám výzkum letokruhů přináší poznatky o klimatu v minulosti. Lze např. zjistit ´suchá období´ nebo různé katastrofy v podobě požárů a podobně,“ vysvětluje kurátor výstavy, archeolog Zimola. 
Jako příklad uvádí nález z jihlavské lokality Staré Hory, z místa kde dnes stojí obchodní dům Möbelix. Zde byl prováděn archeologický průzkum už v dřívější době, kdy zde byla plánována stavba OD Tesco. 
„Při budování kanalizace se zde podařilo objevit nejstarší kus dřeva v rámci lokality Staré Hory u Jihlavy. Opracované dřevo je datováno přesně do roku 1239. Není to ´výstavní´ artefakt, ale je to dřevo, které nám poskytlo pevné datum skácení stromu, ze kterého pochází a tudíž dřevo důležité pro datování celé nálezové situace,“ vysvětluje archeolog. 
Zmíněné datum dokládá, že už v této době musela být ve Starých Horách vyvíjena činnost člověka.  

 

Staré jihlavské domy
Dendrochronologické analýzy jsou ale v Jihlavě důležité i pro datování jednotlivých fází výstavby měšťanských domů v rámci stavebně-historických průzkumů (SHP). Při nich Muzeum Vysočiny úzce spolupracuje se společností Archaia Brno.  
K nejdůležitějším realizovaným SHP patří průzkumy jihlavské radnice (Masarykovo nám. č. 1) v letech 2004 – 2006, domu č. 3 v Lazebnické ulici (2010), domů Joštova č. 4 a 6 (2018) a dvou domů ZUŠ na Masarykově náměstí č. 15 a 16 (2011 a 2012). 
Jihlavané se mohou s ukázkovým příkladem spolupráce archeologa a dendrochronologa, a se starým autentickým datovaným dřevem, přímo setkat třeba právě ve sklepních prostorách objektu ZUŠ, kde byly po rekonstrukci původní dřevěné prvky zachovány. „To je doba Karla IV., třicátá nebo čtyřicátá léta 14. století,“ upřesňuje k tomuto konkrétnímu příkladu D. Zimola. 


V 19. století byl v těchto domech hostinec U zlatého lva, jehož motiv dodnes zdobí štít. Ale v písemných pramenech se zmínky o majitelích domů objevují už od roku 1418. 
Během archeologického výzkumu odebíral Tomáš Kyncl pomocí Presslerova nebozezu vzorky ze zazděných dřevěných konstrukcí (celkem ze 14 konstrukčních prvků). Např. trámy zazděné v jižní stěně jižního traktu přízemí domu č. 16 byly zhotoveny z jedlí a smrků pokácených v letech 1258 – 1260. Stropní trám a zbytek průvlaku stropu sklepa jsou z let 1329 – 1330. Kleština zazděná v západní stěně sklepa je dokonce z jedle pokácené někdy po roce 1236. 

 

Svědectví o lesích
Dendrochronologická část muzejní výstavy se zabývá oborem jako takovým a uvádí příklady z celé Vysočiny i dalších regionů. 
Detailně jsou popsány specifické příklady – třeba určování stáří šindele uloženého na půdě ambitu poutního kostela na Zelené Hoře ve Žďáru nad Sázavou. Anebo analýza makety několikapatrového dortu z Muzea Vysočiny Pelhřimov – jeho datování do období kolem roku 1880 proběhlo na základě zkoumání letokruhů na dřevěné podložce. 


Na příkladu datování pozůstatků mostu přes Želetavku do let 1559 – 1560 jsou zase popsána specifika zkoumání dřeva ve zvodněném prostředí, kde nedostatek kyslíku brání rozvoji dřevokazných hub. 
Další příklady se věnují šestisetleté chronologii letokruhů z Telče - zkoumání dřeva při rekonstrukcích tamních domů a kostelů. Podle odborníků telčské dřevo dokonale odráží historii lesů Vysočiny. 
„Jejími původními lesy byly jedlobučiny, na vlhčích místech obohacené o smrk,“ vysvětlují odborníci. Změna podle nich začala v první třetině 18. století, kdy se začalo s obnovou lesa výsadbou výhradně smrkových sazenic předpěstovaných ve školkách. 
Výstava se podrobněji zastavuje také u historie borových lesů na Vysočině, ale přibližuje i mnohdy dramatické konkrétní osudy jednotlivých stromů, jak o nich letokruhy vyprávějí.
Mezi nimi jsou např. 180 let stará jedle z Dyjic u Telče, pokácená v roce 2010, anebo cca 190 let starý smrk z telčského zámeckého parku, který v létě 2013 zkosila vichřice. Také více než 140 let stará borovice z Třebíčska odráží suchý rok 1976 a velkou klimatickou změnu po roce 2015.


Jako suché a neúrodné roky jsou v kronikách uváděny rovněž roky 1590, 1616 či 1790. Výstava ale také uvádí např. svědectví smrku z Krušných Hor (v okolí Telnického potoka), který v moderní době přežil těžký zásah elektrárenskými emisemi po roce 1956 a zejména po roce 1976, kdy už „bylo mrtvo“ na celém území. 


Z regionu Jihlavska se návštěvník dozví více o vývoji roštejnské obory (první zmínka 1580), Velkého pařezitého rybníka (vybudován 1565) nebo Malého pařezitého rybníka u Řásné. U něj chybí spolehlivý doklad o době založení. Rozbor pařezů z jeho dna ale naznačil, že oba rybníky vznikly zhruba současně.

Diskuze k článku

Nový komentář

Reklama
12.09.2020 KulturaFotografové z Jihlavska i celé Vysočiny dělají parádní fotky

Pozítří se ve Smrčné na Jihlavsku otevírá galerie věnovaná fotografiím regionálních autorů. Spoluorganizátor Jiří Čada přibližuje pozadí vzniku galerie. Jak se zrodil nápad ...

Komentáře (0)
11.09.2020 KulturaZítra repríza ZUŠ po deseti letech

Po deseti letech uvedou v sobotu od 19 hodin divadelníci ZUŠ Jihlava v Divadle Na Kopečku představení svého někdejšího souboru Nebo co, později známého jako Divadelní společnost Saši Liškové. Inscenace ...

Komentáře (0)
11.09.2020 KulturaKoncertem filharmonici poděkují za práci při pandemii

Galakoncert „Děkujeme“ uvede v neděli (19h) Filharmoie G. Mahlera Jihlava v DKO jako svůj 3. orchestrální koncert v roce 2020. Podle manažera Vladimíra Holeše se filharmonici rozhodli koncertem ...

Komentáře (0)
10.09.2020 KulturaPo koronavirovém jaru začne podzimní turistická sezona

Letošní jarní sezona Klubu českých turistů Vysočina na Jihlavsku byla poznamenána zrušením některých tradičních akcí z důvodu koronavirové pandemie. V září začne podzimní část ...

Komentáře (0)
09.09.2020 KulturaFolkovky zachránily podnikatele, řekl v živém televizním vstupu starosta Fabeš

Město Telč se stalo v pátek 28. srpna dějištěm posledního zastavení letního speciálu zpravodajského programu ČT 24 na podporu cestovního ruchu v ČR. Po celý den od 11 do 18 hodin vysílala ...

Komentáře (0)
08.09.2020 KulturaV hledišti divadelní Knihy džunglí pozor na dobré životní rady, a taky na kabelky!

Po celý červenec uvádělo Horácké divadlo v jihlavské zoologické zahradě plenérové představení vycházející z některých scén nové inscenace Kniha džunglí. Ta byla nazkoušena a odpremiérována ...

Komentáře (0)
07.09.2020 KulturaFestival Dvorského letos láká na Dopisy Olze i Čochtana

Celkem deset bodů má v letošním roce program festivalu Petra Dvorského. Ten se kvůli komplikacím spojeným s koronavirovou pandemií uskuteční v novém termínu od 12. do 26. září. Byl posunut ...

Komentáře (0)
05.09.2020 KulturaInscenaci o Martinů doprovodí kvarteto

První premiérou 81. sezóny na velké scéně Horáckého divadla bude v sobotu 5. září inscenace Martinů – Česká rapsodie Bohuslavova. Společně s titulem Heda Gablerová (bude mít premiéru ...

Komentáře (0)
04.09.2020 KulturaDnes a zítra Trampský širák 

Folkové, country a trampské kapely se představí dnes a zítra na 17. ročníku festivalu Trampský širák v areálu Hanesova mlýna u Štok. Dnes se areál otevře v 10 hodin ráno, hraje se ...

Komentáře (0)
04.09.2020 KulturaMagnesia litera Aleši Palánovi

Původem jihlavský spisovatel, publicista a novinář Aleš Palán (* 1963) získal v pondělí cenu Magnesia litera v kategorii publicistika za svoji knihu Jako v nebi, jenže jinak (Prostor 2019). Kniha ...

Komentáře (0)
03.09.2020 KulturaZahajovací koncert sborového festivalu je zrušen pro nemoc

Zahajovacím koncertem Českého filharmonického sboru Brno měl začít v pátek 4. září 63. Festival sborového umění Jihlava. Koncert je zrušen pro onemocnění ve sboru. Tématem koncertu, ...

Komentáře (0)
03.09.2020 KulturaKoronavirová etapa přinesla Horáckému divadlu nejen ekonomické škody

Před sobotním zahájením své 81. sezóny sčítá Horácké divadlo v Jihlavě (HDJ) také škody způsobené přerušením provozu v závěru té minulé. V ní muselo mimo jiné vynuceně odložit ...

Komentáře (0)

Reklama
© 2007 Parola s.r.o. - užití obsahu včetně převzetí článku bez písemného souhlasu Paroly spol s r. o. je zakázáno. Výroba www stránek a eshopů
S-Rank (www.seznam.cz) www.i-asap.net