Jiří Varhaník
kulturní redaktor
tel.:+420 567 578 033
mobil:+420 732 506 071
varhanik@jihlavske-listy.cz

Od poloviny července patří část výstavních prostor třešťského muzea v patře Schumpeterova domu výstavě, která se ohlíží více než sto roků zpět. Připomíná práci i pohnuté dějiny Tělovýchovné jednoty Orel v Třešti.

Katolická sportovní organizace Orel byla založena na počátku 20. století. Do vzdělávání v oblasti politiky i tělovýchovy a péče o zdraví se ovšem katolíci začali více zapojovat už od konce 19. století, po vydání encykliky Rerum Novarum (O věcech nových, 1891)  papeže Lva XIII.

První křesťansko-sociální tělocvičný odbor byl v rámci vznikajícího orelského hnutí  neformálně ustanoven v červenci 1902 při Katolické jednotě sv. Josefa v Líšni u Brna. Jednota se pak rozvíjela zejména na Moravě a v jižních Čechách.

V Třešti se datuje neoficiální zahájení činnosti Orla už do roku 1908. Jak připomíná starosta organizace Orel jednota Třešť Tomáš Niederhafner, který se výraznou měrou podílel na instalaci probíhající výstavy, je se začátkem místní jednoty spojena osobnost kaplana P. Jaroslava Streita, který první jednotu spoluzakládal.

„Před válkou zažívala jednota největší rozmach, dokonce byl zakoupen pozemek na stavbu orlovny v Tovární ulici,“  konstatuje Niederhafner k této etapě z pohledu Orla v Třešti. Výstava ostatně představuje i kopii projektu orlovny, který zpracovala firma Podzimek.

Nová republika

I po vzniku republiky v roce 1918 zažívala jednota Orel celorepublikový rozkvět. Jak uvádějí autoři třešťské výstavy, měla na konci roku 1919 celkem 350 aktivních jednot se 40 tisíci členy. V roce 1922 už to bylo 1110 jednot a 122.182 členů.

Třešťští Orlové považují za oficiální vznik své jednoty datum jejího zanesení do seznamu spolků Zemské politické správy na Moravě. To proběhlo dne 15. ledna 1920.

Starostou byl na první oficiální valné hromadě zvolen Metoděj Roháček. Členové jednoty, převážně mladí chlapci, se scházeli v domě Vozábových a v hostinci u Mayera.

Jednota Orel jako celek vzkvétala. Při svatováclavských slavnostech v březnu 1929 přijal prezident republiky deputaci Československého Orla. Na strahovském stadionu SK Slávie se pak v červenci soutěžilo v atletice, desetitisíce Orlů kráčely průvodem Prahou. Cvičení na stadionu (8200 mužů a žen) sledovalo na šedesát tisíc diváků.

V Třešti byl v roce 1930 starostou Orla Metoděj Foitl. V roce 1934 měla zdejší jednota už 123 činných členů. Scházeli se v hostinci U Růžičků, kde bylo i jeviště. Hrály se hry, pořádaly besídky, operety, hrálo se divadlo, v sále bylo i gymnastické vybavení pro cvičení a klavír. Spolek měl ostatně i vlastní Orelskou hudbu s vedoucím Josefem Šmídem.
V druhé polovině třicátých let vedl místní jednotu starosta František Chalupa. Jednota vlastnila hřiště pro atletiku a míčové hry v Tovární ulici, vedle bývalé továrny Knap. Byla zde též improvizovaná budova sloužící jako šatna, s terasou pro diváky a hudbu.

Na hřišti také probíhala příprava cvičení členů Orla. Veřejná cvičení se pak konala v prostoru tržiště, na místě dnešního kulturního domu.

Nové jednoty Orla vznikaly ve třicátých letech např. na Slovensku nebo na Podkarpatské Rusi. Doba se ale měnila, nastupoval fašismus.

„V druhé polovině desetiletí se Orel, Sokol i dělnické jednoty zaměřily na vlastenectví a brannou výchovu,“ popisují autoři třešťské výroční výstavy. Jak připomínají, dostavila se po vyhlášení mobilizace 23. 9. 1938 drtivá většina orlů ke svým útvarům už během prvního dne.

Nacisté, komunisté, stop na mnoho let

V protektorátu směl Orel zpočátku organizovat alespoň akce a závody, zakázána byla jeho branná činnost. Jako říši nepřátelská pak byla Orlům na Moravě zastavena činnost 30. 11. 1941. Zajištěno bylo spolkové jmění, spolkové domy uzavřeny. Zákaz činnosti zhatil mimo jiné plány na stavbu třešťské orlovny.

Mnozí Orlové přešli do ilegality a odboje. K těm nejznámějším patřili výsadkáři Jan Kubiš a Jozef Gabčík. Třešťská jednota je součástí právě župy (mezičlánek mezi ústředím a jednotami) Kubišovy.

„Jan Kubiš byl aktivní orel z Dolních Vilémovic u Třebíče. Tento parašutista stojí za atentátem na zastupujícího protektora Reinharda Heydricha (27. 5. 1942: pozn. red.), činem, který vrátil Československo na mapu Evropy,“ podtrhuje současný starosta třešťské jednoty.

V Třešti bojovalo v květnu 1945 při povstání proti německým okupantům i mnoho členů jednoty Orel. Několik jich přišlo o život. 

Po válce začala obnova jednoty. Výstava připomíná pouť na sv. Hostýně 24. a 25. srpna 1946 za účasti dvaceti tisíc poutníků. V lednu 1947 pak v Brně zasedla ústřední rada Čs. Orla a doporučila konání sletu v roce 1949. Na ten už ale nedošlo. Poslední 3. číslo časopisu Orel bylo vydáno 23. 2. 1948, dva dny před komunistickým převzetím moci.

Jak popisují autoři výstavy, založili posléze komunisté v  jednotě Orel (jako i v jiných nekomunistických spolcích) za pomoci členů ochotných ke spolupráci akční výbory a převzali organizaci zevnitř. Akční výbor Orla skončil svoji činnost v listopadu 1948, Čs. Orel byl zrušen. Druhá nucená odmlka tak nastala na 42 let též Orlům v Třešti.
Majetek Orla byl převeden do vlastnictví Sokola, který ale o několik let později potkal podobný osud.

Vzkříšení Orla

Po listopadové revoluci roku 1989 byl Čs. Orel vzkříšen 30. června 1990. Manifestační ustavující sjezd se konal v Brně. Po rozdělení republiky organizace pracuje jako sdružení Orel ČR. Ke konci roku 2017 měl spolek 18.173 členů ve 23 župách a 242 jednotách. Na Slovensku v tradici pokračuje Slovenský Orol.

Jednota Orel Třešť byla obnovena 18. 11. 1990, a to pod vedením Bohumíra Vrátila, který ji vedl do roku 2013. Jak vysvětlují autoři výstavy, připadl majetek, o který jednota přišla, po roce 1989 v restituci městu. Absence prostor pro činnost měla podle nich vliv na zájem mladých sportovců o působení v jednotě.

V roce 1994 se děti začaly účastnit letních táborů pořádaných  farností, organizovaly se poutní zájezdy.

K letošnímu lednu měla Orel jednota Třešť 60 členů. Podle starosty Tomáše Niederhafnera, který ji vede od roku 2013 ve spolupráci  s Janem Roháčkem a Josefem Kolbou, se posledních dvacet let zaměřuje na sport, kulturní činnost a projekty pro širokou veřejnost. Provozuje futsal, florbal, badminton, stolní hokej či volejbal.

Současnost ve sportu

Aktuální výstava přináší kolem tří desítek exponátů odkazujících na předválečnou minulost a na dobu po obnovení činnosti po roce 1990. Současné aktivity jednoty tu z části připomínají vystavené ceny z Třešťského kvíz(el)e a putovní poháry - např. florbalový z městské miniligy.

K vidění jsou listinné archiválie, ale třeba i speciální pískové brýle, které vytvořil pro turnaj v plážovém volejbalu Orel Jan Makel´.

K výrazným exponátům patří Župní prapor. Hlavními motivy jeho lícové strany jsou portrét Jana Kubiše v uniformě před vrchlíkem padáku a letící orel s činkou v pařátech. Prapor také křížem připomíná dva komunistickým režimem popravené kněze – Orly: P. Jana Bulu a P. Václava Drbolu.

Modrá lícová strana praporu nese motto V duši víru, v paži sílu, v srdci vlast! Bílá strana praporu pak prosbu Panno Maria, královno Orlů, oroduj za nás!

Děti si mohou přímo uprostřed výstavy zahrát Stiga hokej, na kterém se odehrává každoroční turnaj CaplanCa Cup. Zároveň lze zhlédnout různá videa, mezi nimiž nechybí oceňovaný dokument Miloše Kameníka s titulem Hra Orla.

Výstavu, která potrvá do 27. září, doprovází i aktivita v ulicích města. Jde o QR kódy rozmístěné na několika místech, které odkazují k historii jednoty i její současné činnosti.

Diskuze k článku