Jiří Varhaník
kulturní redaktor
tel.:+420 567 578 033
mobil:+420 732 506 071
varhanik@jihlavske-listy.cz

Hrnčířské řemeslo je pevně spojeno s historií Jihlavy. Jedna z pověstí o stříbře obsaženém ve zdejší hlíně jej přímo spojuje se vznikem města.

„S tím hrnčířem, kterému se z hlíny s obsahem stříbrné rudy nedařilo dílo, to asi bude kompletně vymyšlené – původ téhle pověsti bychom asi mohli dohledat někde v 19. století,“ usmívá se archeolog Muzea Vysočiny v Jihlavě David Zimola.

Zato existenci brodu přes řeku Jihlavu na haberské stezce lze podle něho brát jako doložený fakt, který je spojen se vznikem města: „Někde v místech, kde je dnes kostelík sv. Jana Křtitele, zřejmě nějaký brod byl – tady se dala řeka překročit a mohlo se pokračovat v cestě.“

Základní princip hrnčířské pověsti ale není zase tak úplně zcestný. „Samozřejmě, že pokud hrnčíři měli hlínu, ve které bylo více určitých minerálů, nechci říkat přímo stříbra, tak jim to třeba nešlo pořádně vypálit,“ uvažuje Zimola.

Nálezy jihlavské středověké keramiky ale ukazují, že se tu pracovalo se standardním jílem z okolí. „Na běžné zboží, kterého je všude plno, nemělo smysl dovážet hlínu z nějaké větší vzdálenosti,“ vysvětluje archeolog. Jako ostřivo do hmoty byla používána slída nebo malé kamínky.

Zatajené pece

Objevy keramických pecí jsou nezbytně jedním z významných témat také na výstavě, kterou archeologové do podzimu prezentují svoji práci v jihlavském muzeu.

Zvláštní pozornost je v prezentaci zaměřena na hrnčířské pece zkoumané v Kostelci u Jihlavy (1953), v Jihlavě – Křížové ulici č. 14 (1993, 2008) a nejnověji v ulici U Skály (2019).

Kurátor výstavy zmiňuje ústní sdělení historika Jihlavy Františka Hoffmanna (od roku 1950 byl jihlavským archivářem, letos by se dožil sta let: pozn. red.), že středověké hrnčířské pece byly v Jihlavě poprvé objeveny už při stavbě nového brněnského mostu v padesátých letech 20. století.

Tehdejší režim však tyto nálezy nezajímaly, a tak zmizely bez jakékoli dokumentace.

„Tam se to úplně ututlalo. Ale František Hoffmann samozřejmě všechno tohle dění a stavby sledoval, takže pravděpodobně tyto pece skutečně viděl. Já mám jeho informaci jen zprostředkovaně od archeologa Zdeňka Měřínského (1948 Jihlava – 2016 Panská Lhota: pozn. red.), kterému měl Fr. Hoffmann v osmdesátých letech sdělit, že na stavbě Nového brněnského mostu a obvodové komunikace byla zničena celá baterie pecí,“ konstatuje Zimola.

Pozitivnějším příkladem z padesátých let je rok 1954, kdy byla při stavbě obytných domů pro podnik Masna objevena starobylá hrnčířská pec na jižním okraji Kostelce u Jihlavy.

„To byla doba, kdy už začínala pracovat specializovaná oddělení v jihlavském muzeu – přírodovědné a společenskovědné,“ popisuje D. Zimola. Na druhém jmenovaném oddělení tehdy působil amatérský archeolog Ludvík Meduna, který se o tuto problematiku zajímal.

„Zachránil spoustu nálezů, které v Kostelci byly, a dokonce tam vodil i exkurze dětí, pravděpodobně z místní školy,“ oceňuje práci svého předchůdce Zimola. V Kostelci byly nalezeny menší nádoby z poslední vsádky před opuštěním pece.

Pec odkrytá nadvakrát

V roce 1993 pak byla při zamýšlené (nerealizované) stavbě budovy spořitelny v místě dnešního parkoviště v ulici Křížová č. 14 v Jihlavě objevena další hrnčířská pec z přelomu 13. a 14. století.

Tato pec byla posléze znovuodhalena v roce 2008 při další zamýšlené, opět nerealizované stavbě hotelu. Stavbu tehdy zastavil nástup hospodářské krize.
Nález pece poskytl řadu deformovaných nádob z poslední vsádky, které jsou rovněž na aktuální muzejní výstavě prezentovány.

Archeologové pec posléze zakonzervovali a opět zasypali pro další generace. V muzejní stálé expozici byla vytvořena replika tohoto nálezu, kterou zde návštěvníci mohou vidět.

Osm krabic střepů

V roce 2019 zachytil výzkum vedený archeology z brněnské organizace Archaia na stavbě bytového domu U Skály hrnčířskou dílnu z přelomu 13. a 14. století. Podle odborníků ji lze spojit se středověkou osadou Stará Jihlava, která stávala v okolí kostela sv. Jana Křtitele, při někdejším brodu přes řeku Jihlavu.

Část zde nalezených nádob již byla vyrobena vytočením z jednoho kusu hlíny na rychlém hrnčířském kruhu. Jak vysvětluje archeolog Zimola, jde o kruh již poháněný nohama: „Jsou to tzv. ´šprušláky´ – do kruhu se jakoby kopalo patou, aby se mu dala větší rychlost. Tím pádem pak bylo možno nádobu lépe vytvarovat.“

Z nálezu U Skály bylo získáno osm banánových krabic keramiky včetně zhruba dvaceti celých nádob.

„Přiznám se, že už si to nepřipouštím,“ směje se David Zimola nad otázkou, jak moc milují archeologové tuto fázi, kdy před nimi leží hromady nezpracovaného a neroztříděného materiálu v podobě střepů.

„V Heleníně máme obrovský depozitář plný banánových krabic se střepy, a už vím, že to za mého života nikdy neslepíme,“ uvažuje archeolog.
Při současném stavebním ruchu stojí před archeology prakticky neustále další stavebně-záchranné průzkumy a výzvy.

„Pořád se něco kope, teď například jezdíme na zámky do Třeště nebo Telče,“ popisoval Zimola v průběhu letošní jarní virové pandemie.
Nalezenou keramiku si ale mohou vypůjčovat i další badatelé, lze ji využívat k odborným studentským pracím apod.

Diskuze k článku