Jiří Varhaník
kulturní redaktor
tel.:+420 567 578 033
mobil:+420 732 506 071
varhanik@jihlavske-listy.cz

„V roce 1918 byl nově vzniklým vedením státu osloven malíř Alfons Mucha k tomu, aby namaloval první Československou poštovní známku,“ vysvětluje jihlavský badatel Tomáš Golský.

Zadanou známku Mucha pojmenoval Hradčany. Zachycuje na ní tzv. Mystérium pražského slunovratu nazývané i Pražské mystérium. 

Jedině v den letního slunovratu se slunce dotkne tří věží svatovítské katedrály, tvrdí novodobá legenda.

„Jedná se o prchlivý okamžik západu slunce v jeho krajní poloze, tedy v den letního slunovratu (20. června) za katedrálou sv. Víta.“ Jak Golský dokládá, tento jev je osově pozorovatelný pouze od Staroměstské mostecké věže, kterou nechal zbudovat Karel IV. při Karlově mostu.

„Mucha tak svou známkou propojil slavnou historii Zemí koruny české, mladé Československo a opět zářící pomyslné světlo Slunce, zářící po dlouhé temné noci plné poroby,“ dodává badatel.

Každoročně opakující se děj, který přijíždějí obdivovat lidé z celé Evropy, se však podle Golského, autora knihy Jihlava a kámen mudrců, odehrává i v Jihlavě.

„V minulosti jsem veřejnost seznámil se zjištěním, že při stavbě katedrály sv. Víta, byly Matyášem z Arasu a později i Petrem Parléřem pravděpodobně využity architektonické postupy uplatněné v o sto let starším chrámu Nanebevzetí Panny Marie v Jihlavě. Z popsaných důvodů je jihlavský chrám přesně ½ velikosti o sto let mladší katedrály.“  Shodná má být rovněž architektonická koncepce dvou křížících se lodí s věží uprostřed a také orientace obou lodí vůči světovým stranám a tedy i liturgickým svátkům spojeným s pohyby slunečního kotouče.

Chrám však má dle badatele skrývat další tajemství - jeho propojení se zbytkem posvátné geometrie města, tedy s dnes již neexistující Brtnickou bránou v dnešní Znojemské ulici.

„Přestože gotická Brtnická brána s renesanční dostavbou (1580) padla za oběť rozšiřování města (1845), zástavba okolních domů byla vystavěna do tří pater a všudypřítomná navážka zvýšila od dob gotiky úroveň převýšeného horizontu pod novými domy o 1,2 m, Mystérium jihlavského slunovratu nebylo ztraceno,“ poukazuje.

Badateli Golskému se podařilo ze střechy City Parku v den letního slunovratu nafotit pohled, který byl před stovkami let viditelný z ochozu Brtnické brány.

„Jedná se o moment, jemuž byla, podobně jako v Praze, v době vzniku města podřízena poloha Brtnické brány Jihlavy jako druhého nejmocnějšího královského města. Nyní se mohou i čtenáři Jihlavských listů touto cestou vrátit o několik staletí zpět do dob gotiky a vychutnat si pohled, který tehdy patřil pouze těm, kteří dokázali skrytým významům porozumět,“ říká závěrem Tomáš Golský.

Diskuze k článku