Reklama
Dnes je sobota 20.04.2024     svátek má Marcela

Třicet let naivity

Ilustrační foto: archiv JL
Ilustrační foto: archiv JL

25.6.2020 Čtenáři píší/Komentáře (14), autor:
Libor Novák, Jihlava

Před 30 lety, částečně rozčílení zásahem režimu proti našim dětem na Národní, částečně zmanipulováni, částečně podvedeni, částečně v euforii z nečekané možnosti získání svobody, jsme na náměstích cinkali klíči. 
Doufali jsme, že se zbavíme starého režimu, se kterým odejde jeho netečnost k životnímu prostředí, naší svobodě, životům a zdraví. Doufali jsme, že s minulým režimem zmizí i nabubřelí a arogantní papaláši, kterým bylo jedno v jakém prostředí žijeme, jakou máme budoucnost (podle nich samozřejmě jen tu zářnou), jestli my, naše rodiny, děti a vnoučata, přežijeme zaneřáděné životní prostředí, jedovaté řeky a rybníky.
Já, ve své blahosklonnosti, či spíše naivitě, jsem se až do nedávna domníval, že arogantní papaláši jsou dobou dávno minulou. Krátce po sametu jsem totiž odjel pracovat do USA, potom Itálie, abych se po svém návratu do rodné země usadil i s rodinou pracovně v Praze.  Do Jihlavy jsme dojížděli jen na víkendy, a i většinu z nich jsme trávili na cestách.  
Měl jsem to štěstí, že jsem pracoval v manažerských pozicích většinou pro známé zahraniční společnosti, pro které ekologie nebyla jen prázdným cárem popsaného papíru. Někdy jim možná až příliš naopak záleželo na dobré pověsti mezi komunitou, ve které se jejich společnosti nacházely. 


Posledních jedenáct let jsem pracoval v managementu Akademie věd ČR a na rektorátu Univerzity Karlovy v Praze. Tam bylo ekologické smýšlení i slušné jednání jak k zaměstnancům, tak svému okolí, povinnou samozřejmostí.
Před dvěma roky jsem se dočkal věku, ve kterém jsem se konečně mohl stát rentiérem. Moc jsme se s manželkou těšili domů, na rodnou Vysočinu, do svého rodinného domku v Jihlavě – Bedřichově. Opouštěli jsme Prahu, těžce trápenou nejen hlukem, ale především imisní zátěží ovzduší. Těšili jsme se proto na čistý vzduch na Vysočině, na čisté a zdravé životní prostředí.
Krátce po našem návratu jsme se začali divit, proč máme každé ráno pokryté černé auto „pískem se Sahary“, stejně jsme začali vnímat i nějakým podivným prachem zašpiněné parapety oken, balkony, bazén, i terasu chatky.  Začali jsme vnímat neskutečný noční hluk, o kterém jsme si zprvu mysleli, že je produktem dálničního přivaděče. 
Začala nás strašit noční oblaka podivně zbarveného dýmu nad Kronospanem. Zanedlouho začaly i mé, nyní již dvouleté respirační potíže, kašel, a s nimi chození po doktorech. Nemile nás postihla i náhlá onemocnění i úmrtí spojená s výskytem rakoviny v okolí našeho bydliště, a bohužel, také přímo v naší rodině. Proto jsme se začali zajímat mezi kamarády a sousedy, co se to děje. Jak je možné, že náhle, po návratu z mnohaletého pobytu v smogem „zamořené“ Praze domů na Vysočinu, vnímáme tolik zdravotních problémů a jiných těžkostí? 


Odpověď vždy byla jasná – co se divíš, bydlíš kousek od Kronospanu. Samozřejmě se mně nechtělo po mých 30tiletých zkušenostech z jiných míst světa i ČR věřit, že by se nějaký podnik mohl v dnešní době chovat tak nepřátelsky ke svému okolí, svým občanům. A tak jsem se začal více zajímat o to, co se v Kronospanu děje. A nestačil jsem se divit. 
Když jsem se dozvěděl, že Kronospan hodlá pro výrobu OSB desek rozšířit technologii zpracování odpadového nábytku, že chce k nám na Bedřichov tento odpad svážet z celé Evropy a ten pár metrů od mého domova, drtit a již jednou chemií nasycený materiál znovu zpracovávat, prostudoval jsem si příslušnou dokumentaci EIA k novému záměru „zavedení recyklace dřeva do OSB“. 
A opět jsem se musel divit. Nejen vyjádřením zpracovatelů EIA, ale především úředníků Kraje Vysočina, kteří mimo jiné v posudku doslova píší, že „záměr nebude mít vliv na životní prostředí přesahující pozemky, na kterých je záměr umístěn“. 
Vidím špatně, či to nechápu? Či žiji někde úplně jinde, než pár set metrů od Kronospanu? Záměr nebude mít vliv na životní prostředí přesahující pozemky Kronospanu? Proč se má z Bedřichova, navíc pár set metrů od mého bydliště, stát odpadiště Evropy?
Proto jsem se se svými sousedy a kamarády rozhodl zúčastnit veřejného projednávání vlivů na veřejné zdraví k diskutované záměru Kronospanu. Je den „D“, pátek, půl hodiny po druhé odpoledne. V jednacím sále je jen pár lidí. Organizátoři chytře zvolili čas i den, jen co je pravda. Lidé jsou ještě buď v práci, anebo odjíždějí na víkend. Prohráváme 1:0. 


Pak začíná jednání, a já si připadám, jako v pimprlovém divadle. Paní jednatelka se nám snaží vnutit, jaké „pozitivní dopady“ bude mít jejich záměr na životní prostředí. Zástupci kraje, (mimochodem i ta, která ve zprávě EIA hovoří, že zavedení recyklace již jednou na nábytek zpracovaného materiálu nasyceného všemi možnými chemikáliemi a pojidly, nyní již odpadového dřeva z celé Evropy, nebude mít vliv na životní prostředí v okolí Kronospanu) pokládají nezáludné otázky, a defilé zástupců Kronospanu rozjíždí svoje PR. Vypadá to, že veřejnost se vůbec nedostane ke slovu a jakoby předem dohodnuté a připravené divadlo splní svůj účel. 
PR představení Kronospanu pokračuje a já se v myšlenkách vracím o 30 let zpět a mám pocit, že před sebou vidím znovu ty stejně naduté, arogantní papaláše, přesvědčené o své neomylnosti a nadřazenosti. 
Jenže pak se ke slovu dostane zástupce magistrátu města Jihlavy, a způsob kladení otázek i jejich obsah se prudce mění. Z nevinných krajských otázek jsou zde najednou magistrátní otázky ostré jak žiletky. Kde berete vodu potřebnou pro váš provoz? 
Máme informace o báňským úřadem neschválených vrtech, ze kterých údajně čerpáte načerno vodu… Kdy vysázíte zeleň, která podmiňuje souhlas města… Ratatatata. Předchozí PR představení se hroutí jako domeček z karet a novodobí provinční papaláši se začínají potit. A to má ještě přijít ke slovu veřejnost. Zástupci Kronospanu již tuší, že to dnes a zřejmě nejen dnes, nebudou mít lehké, jak možná doufali.
Během vystoupení veřejnosti byla z její strany vznesena zajímavá otázka, kdo tady vlastně o zdraví a životech občanů Bedřichova, potažmo Jihlavy rozhoduje? Jednatelé pocházejí z Třeště a Chotěboře, zpracovatelé EIA najatí Kronospanem z Brna, posuzovatelka záměru ze Zlína. Opravdu reprezentace, která jistě bude do roztrhání těla bojovat za Bedřichov a Jihlavu. Jak naivní představa…
30 let naivity. 30 let mé, blahosklonné naivity. Kde jsem těch 30 let žil, když jsem se domníval, že papaláši jako vystřižení z minulého režimu již neexistují? Jak je vlastně možné, že z dříve téměř neškodných a v Jihlavě celkem oblíbených dřevařských závodů se během doby stal takový moloch téměř uprostřed města, ohrožující naše zdraví, životy a životní prostředí. Kdo tuto situaci dopustil? Co dělaly (nebo spíše nedělaly) tak dlouhou dobu odpovědné složky města a kraje?
Po návratu domů z veřejného projednávání jsem se začal ještě hlouběji zajímat o podle mého názoru podivnou nečinnost odpovědných úřadů kraje Vysočina. Jak je možné, že nikdo z těch, jejichž přímou povinností je starost a péče o zdraví občanů kraje, nekonal a nekoná? 


Vždyť nečinnost orgánů veřejné správy představuje výrazné porušení zásady zákonnosti, právní jistoty a rozpor s pojetím veřejné správy jako služby občanům vykonávané v souladu s principy dobré správy, protože v konkrétních případech způsobuje zásah do ústavně zaručených práv (zejm. práv zaručených v čl. 36 odst. 1 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod1), příp. i do práv zaručených mezinárodními dokumenty (např. čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod).  
Jak je možné, že Kronospan zahájil v první polovině 2019 černou stavbu, která započala dříve, než byla ukončena první část zákonného procesu, tedy procedura EIA? 
Jak je možné, že krajské úřady nezajímá skutečnost, že společnosti Kronospan již 31. 12. 2019 vypršela platnost výjimky pro provoz zařízení překračujícího hlukové limity?
Jak je možné, že i po tomto termínu společnost Kronospan může nadále beztrestně produkovat prokazatelně škodlivé hlukové emise, a žádný krajský úřad nijak nereaguje?
Jak je možné, že podle médií Krajský úřad kraje Vysočina naopak potichoučku rozhoduje o změnách vydaných integrovaných povolení, kterými by i nadále byly legalizovány nadlimitní zdroje hluk Kronospanu?
Jak je možné, že se přehlíží výše uvedené skutečnosti, čímž se de facto legalizuje protiprávní provoz Kronospanu, především drtiče ZENO, největšího zdroje emisí hluku?
Jak je možné, že doposud nikdo neučinili žádné veřejnosti známé kroky, směřující k zastavení současného protiprávního provozu společnosti Kronospan?
Mám ale i další otázky.


Podle žebříčků IRZ (integrovaný registr znečišťovatelů, údaje 2018) vyprodukoval Kronospan v minulých letech ročně téměř 15 tun karcinogenních polutantů, zařazených Mezinárodní agenturou pro výzkum rakoviny (IARC) do skupiny 1, tedy prokázanými karcinogeny nebezpečnými pro člověka. 
Jak je možné, že zpracovatel EIA tento fakt přehlíží a bagatelizuje? Na veřejném projednávání dokonce argumentoval, že formaldehyd (rovněž karcinogen skupiny 1) máme stejně všichni doma (o tom existuje zvukový záznam z projednávání). Tak proč nedýchat ročně ještě navíc dalších přibližně 15 tun polutantů. Po případném rozšíření provozu to bude ještě o přibližně tunu více. Za poslední doposud zveřejněný rok měření vyprodukoval Kronospan kolem 300 000 tun CO2, k jehož likvidaci je potřeba téměř 30.000 ha lesa. Vysočina má asi 200.000 ha lesa, což znamená, že téměř celá 1/6 všech lesů na Vysočině je zaměstnána kysličníkem uhličitým z Kronospanu. 


A co další škodliviny? Například oxidy dusíků? Těch v měřeném roce vyprodukoval Kronospan dle IRZ téměř 375 tun! Dle stránek Arnika.org  se jedná o biogenní prvek, jehož toxicita závisí na velikosti přijaté dávky. Člověk je oxidům dusíku vystaven zejména vdechováním. Při vdechování nízkých koncentrací se objevuje podráždění oči a sliznic horních cest dýchacích. Při vyšších dávkách dochází k popálení dýchací soustavy, nevolnostem, křečím, snížení okysličení organismu, může nastat i smrt.
Když toto všechno nechává klidnými krajské úřady, co na to říká slovníkem EIA „dotčená populace“? Opravdu je to těmto občanům Bedřichova a přilehlých obcí, kterých je podle studie EIA více než 8 tisíc, až tak jedno? Proč nás, které to trápí, byla na veřejném projednávání jen hrstka? Opravdu se my, tedy „dotčená populace“ z „dotčeného území“, tak lehce smíříme s faktem, že naše nemovitosti ztratí na hodnotě a stanou se neprodejnými? Že naše děti a vnoučata nebudou moci dýchat čistý vzduch, budou ohrožené karcinogenními polutanty i rizikem z hlukových emisí, tedy obtěžování hlukem, rušením spánku a souvisejícím rizikem kardiovaskulárních onemocnění? 


Jak je vůbec možné, že se k tomuto záměru Kronospanu nevyjadřují ekologické neziskovky, podporované z našich daní prostřednictvím státního rozpočtu? Kde jsou ti „ochránci přírody“, všechny ty Děti Země, Duhy, Brontosauři, Greenpeace a já nevím kdo ještě, kteří kvůli pár broukům či migrujícím žabičkám léta blokují výstavbu důležitých dopravních tepen, ale životy občanů je zřejmě nezajímají? 
Vždyť v preambuli na webových stránkách zelenezpravy.cz/ekologicke-organizace-v-cr píší následující: „Úkolem ekologických organizací je prosazovat, hájit a uskutečňovat veřejný zájem na zdravém prostředí pro život každého z nás a na ochraně přírody.“ 
No, papír, pardon, monitor, asi snese všechno… 


Je ještě mnoho otázek, ale málo uspokojivých odpovědí. Jsem opravdu tak naivní, anebo se nejen na Bedřichově dáme dohromady a něco prospěšné pro zdraví a životy nás i budoucích dokážeme? 
Vždyť, jak psal nedávno pan Kameník - BEDR LIVES MATTER!
 
Libor Novák,
Jihlava 
 

Diskuze k článku

  Přihlaste se prosím do diskuze JL

E-mail:

Heslo:

Komentáře ke článkům mohou vkládat pouze registrovaní čtenáři

Registrace nového uživatele
Napište i vy, svůj vlastní článek - formulář ZDE
Reklama
17.03.2024 Čtenáři píšíKrokusů jako šafránu

Sotva sleze sníh a trávník začíná nabírat barvu, objevují se v něm známé květy. Ale víme jistě, zda se jedná o ocún, krokus, nebo snad šafrán? Postupujeme-li vylučovací metodou, tak ...

Komentáře (0)
14.03.2024 Čtenáři píšíMasopust 2024 pod naší Javořicí

Masopust v lidových zvycích je obdobím od Tří králů do začátku velikonočního půstu, který začíná Popeleční středou. I my dříve narození a vychovaní na rodné hroudě naší matky ...

Komentáře (0)
13.03.2024 Čtenáři píšíPorušení hygieny na trhu v H. Brodě

Veterinární inspektorky z Kraje Vysočina při kontrole v tržnici v Havlíčkově Brodě odhalily prodej masných a mléčných výrobků ve zcela nevyhovujících podmínkách. Jeden ze stánkových ...

Komentáře (0)
10.03.2024 Čtenáři píšíSeznámili jsme se o čarodějnicích

Bylo to na den pálení čarodějnic 30. dubna 1966 v Dušejově. Tam jsme si padli do oka a Standa mne doprovázel před půlnocí do sousedního Hubenova. Celou cestu jsme si měli co povídat. ...

Komentáře (0)
07.03.2024 Čtenáři píšíV Hlávkově už slavili svátek žen

Už o týden dřív slavili Mezinárodní den žen v Hlávkově. V sobotu zde mimo jiné vystoupila skupina nazývaná Kamenské ženy, ale hlavně tu měli pro ženy přichystaný malý dárek a kytičku. ...

Komentáře (0)
06.03.2024 Čtenáři píšíVeterináři nařídili stáhnout z trhu česnekový kabanos obsahující listerie

Státní veterinární správa (SVS) nařídila stáhnout z prodeje česnekový kabanos obsahující listerie od výrobce Zemědělská a. s. Krucemburk. Vyšetření ve Státním veterinárním ústavu ...

Komentáře (0)
04.03.2024 Čtenáři píšíSeznámili jsme se u májové muziky

Byl krásný májový večer roku 1963. Vydaly jsme se s kamarádkou Miluškou do Dlouhé Brtnice na kácení máje. Taneční zábavy se tam konaly venku pod širým nebem, říkalo se tam Na královně. Pěkné ...

Komentáře (0)
03.03.2024 Čtenáři píšíPanenská? Rozsíčka

V této obci jsem prožil asi šest nezapomenutelných let. Ze stránek obce: ….“Ať jsme z původních či i nově příchozích, máme svou obec rádi a máme ji, jak už to u domova bývá, za nejkrásnější ...

Komentáře (0)
02.03.2024 Čtenáři píšíMůže za to Gunder Gundersen?

Prožili jsme biatlonovou mánii. Je obdivuhodné, jak pořadatelé mistrovství světa zvládli. Atmosféra byla skvělá. Stíhací závody v dešti poskytly napínavou podívanou, naši na pódium bohužel ...

Komentáře (0)
01.03.2024 Čtenáři píšíTřešť je plná skvělých muzikantů

Lidovku v Třešti jsem navštěvovala od roku ´89 až do roku ´99. Za tu dobu jsem stihla absolvovat dva cykly houslové průpravy u paní učitelky Wildmanové, na kterou dnes moc ráda vzpomínám. Také ...

Komentáře (0)
29.02.2024 Čtenáři píšíAd… Značka Café Etage končí, subkultura mizí z dalšího tradičního podniku v Jihlavě

Na článek Jihlavských listů o aktuálním ukončení činnosti kavárny a galerie Café Etage, subkulturního prostoru v patře domu na Masarykově náměstí 39 v Jihlavě, zareagovala telefonátem ...

Komentáře (0)
28.02.2024 Čtenáři píšíPotravinářské inspekce: Nejčastěji se klame se sýrem

Každá čtvrtá kontrolovaná restaurace klamala spotřebitele v informacích o nabízených pokrmech. Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) pravidelně ověřuje pravdivost údajů ...

Komentáře (0)

Reklama
© 2007 Parola s.r.o. - užití obsahu včetně převzetí článku bez písemného souhlasu Paroly spol s r. o. je zakázáno. Výroba www stránek a eshopů
S-Rank (www.seznam.cz) www.i-asap.net