David Kratochvíl
černá kronika/region
tel.:+420 567 578 039
mobil:+420 776 242 497
kratochvil@jihlavske-listy.cz

Kvůli blížícímu se rozhodnutí o finální variantě výstavby úložiště vyhořelého jaderného paliva začíná přituhovat. V nejbližší době má stát rozhodnout o zeštíhlení seznamu z devíti lokalit už jen na čtyři. 
Starostové sdružení v lokalitě Hrádku na Jihlavsku jsou přesvědčeni o tom, že jejich území bude do finálního výběru spadat také. 
Proto prostřednictvím svého společného právního zástupce Jana Klimenta ze Žďáru nad Sázavou přešli do protiútoku. V maximální možné míře totiž podporují plány ministerstva zemědělství a životního prostředí, které chce vystavět vodní nádrž nedaleko Batelova. 

„Je třeba si uvědomit, že z našeho území odtéká prakticky veškerá voda do okolních států, takže naše vodní zdroje závisejí výhradně na srážkách. Pokud tedy vodu nezadržíme, odtéká, aniž bychom ji mohli využít k hospodářským potřebám,“ říká v tiskové zprávě ministr Miroslav Toman.

Nádrž na Jihlavsku má vzniknout na území Batelova, Rohozné a Dolní Cerekve. Vodní dílo o rozloze cca 50 hektarů, které by mělo pojmout zhruba 1,5 milionů kubíků vody by se podle Klimenta mělo stát zásobárnou pitné vody nejen pro Jihlavu, ale také Jihlavsko. „Stávající zdroje prostě nestačí, jak ukázal rok 2018. Oproti vodě z řeky Jihlavy se jedná o zdroj čisté pitné vody,“ argumentuje otevřeně právník.
Vodní nádrž se má nacházet mimo zastavěné území obcí a dotčené obce s ní už dokonce vyjádřily předběžný souhlas. „Z informací, které mám k dispozici, tak u ostatních možných lokalit na Jihlavsku takovýto souhlasný přístup obcí není,“ říká Kliment. Naráží tím na setrvale odmítavé stanovisko radnice v Brtnici, které nechce vodní nádrž v katastru Střížova, který je právě místní částí města.  
Problémem je ale to, že zatímco ministerstva zemědělství a životního prostředí dala po celém Česku dohromady celkem 31 nových lokalit, kde by vodní nádrže mohly v budoucnu vzniknout, ministerstvo průmyslu a obchodu a Správa úložišť radioaktivních odpadů pro změnu plánují zcela odlišné využití území. 

„Fakticky jako skládku radioaktivních odpadů, což je prakticky hluboká díra v zemi a do ní navožený odpad. Jaký bude dopad na okolní vodu a kam tato voda poteče a stáhne se, si udělá představu každý sám,“ zmiňuje Kliment s tím, že tento problém se netýká jenom vodní nádrže Batelov, ale i té v Hubenově, který je vzdušnou čarou od úložiště jen pár kilometrů. 
Kliment argumentuje tím, že území kolem Čeřínku napájí Hubenov a území kolem Křemešníku celý mikroregion Pelhřimovsko včetně Pelhřimova a voda z této lokality zásobuje i vodní nádrž Švihov na Želivce. 

Více v tištěném vydání JL s datem 26. 5.

Diskuze k článku