Jiří Varhaník
kulturní redaktor
tel.:+420 567 578 033
mobil:+420 732 506 071
varhanik@jihlavske-listy.cz

V době přerušeného provozu, kdy kvůli koronavirovým omezením nemůže hrát, přišlo Horácké divadlo v Jihlavě (HDJ) s další aktivitou na internetu. V květnu spustilo čtrnáctidílný videocyklus HDJ – prohlídka. Postupně v něm představuje prostory divadelní budovy.

 
„Stýská se nám, a tak pro vás v současné době máme alespoň krátké prohlídky naším divadlem,“ vysvětluje autor ideje a protagonista cyklu, herec HDJ Zdeněk Stejskal. Publikum na Facebooku divadla zavádí prostřednictvím krátkých epizod i do míst, kam by se za normální situace nedostalo. Jeho nejoblíbenější díl, v pořadí šestý, např. vede diváky do vlásenkárny.
„Už jsem se nudil a hlavně, když jsem si prošel syndrom vyhoření, říkal jsem si, že to bude pro mne dobrý první krok k návratu do divadla. Zase si tak sám sobě ukážu, proč mám divadlo rád. A musím říct, že jako závěrečná fáze mé ´terapie´ to velmi dobře funguje,“  zamýšlí se Stejskal nad vznikem celého cyklu. 

Jeho nápad korespondoval s ideou vedení divadla, které o podobné aktivitě na internetu uvažovalo. „Asi jsem byl rychlejší. Udělal jsem první tři díly a divadlo mi dalo ´zelenou´ k dotočení celého cyklu,“ popisoval Stejskal v úterý minulého týdne, kdy stříhal desátý natočený  díl. Do konce týdne pak dotočil zbývající čtyři.

Zvláštní poetika zastavené doby 
Koncept videocyklu vychází z tradiční cesty, kterou divadelníci zpravidla provázejí publikum během Dnů otevřených dveří Horáckého divadla. Ta směřuje na pracoviště všech profesí divadelního provozu i k prostorám, kam z provozních i bezpečnostních důvodů není možné návštěvníky vpustit.
„Jenže s kamerou v telefonu vlezeš všude. A to byl také důvod, proč jsem zvolil video v telefonu. Mít člověka za kamerou znamená mít také někoho, kdo správně nasvítí scénu. A když už je perfektní obraz, musí být i dobrý zvuk, takže zvukaře,“ argumentuje Stejskal. 

To by ale v současné situaci znamenalo při výrobě videí kumulaci více osob v malém prostoru, a z toho plynoucí používání roušek a dalších ochranných opatření. 
„Takhle jsem vždy sám, roušku nepotřebuji, protože se s nikým nepotkávám. A navíc mi přijde takový přístup mnohem autentičtější, uvolněnější, hravější a v té nedokonalosti je určitá poetika téhle zvláštní zastavené doby,“ uvažuje protagonista cyklu. 
Jak dodává marketérka HDJ Mirka Kvíčalová, bude 14 dílů cyklu postupně zveřejněno s odstupem jednoho až dvou dnů.  

Od starého kostela kapucínů po dnešek
Úvodní díl cyklu byl věnován prostoru předsálí velké scény HDJ, neboli foyer, především ale stručně představil historii samotného vzniku jihlavského divadla. Jeho nová budova byla otevřena 13. září 1995, když nahradila původní budovu z roku 1850. 
Ta byla postavena na místě někdejšího kapucínského kostela sv. Františka z Assisi, ačkoli původním záměrem tehdejšího mecenáše bylo postavit na místě fabriku na výrobu měděného nádobí. Za stavbou stál Varšavský rodák Johan Okonski, výrobce kovového zboží, který zchátralou budovu někdejšího konventního kostela zakoupil. 

Z historické divadelní budovy byl při rekonstrukci v devadesátých letech 20. století staticky zajištěn a do dnešních dnů zachován pouze autentický čelní štít z Komenského ulice. 
Z běžně nepřístupných prostor divadla zavádí úvodní díl cyklu diváky do kabin zvukařů a osvětlovačů. Moderátor připomíná známou reálnou historku, kdy původní projekt nového divadla tyto kabiny techniků zcela opomněl. 
Až poté, kdy tuto skutečnost zjistil tehdejší ředitel divadla Miloš Stránský, byly kabiny doprojektovány v místě původně zamýšlených tři horních lóží. „Od té doby je to jedno z nejmenších pracovišť zvukaře a osvětlovače v českých divadlech,“ glosuje tento absurdní příběh Z. Stejskal. 

Ze zajímavostí upozorňuje díl věnovaný foyer třeba na zelenou mramorovou stěnu v předsálí: „Před stejnou stěnou se uskutečňují největší státnické projevy v budově OSN,“ konstatuje Stejskal a tvrzení dokumentuje kolekcí fotografií. 
Následují epizody věnované dalším provozům a prostorám, každou zakončuje tipovací otázka z prostředí divadla. 
Novým cyklem HDJ navazuje na již realizované internetové aktivity v „době koronaviru“, zejména čtení z textů některých her. Aktuálně je to hra Samuela Königgratze Ještě žiju s věšákem, čepicí a plácačkou.

Dramplán 81. sezóny bude znám v červnu
S ohledem na zveřejněný vládní plán na uvolňování karanténních opatření HDJ v zásadě ukončilo letošní sezónu. Její dvě zbývající plánované premiéry (Henrik Ibsen: Heda Gablerová a Dodo Gombár: Martinů – Česká rapsodie Bohuslavova) budou uvedeny až na podzim.

Oba tituly byly zakomponovány do dramplánu nadcházející 81. sezóny. Zde nahradily dva původně plánované tituly, které nebyly ještě v takové fázi rozpracování. Ještě do prázdnin chce HDJ nastudovat novou pohádku pro příští sezónu, titul Kniha džunglí. 
Nový dramaturgický plán a organizaci předplatného pro sezónu 2020/2021 oznámí HDJ nejpozději v červnu, kdy také rozešle brožurku k nové sezóně společně s informacemi o tom, jak bude probíhat začátek sezóny a náhrada pro divácké skupiny.
Všechny zakoupené vstupenky zůstávají v platnosti do příští sezóny. Diváci si je budou moci vyměnit za nové termíny, nebo je  vrátit.

Platnost Flexi a Freexi předplatného, stejně jako kupónového předplatného byla prodloužena do 20. 12. 2020. Platnost dárkových poukazů zakoupených od 1. 7. 2019 do 9. 3. 2020 prodloužilo HDJ o dobu, kdy nehraje, tedy o čtyři měsíce.
 

Diskuze k článku