Jiří Varhaník
kulturní redaktor
tel.:+420 567 578 033
mobil:+420 732 506 071
varhanik@jihlavske-listy.cz

Cílem aktuální petice Zachraňte Petrkov!, která byla spuštěna od 7. května na internetu, je vyzvat Kraj Vysočina, aby zakoupil zapamátněný petrkovský zámeček a vybudoval zde místo pro knihovnu či galerii.

Podle iniciátorů petice by zde měla působit  instituce s ambicí uchovat odkaz básníka, překladatele a grafika Bohuslava Reynka (1892-1971) a jeho synů Daniela a Jiřího, kteří zde po celé své životy působili.

Petici umístili na internet básník Miloš Doležal, filmová dokumentaristka Ljuba Václavová a krajinářští architekti Markéta a Petr Veličkovi.

„Málokterý dům a místo měl a má takové vyzařování do české kultury a umění, jako právě tento,“ konstatují iniciátoři petice, „žil a působil zde básník, grafik a překladatel Bohuslav Reynek, jeho manželka Suzanne Renaudová, francouzská básnířka a překladatelka, a jejich synové, fotograf Daniel a překladatel Jiří. V tomto domě se vydávaly knihy, tiskly grafiky, fotografovalo, překládala vrcholná evropská literatura, rozvíjela spolupráce s předními českými (Josef Čapek) i francouzskými umělci. Dům byl svědkem nacistického rabování i socialistické kolektivizace a dokázal odolat nepřízni dob...“

Výzvu (petici) svými jmény od počátku zaštítila i stovka historiků, architektů, filozofů, výtvarníků, pedagogů, literátů, žurnalistů či galeristů. Mezi nimi např. ředitel OGV Jihlava Daniel Novák.

Samotnou petici pak jen do pondělí podepsalo na webu petice.com/petrkov přes 1250 signatářů. „Podepisuji, protože považuji Petrkov za kulturní a duchovní život Vysočiny,“ napsala např. jihlavská spisovatelka Ludmila Klukanová.

„Podporuji a děkuji za tuto iniciativu. Jen prosím, aby mezi adresáty nebyl jen Kraj Vysočina, ale i Ministerstvo kultury ČR, případně Národní galerie, Umprum, Francouzský institut v Praze či město Jihlava,“ reagoval na petici např. ředitel Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů Ji.hlava a jihlavský zastupitel Marek Hovorka (Forum Jihlava).

Dnes jde o cihly
Širokou debatu na internetu vyvolal protinázor publicisty a novináře Aleše Palána (* 1965 v Jihlavě, mimo jiné autor knižního rozhovoru s Danielem a Jiřím Reynkovými Kdo chodí tmami - Torst 2004, Petrkov 2012). Podle jeho názoru z Petrkova nemá být muzeum ani literární rezidence.

„Děsím se případné expozice, kterou v tomto domě vybuduje kraj, stát, kdokoliv. Jak v ní bude zachována ta autenticita, která dnes podle mnohých hrozí zmizet? Bude tam chováno 16 divých koček a uměle dodáván smrad ze záchodu? Zůstane zahrada zarostlá, altánek se bude hroutit a stropy budou podepřené trámy? Protože tohle je Petrkov, ne vymydlený barvotiskový obrázek k dojímání…,“ argumentuje Palán.

„Mrzí mě, že jste jezdil k Reynkům jako přítel a dnes o nich mluvíte dehonestujícím způsobem. Kdyby se podnikala k Vám taková invaze návštěv - ohlášených i neohlášených, ve dne i v noci, tak byste možná zaváněl sám, neboť byste nestihl ani osobní hygienu. Ne! Toto přátelé nedělají,“ reaguje např. výtvarnice a básnířka Magdalena Křenková z vydavatelské rodiny Forianů ze Staré Říše.

Podle jednoho z argumentů Aleše Palána však „Reynek třel bídu s nouzí, stát ani v demokratických poměrech neprojevil zájem o záchranu díla, kterého se nakonec ujali soukromníci, a teď se do toho najednou začnou vrážet desítky milionů.“

„Přijde mi to až nemorální - k Reynkovi a k současným autorům, kteří taky třeba třou bídu s nouzí,“ uvádí v diskuzi Palán.

Jak uvádí Palán ve svém textu, vidí Reynka jako dezinterpretovaného autora, expresionistu, mistra paradoxu. „Opravdu chcete, aby to všechno zastínil růžový kýč?“ ptá se.

„Když jsme před lety s Veronikou Reynkovou doslova na poslední chvíli zabránili rozkradení celé Reynkovy pozůstalosti estébákem Chalupou, nebyl k nám ruce ani stát ani ´přátelé domu´. Tehdy šlo o dílo, tehdy by se nám pomoc hodila. Dnes jde o cihly,“ ohlíží se Palán.

Ve své polemice se Palán obrací k zastáncům vzniku muzejní instituce spravující Reynkův odkaz s dotazem: „Opravdu byste do vyleštěného muzea Petrkov jezdili? A jak často? Co byste tam dělali? Na co byste se koukali? Na grafiky, jejichž kolekce je dnes většinově v soukromých rukou? Na falza, kterých kolují zástupy? Mimochodem: kdy jste naposledy byli v muzeu Otokara Březiny v Jaroměřicích?“

Výzva pokračuje

Text výzvy Zachraňte Petrkov! s cca dvěma tisíci podpisy nicméně předali iniciátoři v pondělí na Kraj Vysočina.

Mezi mnoha dalšími výzvu podpořili např. psycholožka Dana Němcová, prof. Jan Sokol, socioložka Jiřina Šiklová, výtvarník František Skála, herec Marek Eben, bývalý předseda senátu Petr Pithart, spisovatel Jáchym Topol, publicista Jiří Padevět, architekt David Vávra, písničkář a publicista Jiří Dědeček, divadelník Arnošt Goldflam, historik architektury Zdeněk Lukeš, scénárista Zdeněk Svěrák, brněnský divadelník a hudebník Miloš Stědroň nebo zlínský cestovatel Miroslav Zikmund.

„Výzva na internetu bude pokračovat do chvíle, kdy bude jasný nový majitel… Ke konci každého měsíce stáhneme nové podpisy a doplníme je do archivu, i se vzkazy, které docházejí,“ sdělil za iniciátory výzvy na dotaz JL z Velkého Meziříčí Petr Velička.

Diskuze k článku