ZAHÁJENÍ výstavy ke 100. výročí narození svého manžela Františka Hoffmanna se 29. ledna zúčastnila v muzeu také historička a archivářka Jaroslava Hoffmannová (* 1942). Na snímku z vernisáže je s autorem obsahové stránky výstavy, jihlavským archivářem Petrem Dvořákem. Foto: Jiří Varhaník
Výstavou, kterou společně připravili, připomínají současní pracovníci Státního okresního archivu v Jihlavě a zdejšího Muzea Vysočiny svého předchůdce, významnou osobnost jihlavské novodobé historie.
František Hoffmann (1920 – 2015) spojil s Jihlavou a oběma zdejšími institucemi dvě dekády svého profesního života. V šedesátých letech vedl jihlavský archiv (do 31. 8. 1968) a poté i Muzeum Vysočiny (do konce roku 1969). Pro své občanské postoje a veřejnou angažovanost po sovětské okupaci byl ale komunistickým režimem z funkce odvolán a posléze musel z Jihlavy odejít.
Od ledna 1971 pracoval v Ústředním archivu Československé akademie věd v Praze, nadále se ale věnoval i dějinám Jihlavska. Vedle řady archivních a edičních prací se jako historik zabýval zejména dobou předhusitskou a husitskou, dějinami měst, městského a horního práva a kodikologií - vědou o rukopisných knihách, kodexech.
Výstava v muzeu nese titul František Hoffmann: 1920 – 2015 a podtitul Muž, který propadl kouzlu Jihlavy a její minulosti. Vedle životopisných informací a mnoha osobních dokumentů jsou prezentovány i vydané Hoffmannovy publikace knih a studií.
„Bibliografie prací Františka Hoffmanna obsahuje na 340 záznamů,“ vypočítávají kurátoři výstavy, archivář Petr Dvořák a historik umění Martin Kos.
Jak připomínají, je Hoffmann autorem několika knih a desítek odborných studií a popularizačních článků o historii Jihlavy, zaměřených především na předhusitské a husitské období a jihlavské městské a horní právo, ale i na novější dějiny města.
„V širším záběru se uvedené problematice věnoval i po nuceném odchodu do Prahy. Je proto pochopitelné, že Jihlava zaujímá v mnoha jeho kodikologických, historických a právněhistorických studiích významnou roli,“ uvažují Dvořák a Kos.
Vyvrcholením Hoffmannova historického bádání je podle nich odborníky vysoce oceňovaná syntéza České město ve středověku z roku 1992 (druhé, upravené a rozšířené vydání vyšlo pod názvem Středověké město v Čechách a na Moravě v roce 2009), v níž zhodnotil svůj celoživotní zájem o tuto problematiku.
Více k tématu v tištěném vydání JL s datem 11. 2.
Diskuze k článku
Nedávno byla v gotické síní radnice slavnostní a velice zajímavá konference.
750 let Jihlavského stavebního řádu, za panovníka Přemysla Otakara II.
Obdobná konference:
1. - 3. února 1967 je do Jihlavy svolána celostátní technicko-ekonomická konference o funkci územního plánování, stavebního řádu a životního prostředí. Jihlava byla vybrána ze dvou důvodů.
Ten první byl presentován složkou s dokumenty Stavebního řádu města Jihlavy uděleného Přemyslem Otokarem II. a modelem města v první polovině 15. Století. Překlad dokumentu a půdorys města jako podkladu pro model vypracoval PhDr. František Hoffmann.
Druhým důvodem bylo, že v této době byly možno nahlédnout do anatomie pacienta, rekonstrukce domu na náměstí Sklípku.
Nové rekonstrukční metody probíhaly pod vedením pracovníků katedry rekonstrukcí VÚT Brno, vedené Profesorem Cikánkem. Tyto metody byly schopné vyřešit většinu problematiky.
Sklípek jako vzorová rekonstrukce byl zahrnut do odborných skript katedry.
Následně 1. 10. 1967. byl sklípek otevřen.
V jeho interiéru byla realizována sgrafita, která ve čtyřech obrazech upomínala na slavné dějiny města.
Náměty vybral a potřebné podklady dodal F. Hoffmann.
Bohužel se také vyskytly názory, že nová doba, šťastnějších zítřků, by si zasloužila odpovídající řešení ve stylu Zápotockého:
"Po staru se žít nedá".
Tento názor otiskla jihlavská Jiskra: 21. června 1968. Článkem Jaroslava Lavičky, pracovníka plánovacího odboru ONV : PAMÁTKY ZA KAŽDOU CENU.
"Nenasytné památkáře neuživí ani Ford".
Fundovaně tomuto názoru oponoval. 12. července 1968. ředitel Musea PhDr. František Hoffmann Csc. v článku:
"O památkářích aneb o nepravých hromosvodech. Hoffmann zde napsal:
"zámek v Brtnici je zplundrován.
Renovace si vyžádá milionové částky.
Mohou za to památkáři? Ani v nejmenším.
Vina je v kořistné zprávě objektu, která do jeho údržby nevracela po léta ani přiměřený podíl z nájmu a v nemožnosti zajistit stavební výrobu.
Jihlavské památkové problémy jsou složitější, ale podstata je podobná."
Hoffmann poukazuje na to, že i zbourání domu postavení nového je i ekonomicky k zamyšlení cituji:
"kdyby místo obnovy Sklípku se objekt strhl a postavila by se novostavba, náklady by stejně dosahovaly miliónových částek".
V článku je toho bohatě. Myslím, že i v současné době by měl být v Jihlavě znovu čten.
------------------------------------
22. srpna 1968. zaparkovaly na jihlavském náměstí tanky sovětské armády.
17. dubna 1969. Koordinační výbor tvůrčích svazů a kulturních pracovníků Jihlavska, B. Krátký předseda, F. Hoffmann místopředseda výňatek:
"Tvůrčí a kulturní pracovníci Jihlavska jsou neoddělitelnou součástí našeho lidu. Jsou si vědomi své odpovědnosti, ale i své váhy v současné společnosti. Hodlají uplatnit všechny své schopnosti ve prospěch našich národů, ve prospěch socialistické společnosti v jejím očištěném lidském smyslu. Moc a násilí mohou toto úsilí o dosažení těchto cílů dočasně utlumit a oddálit. Nemohou je však zničit. Věříme, že naše národy jsou natolik zdravé, aby překonaly nynější obtížné období. Chceme k této konsolidaci politické, mravní i hospodářské přispět ze všech svých sil".
V Jihlavě 17. dubna 1969
Koordinační výbor tvůrčích svazů a kulturních pracovníků Jihlavska
F. Hoffmann místopředseda
B. Krátký předseda
Výsledek, změnila se garnitura.
Kvalifikace ředitele, bez nově prověřené rudé knížky byla vyloučená.
Hoffmann: "nejsem, žádný hrdina, ale co jsem podepsal, to jsem podepsal".
PhDr. František Hoffmann s rodinou byl z Jihlavy vyhnán. Jihlavské náměstí bylo prořezáno. Grecl odstřelen.
JIHLAVA VYPADALA V TÉ DOBĚ TAKTO:
Grecl stál a Sklípek byl právě rekonstruován.
To byla doba, kdy se hovořilo o osudu historického jádra Jihlavy.
Ing. Arch. Josef Němec SÚRPMO Brno
Ing. Arch. Aleš Vošahlík, státní památková páče Praha
Ing. Arch. Pavel Korčák ministerstvo kultury
PhDr. František Hoffmann, ředitel Musea Jihlava a předseda aktivu okresní a městské památkové péče.
V jiskře je zachována celá řada článků, které svědčí o této době tahanic a názorů na demolice.
A / Jaroslav Lavička: pracovník plánovacího odboru ONV, 21. června 1968. PAMÁTKY ZA KAŽDOU CENU.
Nenasytné památkáře neuživí ani Ford.
B /PhDr. František Hoffmann Csc. Ředitel Musea, 12. Července 1968. O památkářích aneb o nepravých hromosvodech.
Hoffmann poskytl pro Sklípek inspiraci obsahu lístků, pro jihlavský "čtyřlístek" historicky významných událostí.
Sgrafita, navrhl Doc. O. Laštůvka, technologicky mu je pomohl realizovat profesor Novák z brněnské UMPRUM. Běžte se na ně podívat - neexistuje.
Hoffmann upozornil na jihlavskou kontramarku stříbrného groše do něj vyraženého JEŽKA, která sgrafito inspirovala.
Zajímavou událostí je, že tehdy uvařili v pivovaře nové pivo "JEŽEK". V rámci slavnostního otevření Sklípku byl "JEŽEK" po prvé čepován.
Slavnostní projev přednesl ředitel Restaurací Liška.