Jiří Varhaník
kulturní redaktor
tel.:+420 567 578 033
mobil:+420 732 506 071
varhanik@jihlavske-listy.cz

Pro zimní návštěvnickou sezónu připravilo Muzeum Vysočiny v Třešti dvě výstavy. Uvádí obrazy a obrázky Jolany Mertové a zajímavou kolekci historických dámských kabelek ze soukromé sbírky Dany Komárkové.

Pobočka Muzea Vysočiny je v třešťském Schumpeterově domě během zimy otevřena v prosinci a lednu. Vedle stálé expozice nyní vystavuje tvorbu Jolany Mertové, rodačky z Třeště.

Mertová se se základními principy kresby a malby seznámila v někdejší třešťské Lidové škole umění pod vedením učitelky Aleny Liškové. Od miniaturních obrázků postupně přešla k větším formátům, obrazy rozdávala přátelům a rodině.

Jako lékařka posléze začala pracovat v pražském Ústavu hematologie a krevní transfuze a na výtvarné umění nezbyl na sedmnáct let čas.

Před cca dvěma lety si ale Jolana Mertová koupila akrylové barvy, přihlásila se do kurzu a znovu se k malování vrátila. „Od roku 2018 je členkou spolku Beneart, který vede malíř Václav Benedikt,“ konstatuje kurátorka výstavy Milina Matulová.

Coby autodidakt Mertová kreslí, maluje temperu, oleje, akryly i akvarely. Své schopnosti rozvíjí i příležitostnou účastí v dalších výtvarných kurzech. Na svých obrazech na výstavě zobrazuje témata květin, luk, ale i mostů, starých domů, cest či alejí. Z třešťských motivů je vystaven např. obraz Křížové cesty nebo kostela sv. Martina.

Kabelky napříč staletími

Obrazy Jolany Mertové dotvářejí také atmosféru souběžné výstavy dámských kabelek z přelomu 19. a 20. století. Jejich sbírku v Třešti představuje Dana Komárková.

První historickou kabelku prý objevila náhodou, vyhozenou do popelnice. Dnes její sbírka čítá kolem dvou set kabelek. „Její sbírka má tři základní linie – jsou to korálkové váčky zvané pompadurky, gobelínové s pevným rámem a kabelky kovové, buď stříbrné, nebo alpakové,“ vysvětluje Matulová.

Výstava ve stručnosti mapuje i vývoj a historii kabelek. Připomíná, že muži už odedávna přenášeli v nejstarších typech tašek či vaků semínka rostlin, věci k obživě či zboží. Ženy i muži si pak na pásy přivazovali po celý středověk tobolky, měšce, nožíky, zbraně, studenti potřeby ke psaní.

S příchodem peněz jako platidla se objevily měšce na mince. Ty se podle použitého materiálu a zdobení staly i symbolem společenského postavení. Ženy si zase až do 19. století věšely na spony s řetízky (chatelaine) klíče, nůžky a další předměty.

Jako novinku doby empíru a rokoka výstava představuje uzavírání pevně tvarovaných ozdobných kabelek na knoflík: „Až kolem roku 1840 začíná být kabelka, ať už měkká nebo vyztužená, montována do kovového rámu s uzávěrem, který nadlouho určí její formu.“

Přes 19. století s rozvojem cestování a potřeby vývoje cestovních zavazadel pokračuje výstava ke století dvacátému: „Právě z lodních kufrů a zavazadel do vlaků se postupně vyvinula tzv. handbag – taška, která se nosí v ruce, prostě kabelka.“ Emancipace postupně mění dámskou tašku v kabelku, výhradně dámský módní doplněk.“

Výstava se věnuje také materiálům nové doby, jako jsou krokodýlí kůže, plastik, nylon nebo igelit.

Obě výstavy jsou přístupné do 2. února. Třešťské muzeum je v lednu otevřeno kromě pondělí, od února do dubna má zavřeno a prohlídka je možná po domluvě. Děti do šesti let mají vstup zdarma. Novinkou je zvýhodněná společná vstupenka do všech expozic Schumpeterova domu.

Diskuze k článku