Ladislava Brabencová
editor, šéfredaktor webu
tel.:+420 567 578 038
mobil:+420 737 587 692
brabencova@jihlavske-listy.cz

Pracovní neschopnost s nástupem nového roku mohou lékaři řešit eNeschopenkami. Jak fungují? Otázka pro Tomáše Noska, praktického lékaře z Telče a člena pracovní skupiny pro elektronizaci ze Sdružení praktických lékařů.

Už téměř tři týdny je v provozu systém elektronických neschopenek. Máte na něj od svých kolegů odezvy?

Funguje, ale rozhodně nelze říci, že spolehlivě. A rozhodně není „miláčkem“ lékařů, jak bylo prezentováno paní ministryní. V některých případech je spíše naší noční můrou.

Pokud se přes poměrně časté problémy s elektronickými certifikáty podaří systém rozběhat, tak jednoduchý případ pracovní neschopnosti je většinou vystaven a ukončen bez větších potíží, ale i tak opakované výpadky systému zaznamenáváme.

V jakých případech?

Ve chvíli, kdy je neschopenka předávána jinému pracovišti a vstupuje do hry zpracování centrálním systémem. Zpracování trvá mnohdy v řádu až desítek hodin. Přebírající pracoviště případ pracovní neschopnosti v systému nevidí, když jej potřebuje převzít a vystavit např. vycházky, změnit diagnózu, či neschopenku ukončit.

Dále vzhledem k tomu, že systém vlastně nebyl v reálné praxi dostatečně testován, je stále poměrně mnoho chyb ve vlastním zabudování do našich lékařských programů. Některé funkce, které se používají zřídka, nejsou v některých případech dostupné vůbec. Rovněž mnoho lékařů není k práci se systémem dostatečně proškoleno a při běžném provozu, když by měli věnovat svůj čas spíše pacientovi, s agendou neschopenek dlouze bojují...

Jak moc tento nový systém změnil oproti původnímu – tedy papírovým neschopenkám, vaši práci?

Poměrně značně. Tiskne se sice pouze jeden díl neschopnosti bez nutnosti mít speciální formuláře přímo od ČSSZ, ale sestra mnohdy dlouho čeká na odpověď systému a doplnění informací z registrů, které jsou často chybné a je třeba je upravit.

Moduly pro neschopenku v našich programech mají mnoho „dětských potíží a chyb“, protože nebyl čas a možnosti je kvalitně odzkoušet.

Navíc přípravy zdravotnických zařízení na chod systému byly náročné jak časově, tak i finančně. Často byla třeba odborná instalace, protože systém není k lékařům dostatečně uživatelsky přívětivý.

Komplikace v praxi nastávají i pokud dojde k nějakému problému, to musí lékař často volat technickou podporu.
Opravdu to není tak jednoduché jako opatřit papírový formulář razítkem a podpisem.

Takže zjednodušeně lze říci, že je práce s eNeschopenkami časově náročnější, než s papírovými…
Myslím, že momentálně nepochybně ano...

Setkal jste se vy osobně od začátku zavedení eNeschopenek s nějakou „kuriozitou“?

Ono asi nejde přímo o kuriozitu, ale spíše o jev, který se v praxi stává a stávat by neměl.

Ve své praxi jsem měl případ, že byl pacient propuštěn z nemocnice, předán do péče odborné ambulance, která má dle platné legislativy jako ošetřující pracoviště pracovní neschopnost převzít, aby se pacient nemusel o berlích belhat ještě ke mně jako registrujícímu lékaři pro potvrzení neschopnosti a stanovení vycházek.
Kolega odborník ovšem poslal tohoto obtížně mobilního pacienta ke mně pouze pro změnu údajů na pracovní neschopnosti, kterou já ani v systému nevedu a tedy tuto změnu učinit nemohu, pokud neschopnost nepřevezmu. To bych dle platných pravidel ovšem dělat neměl, protože nejsem pro daný zdravotní problém pacienta ošetřujícím lékařem...

Přitom toto má být jedna z udávaných hlavních výhod elektronického systému, že pacientovi má být neschopnost vedena přímo u ošetřujícího lékaře, jímž je mnohdy právě lékař odborný, protože není třeba, aby odborný lékař měl příslušné formuláře - vše by mělo být jednoduše dostupné v systému a v případě potřeby tisknutelné z počítače.

Zůstalo u eNeschopenek něco stejného?

Na druhou stranu v procesu vedení pracovní neschopnosti se až zas tak mnoho oproti papírovým neschopenkám nezměnilo. Pracovní neschopnost jde stále vystavit pouze tři dny zpětně a ukončit tři dny dopředu. Stále je třeba vystavovat potvrzení o trvání pracovní neschopnosti ke 14. dnu a následně minimálně 1x měsíčně.

Pouze současný elektronický systém již nemá flexibilitu systému papírového, kdy již nejde jednoduše změnit datum či něco přepsat.

Lze vysvětlit, v čem je nejzákladnější rozdíl mezi oběma systémy?

V tom, že jsou na lékaře momentálně kladeny při vystavování pracovní neschopnosti vyšší nároky technické - zajištění provozu systému, časové - delší doba vystavení neschopenky, kdy se informace nenačítají ze systému lékaře, ale ze vzdálených registrů, ale i finanční - za moduly pro eNeschopenku v lékařských programech je mnohdy nutno platit nezanedbatelné pořizovací a udržovací poplatky a dále je nutné platit i práci nezbytné technické podpory.

Tuto práci navíc nehodlá nikdo lékařům finančně kompenzovat a naopak se hrozí vysokými sankcemi.

Kdyby to bylo na vás, co byste udělal jinak?

Osobně nemyslím, že je elektronická neschopenka špatný nápad a jistě, pokud se mnoho věcí vyladí, tak může systém dobře fungovat, ale autoři systému značně podcenili různorodost a barvitost situací, které mohou nastat každodenní praxi v terénu.

Je neodpustitelnou chybou, že nebyl systém odzkoušen v nepovinném dostatečně dlouhém - tedy alespoň ročním pilotním provozu, kdy by byla jednotlivá zařízení k testování finančně motivována.

Takto si budeme muset všichni připravit pevné nervy, protože zdržení a komplikací bude v tomto veřejném betatestu jistě ještě nemálo.

Už „nějakou dobu“ fungují eRecepty. Osvědčily se podle vás?

Systém eReceptu měl a má stále mnoho problémů, které však na pacienta naštěstí vesměs nedopadají a v mnoha případech je to jistě přínos.
Nicméně novelizace legislativy, která je v platnosti obdobně jako eNeschopenka od 1. 1. 2020, přinesla do praxe komplikaci i v případě systému eReceptů, který se poměrně slušně zabíhal.

Nově je možno na jeden recept napsat pouze jeden lék, což v praxi znamená dvojnásobné množství kódů eReceptů, které musí lékař vystavit a lékárník zpracovat, a to může opět znamenat nemalé zdržení.

Pokud vím, tak někteří kolegové se rozhodli, že se nebudou nadále zdržovat tiskem receptů a po vystavení nechávají identifikátor (kód) receptu poslat SMS pacientovi přímo na mobilní telefon. SMS většinou chodí s několikaminutovým zpožděním, ale než dojde pacient do lékárny, tak mu prý vždy dojdou...

Diskuze k článku