Jiří Varhaník
kulturní redaktor
tel.:+420 567 578 033
mobil:+420 732 506 071
varhanik@jihlavske-listy.cz

K tématu a odkazu Velkomoravské říše zavádí návštěvníky jihlavského muzea výstava fotografií docenta dramatických umění Petra Francána nazvaná Z Velké Moravy až do nepaměti a zpět. Do 26. ledna jsou velkoformátové fotografie instalovány v podkrovním sále muzea.

Jak uvádí v komentáři výstavy historik Muzea Vysočiny v Jihlavě Radim Gonda, představuje Velká Morava jako nejstarší slovanský státní útvar na našem území jeden ze základů naší národní identity. Zanechala však také kulturní vliv přesahující rámec střední Evropy a je tak i poutem se širším slovanským světem východní a jižní Evropy.

Soubor fotografií Petra Francána podle Gondy zachycuje tento odkaz spjatý s misií věrozvěstů Cyrila a Metoděje, včetně následného působení jejich žáků.
Autor na snímcích mapuje právě kulturně-historické památky, v nichž se cyrilometodějské dědictví odráží. Fotografoval na Moravě, Slovensku, v Srbsku, Bulharsku, Rumunsku, Makedonii, Albánii a Černé Hoře. Jednotlivé lokality, od sebe vzdálené i tisíce kilometrů, jsou zakresleny na mapách expozice pro lepší představu a pochopení cest světců Cyrila a Metoděje.

Od ostruh po kláštery

Své zastoupení má na výstavě i region Jihlavska, a to díky rotundě sv. Trojice v areálu stonařovského kostela sv. Václava. Z památek na českém území jsou zastoupeny také kostel sv. Anny v Přibyslavicích, kazatelna sv. Metoděje v Chřibech, rotunda sv. Ondřeje ve Vranově nad Dyjí a znojemská rotunda sv. Kateřiny.
Autor také představuje výrazný soubor slovenských památek. Mezi nimi např. sugestivně působící zakonzervované ruiny opevněného pozdně románského kláštera Všech svatých v Haluzici, který v letech 1540 – 1620 využívali protestanti. Anebo klášterní komplex Jeskyně sv. Svorada u Trenčína, vůbec nejstarší poutní místo na Slovensku.

Zachyceny jsou i působivé solitérní stavby v krajině - kostelíky. Např. sv. Margita Antiochijská, kostel v Kopčanech, původem z 9. století, jediný archeologicky prokázaný chrám z velkomoravského období na území dnešního Slovenska.

Dalšími jsou např. kostelík sv. Juraja v Tribeči, rovněž jedna z nejstarších sakrálních staveb Slovenska, anebo kostel sv. Archanděla Michaela z první poloviny 11. století v obci Dražovce nedaleko Nitry.

„Zbytky malty na velkých kamenných kvádrech jsou odhadovány již na století deváté. Z původní stavby se zachovaly jen základy, na kterých stojí dnešní cihlový kostel. Tvar lodě zůstal původní…,“ uvádějí k této stavbě autoři výstavy.

Tu doplňují archeologické nálezy zapůjčené ze sbírek Slováckého muzea v Uherském Hradišti. Předměty ve vitrinách (ostruhy, část meče, olověný křížek, opasková přezka apod.) a instalace (mezi nimi např. i ukázka pohřbu velkomoravského velmože a jeho ženy) přibližují životní podmínky a kulturní život obyvatel Velké Moravy na našem území.

Fotograf a pedagog

Fotograf, scénárista, kameraman, režisér a vysokoškolský pedagog doc. Petr Francán (* 1973) je vedoucím Ateliéru audiovizuální tvorby a divadla a děkanem Divadelní fakulty brněnské JAMU. Spolupracuje s Českou televizí, divadly, literárními časopisy i neziskovým sektorem.

Je autorem dokumentů se zaměřením na duchovní a sociální motivy, fotografické a filmové projekty realizoval v řadě zemí Evropy. Je či byl fotografem prestižních akcí, jako jsou Mezinárodní hudební festival Brno či Nejkrásnější strom roku.

Diskuze k článku