Mor včelího plodu patří mezi nejzávažnější onemocnění včel a každoročně způsobuje nemalé škody v našich chovech. Vzhledem k charakteru nákazy, nemožnosti antibiotické terapie a vysoké infekčnosti onemocnění se chovatelé právem obávají o svá včelstva. Jedinou cestou v boji proti tomuto onemocnění je především důsledná prevence, osvěta mezi včelaři a v neposlední řadě zdolávání a monitorování nákazy Státní veterinární správou.

Původce onemocnění, průběh a vývoj choroby
Onemocnění bylo popsáno začátkem dvacátého století v USA, vyskytuje se na celém světě, není přenosné na člověka. V Evropě je morem zasaženo asi 3 - 5 % včelstev, nalézá se výhradně ve včelstvech včely medonosné. V našich podmínkách se vyskytuje ohniskově, je zařazeno mezi nebezpečné nákazy povinné hlášením.

Původcem onemocnění je sporogenní tyčinkovitá bakterie Paenibacillus larvae, jejíž spory jsou velmi odolné vůči vysokým a nízkým teplotám a dezinfekčním prostředkům. 
V půdě okolo včelínů, v rámech, úlech i včelařských potřebách mohou spory přežívat až několik desítek let. Nejvnímavější vůči nákaze jsou nejmladší včelí larvy ve věku 8 - 24 hodin, nakazí se přijímanou potravou. Spory vyklíčí v žaludku, bakterie ničí tkáně a produkují toxiny. 

Po zavíčkování se larvy zcela rozkládají a mění se na táhnoucí se lepkavou slizovou hmotu. Plást je nepravidelně zakladen, víčka jsou vlivem rozkladu larev ztmavlá, proděravělá. Následně larvy vysychají a mění se v příškvary. Čištěním buňky se kontaminují mladé včely a nákaza se potravou dále šíří v úlu. 

Matka klade v důsledku nedostatečného krmení mladuškami i menší počet vajíček. Včelstvo slábne, v prvním roce nejsou příznaky onemocnění nápadné, během 2 až 3 let dochází k úhynu napadeného včelstva. Pozornému chovateli by všechny tyto změny v jeho chovu neměly uniknout a především by je neměl podcenit. 

Na šíření nemoci se podílejí rovněž parazité, škůdci včel i nedodržování hygienických pravidel. Proto by včelaři měli dbát na zajištění silných včelstev, věnovat pozornost situaci v chovu a zjišťovat příčinu zimních úhynů a slábnutí včelstev. 
K zásadním preventivním opatřením patří rovněž průběžná dezinfekce úlů, zásobních plástů, včelařských potřeb a především nepoužívání pomůcek a včelího díla od včelstev s neznámou nákazovou situací. K docílení silných včelstev přispívá i pravidelné ošetřování proti roztoči Varroa destructor.

Terapie 
V České republice není povolena léčba. Pokusy s aplikací antibiotik vedly pouze k dočasnému potlačení klinických příznaků moru a vzhledem k životnosti spor nákaza může opětovně propuknout. Použití antibiotik může také zakrýt klinické příznaky onemocnění, což by mohlo vést k nekontrolovanému šíření nákazy. 

V neposlední řadě antibiotickou terapií hrozí nebezpečí reziduí použitých látek ve včelích produktech. Jedinou účinnou cestou je radikální likvidace spálením veškerého nemocného včelstva včetně plástů, zásob a veškerého příslušenství. Při vzniku nákazy Státní veterinární správa vyhlašuje podle platné legislativy mimořádná veterinární opatření pro postiženou lokalitu. 

Chovatelé, jejichž včelstva a zařízení byla zlikvidována v ohnisku moru včelího plodu, mohou požádat ministerstvo zemědělství o náhradu vzniklých škod. Tento radikální systém likvidace moru včelího plodu se dlouhodobě v České republice osvědčuje, okolní státy tento způsob respektují a ctí.

Prevence
Zásadní roli v boji s touto nákazou hraje především účinná prevence onemocnění. Naštěstí jsou již včelaři o tomto obávaném onemocnění informováni, dbají zásad při kočování a prodeji včelstev, připravují pravidelně vzorky včelí měli k preventivnímu laboratornímu vyšetření. 
Mají letité zkušenosti s odběrem včelí měli - jak k průkazu moru včelího plodu, tak i k diagnostice varroázy. Laboratorní vyšetření zaměřené na průkaz Paenibacillus larvae se provádí různými metodami, nejčastější je kultivační vyšetření a identifikace původce.

Veřejná zakázka
V rámci preventivních opatření proti vzniku a šíření nákazy vznikl již v letech 2015/16 rozsáhlý projekt. 
Podařilo se plošně prošetřit téměř celé území kraje (mimo ochranných pásem ohnisek stanovených KVS SVS) a odhalit tak možné zdroje nákazy. Tehdy bylo vyšetřeno 4701 směsných vzorků a z toho ve 13 vzorcích byl pozitivní kultivační nález Paenibacillus larvae.

Vzhledem k úspěšnosti celé akce vypsal Kraj Vysočina i v letošním roce veřejnou zakázku - Vyšetření moru včelího plodu ze vzorků měli na území Kraje Vysočina.
Pro realizaci tohoto projektu byl ve výběrovém řízení vybrán Státní veterinární ústav Jihlava, Zkušební laboratoř č. 1129, akreditovaná Českým institutem pro akreditaci. Laboratoř bakteriologie má s touto laboratorní diagnostikou bohaté zkušenosti, provádí stanovení původce Paenibacillus larvae kultivačním vyšetřením podle Standardního operačního postupu SOP BAK.09. Konfirmaci pozitivních a podezřelých kolonií podle SOP BAK.18 Identifikace bakterií metodou MALDI-TOF (Matrix Assisted Laser Desorption/Ionization - Time of Flight).

Dne 24. 10. 2019 proběhlo ve Státním veterinárním ústavu Jihlava Setkání okresních zástupců ZO ČSV Kraje Vysočina s představiteli Kraje Vysočina, Krajské veterinární správy a Státního veterinárního ústavu. Byla projednána organizace projektu, včetně časového harmonogramu. 
Kraj Vysočina na svých webových stránkách uvedl Pravidla pro  vyšetření moru včelího plodu ze vzorků měli. Je důležité zmínit, že akce se týká plošného vyšetření celého kraje, chovatelů včel organizovaných i neorganizovaných v ČSV (Český svaz včelařů) a organizovaných v jiných zájmových spolcích apod. 

Pro chovatele včel budou k dispozici všechny potřebné informace o postupu odběru vzorků, průvodní dokumentaci, organizaci svozu vzorků apod. na webu svujihlava.cz. 
Postupně jsou kontaktovány zástupci Okresních organizací ČSV i ZO ČSV, které čeká náročná práce spojená s rozdáváním odběrovek (tubusů), sběrem vzorků a Čestných prohlášení od jednotlivých včelařů. Dále pak označování vzorků, příprava a vyplnění průvodních dokumentů a předání vzorků do laboratoře SVÚ JIHLAVA. Pravidla schválená Krajem Vysočina jsou jednoznačně definovaná a pro účastníky projektu závazná.
Všechny účastníky projektu čeká spousta prospěšné práce. Věříme, že získáme aktuální přehled o výskytu moru včelího plodu v našem kraji a že se tak budeme aktivně podílet na udržení poměrně příznivé nákazové situace v Kraji Vysočina.

Diskuze k článku