Petr Klukan
šéfredaktor
tel.:+420 567 578 004
mobil:+420 732 554 850
klukan@jihlavske-listy.cz

Televize může osamoceným lidem o Vánocích nahradit chybějící kontakty, říká psychiatr Miroslav Skačáni. 

Poslední dny je klasické podzimní počasí, lidově řečeno pošmourno. Jak se počasí podepisuje na duševním stavu lidí? 
Na duševní stav lidí působí množství faktorů a jedním z nejpodstatnějších je nedostatek světla. Podzimní dny, kdy jsou dny krátké a kromě toho světla je právě díky typickému podzimnímu počasí ještě méně, než kdyby bylo po celou dobu slunečno, hrají podstatnou roli při prožívání tohoto období. 

Je známé, že severské země mají mnoho takových dní bez slunce.
Ano, tyto krajiny mají vyšší výskyt depresí i sebevražd než krajiny blíže k rovníku, kde je více slunečných dní a nikdy nedochází k nízkému výskytu slunečního svitu. 
Lze konstatovat, že všichni lidi kolem nás v uvedeném období klesají, co se týče úrovně psychického stavu. U psychicky zdravých jedinců bez dispozicí k depresivním stavům se to projevuje obvykle jenom nadměrnou únavou a nechutí k aktivitě či zvýšenou potřebou spánku, u lidí disponovaných k rozvoji depresivních stavů se to může projevit právě rozvojem klasické depresivní poruchy.

Zaznamenáváte tedy na podzim vyšší počet pacientů? 
Podzim vůbec je období, kdy je zaznamenán nejvyšší počet zhoršení stavů u lidí s dispozicí k duševním poruchám, především právě k depresivní poruše. Je to na jedné straně nepochybně dáno i dědičně možná ještě od hodně vzdálených předků, protože druhým nejhorším obdobím v roce v této oblasti duševních poruch je pozdní jaro, což je určitě k podivu, když je hodně slunce. Takže na vaši otázku je možné zodpovědět kladně - na podzim dochází nejčastěji k rozvoji nebo ke zhoršení především tzv. afektivních poruch, tedy v tomto případě depresí.

Možná ke klidu nepřispívají ani zprávy o blížící se recesi či obavy o zaměstnání…
Negativní vnější okolnosti samozřejmě spolupůsobí při rozvoji především depresivních poruch. Neurovnané pracovní či osobní poměry ve značné míře mohou u disponovaných jedinců rozvinout depresivní poruchu a jsou jedním z významných spolufaktorů vzniku této nejčastější duševní nemoci. Nepochybně negativně ale působí i na psychiku jinak zdravých jedinců s odolností vůči stresovým faktorům kolem nás. U lidí s depresivními dispozicemi je nutné, aby jejich život probíhal pokud možná pokojně, bez závažných stresů, což bohužel současná doba ve své podstatě neumožňuje.
 
 

Blíží se Vánoce, tuto dobu hůře snáší osamocení lidé. Proč? 
Člověk je ve své podstatě tvor skupinový, i jedinci, kteří samotu v plné míře vyhledávají, potřebují alespoň občas být součástí kolektivu. Všichni, a je jedno, jestli si to přejeme, nebo ne, patříme do nějaké skupiny lidí. V domě jsou to sousedé, ve městě spoluobčané, většina z nás má rodinu nebo kamarády. 
Vánoce jsou pro téměř všechny z nás symbolem, kde by se právě tyto vztahy se sociálním okolím měly projevit navenek nejvíc a utužovat se společnou večeří, stromečkem a dárky. U plně osamocených lidí to samozřejmě není možné plně realizovat a k tomu jsou právě velmi důležité různé spolky a organizace, které tyto lidi vyhledávají. Ty jim pomáhají překonat právě taková období, která v naší komunitě už tradičně patří k obdobím sdružování se a utužování vztahů. 
Pokud je člověk sám, a neplatí to jenom o Vánocích, tak by možná až paradoxně měl k imitaci kolektivu lidí využívat techniku. 

Jakou? 
Především svůj televizní přijímač, který by měl mít zapnutý mimo času spánku po celou denní dobu. Náš mozek za tak krátké období, co tyto mediální prostředky existují, se ještě nenaučil je vnímat jako „podvodné“ vplývání do mozku a jsou pro něj přirozeným, živým kolektivem lidí, kteří v přijímači mluví, zpívají, hrají… Vlastně ve všech oblastech života alespoň tímto způsobem nahrazují chybějící kontakty osamocených lidí. V porovnání s dobou našich předků lze toto hodnotit jako velké pozitivum pro duševní pohodu zmíněných osob.
 
 

Co ještě lze proti samotě-depresím dělat?
Pokud vyloženě nemáme sklony k závažné duševní nemoci, kterou deprese bezpochyby je, tak je možné depresivním stavům předejít tak, jak bylo uvedeno výše - žít klidným, dle možností, co nejméně stresujícím životem. Být aktivním nejenom tělesně, ale i duševně, zapojovat se do kolektivních akcí a snažit se za každých okolností dívat se na svět optimisticky. Ne každý to umí, ale je třeba vyvinout maximální snahu a alespoň částečně se to naučit. Protože bez pohody a bez optimismu je člověk odsouzen k pocitům neštěstí i v místě a čase, kde se žádné neštěstí nevyskytuje. 

Diskuze k článku