S eurokomisařkou Věrou Jourovou o budoucnosti Evropské komise, diskriminaci žen a vztahu Čechů k EU.

Prvního listopadu vystřídá Jean-Claude Junckera v čele Evropské komise německá politička Ursula von der Leyen. Jaké budou největší změny, které přinese do fungování komise?
V tuto chvíli se dá těžko odhadnout, jak bude rozhodovat o uspořádání práce v rámci Evropské komise. Jednak rozdělí sedmadvaceti budoucím komisařům portfolia a jednak rozhodne o stylu práce. Rozhodne o tom, jestli budeme opět pracovat v clusterech, což je model, ve kterém je pod jedním místopředsedou několik komisařů, mezi kterými probíhá koordinace. Druhou otázkou bude náplň její agendy - myslím si, že bude klást velký důraz na otázky prosperity společného trhu, právního státu, lidských práv a bezpečnosti a obrany, k čemuž má jako bývalá ministryně obrany blízko. Stěžejní téma bude klimatická změna, respektive účinné opatření proti ní.

Von der Leyen nebyla zvolena předpokládaným systémem spitzenkandidátů, nominantkou Evropské rady se stala navzdory tomu, že nebyla vyslána vítěznou frakcí. Tento způsob je možné vnímat jako méně demokratický, její schválení v Evropském parlamentu navíc prošlo velmi těsnou většinou. Myslíte, že to bude mít vliv na sílu jejího mandátu?
Nemyslím si to. Tu proceduru naplnila beze zbytku a mandát má stejný, jako měli předchozí předsedové.

V současnosti jste komisařkou pro spravedlnost, ochranu spotřebitelů a otázky rovnosti pohlaví. Andrej Babiš prohlásil, že mu záleží na tom, aby Česko od listopadu obsadilo v jeho slovech „lepší” ekonomické portfolio. Jaké portfolio byste uvítala vy?
Mě fascinuje oblast technologických změn, které mají velký dopad na naši společnost. Je potřeba udělat velký kus práce, aby ten dopad byl pozitivní a abychom chránili občany před jeho negativními vlivy.

Negativními vlivy máte na mysli třeba zneužití osobních dat?
Třeba zneužití osobních dat, ale také neférové obchodní praktiky na platformách, dezinformace a kybernetické nebezpečí.

Stejná práce, méně peněz

Dle měření Eurostatu je v České republice druhá největší genderová mzdová mezera v EU, na nízkých příčkách se umisťujeme i v dalších měřeních, například index genderové rovnosti měřený Evropským institutem pro rovnost žen a mužů máme v Evropě jeden z nejnižších. Proč jsou právě u nás tak velké genderové nerovnosti, a to i v porovnání s dalšími postsocialistickými zeměmi?
Musím říct, že nad tím, proč zrovna u nás je ta situace taková, jsem přemýšlela celých těch pět let. Dotazovala jsem se velké spousty lidí včetně žen samotných, mnohé z nich mi řekly, že jim to takto vyhovuje. Současný stav ale určitě není něco, s čím bychom se měli smiřovat. Je potřeba docílit toho, aby se ženy, které mají kvalifikaci, dostávaly do vyšších pracovních pozic, a aby ženy, které jsou matkami, mohly skloubit práci s rodinnými povinnostmi. O to jsem se zasazovala třeba tím, že jsem navrhla a prosadila, aby se evropské fondy daly využívat na služby typu školky a jesle. Domnívám se, že Česká republika je na dobré cestě snížit ten platový schodek i některými národními opatřeními, například zvýšením platů učitelů, zdravotních sester a pracovníků v sociálních službách, protože v těchto povoláních jsou především ženy. Nutnost řešení je na obou stranách, na straně unie i státu. Strašný kus práce je i v oblasti veřejné diskuze, protože když se u nás řekne genderová rovnost, tak část společnosti je rázem na nohou.

Máme potenciál během deseti let snížit mzdový schodek pod evropský průměr?
Pokud zafungují různá opatření, věřím tomu, že deset let by nám mohlo stačit. Jedná se o zvýšení platů v typicky ženských povoláních a umožnění matkám budovat kariéru. Důležité je také, aby se v našem firemním prostředí a veřejné sféře odbouraly bariéry a ženy tak měly možnost dostat se do vyšších pozic. Dostáváme se k tématu kvót, které je v Česku nepopulární, čím dál víc států nicméně přijímá určité typy kvót, které ženám pomáhají do funkcí. Pak je tady otázka vymáhání práva - máme platné zákony zakazující diskriminaci na pracovišti, nedostatečně se ale vymáhají. Je to i tím, že ženy často nevědí o svém nižším ohodnocení oproti kolegům, kteří dělají srovnatelnou práci. Očekávám, že tady taky nastane posun ze strany samotných žen, prostě si to nebudou chtít nechat líbit. A především doufám, že se bude snižovat i evropský průměr mzdové mezery, který je v současnosti na šestnácti procentech.

Národ euroskeptiků

Dle měření Eurostatu mají Češi velmi vlažný vztah k Evropské unii, například smysl pro evropskou identitu máme velmi slabý. Čím to je?
Myslím si, že je tady historicky zakořeněný ten pocit, že my si máme věci řešit sami a cokoliv přichází zvenčí je negativní. Dá velkou práci se tohoto postoje zbavovat, já ale věřím tomu, že mladí lidé, zvlášť ti, kteří vycestují ven za studiemi nebo za prací, si budou čím dál víc uvědomovat, že Česká republika je součástí širšího celku, který je jí ku prospěchu. Za poslední dva roky jsme mimochodem zaznamenali několik skokových zlepšení, takže věřím tomu, že se to do jisté míry zlepší.

Mluvila jste o tom, jak by se unie mohla stát atraktivnější pro mladé generace. Čím by si mohla získat starší generaci?
Domnívám se, že starší generace oceňuje stabilitu a dobré ekonomické podmínky.

Starší generace je právě ta generace, která je vůči Evropské unii nejvíc skeptická.
Právě proto, že nevidí i pozitivní vliv Evropské unie na zlepšování kvality života, a to i v ekonomické oblasti. Myslím, že tady máme určitý dluh - musíme více vysvětlovat, že řada z opatření, které jdou z Evropské unie, právě jim zlepšuje kvalitu života.

Dle auditu Evropské komise je váš stranický šéf Andrej Babiš ve střetu zájmů, to je však jednom jedna z jeho mnohých kauz. Proč pro vás není členství v hnutí, které vede trestně stíhaný politik, jenž nebere ohledy na právní stát, nepřijatelné?
Prostě jsem členkou ANO a nepřísluší mi hodnotit věci v národní politice.

Názor ale mít můžete.
Názor mám, ale nepřísluší mi otevřeně ho říkat.

Nedávno jste byla časopisem Time zařazena do žebříčku 100 nejvlivnějších osobností. Jaká byla vaše bezprostřední reakce? 
Že to je fór (smích).

(Autor je absolventem letošní Letní žurnalistické školy v Havlíčkově Brodě)

Věra Jourová  (* 1964) 

• Vystudovala teorii kultury a právo na Karlově Univerzitě.
• V letech 2004-2006 byla náměstkyní ministra pro místí rozvoj ČR.
• V roce 2014 byla ve vládě Bohuslava Sobotky za hnutí ANO 2011 jmenována do funkce ministryně pro místní rozvoj, téhož roku podala demisi s vyhlídkou na post eurokomisařky. 
• V červenci 2014 se stala členkou vznikající Junckerovy komise.
 

Diskuze k článku