že ty různé zděné novější southforky tam působí jak pěst na oko. Na další obdobnou zástavbu v lokalitě Zborná by měl dát obdobnou STOPKU stát, potažmo stavební úřad, radnice, atd. Úžasné prostředí ve Zborné vytváří místní hostinec U Lípy :o) .
pohraniní stráž prekabátila
"PRO MNE HOVNO ZLE"
blade říká:
Sobota, 24. 8. 2019 v 11:14
Tady je nějaký G-bloger opravdu tu du dum dum
Při odvodu na vojnu jsem na dotaz kam chci jít, jsem řekl k Pohraniční stráži, protože k nějakým bigošům se mi nechtělo. Koukli do nějakých papírů, řekli maturitu má a po základním výcviku ve Volarech a Zadním Chodově jsem se jako veldr. objevil v tzv. prvním sledu na pohraniční rotě Černé jezero, prapor byl v Železné Rudě a brigáda v Sušicích.
--------------------------------------------------------------------
Tak, že v kostce za komunistů pro mne hovno zle.
---------------------------------------------------------------------
Nyní taktéž a nemám potřebu se nikde stranicky či jinak politicky angažovat
Toliko k Rudým buňkám architekte!
----------------------------------------------------------------------
veldr. objevil v tzv. prvním sledu na pohraniční rotě Černé jezero, prapor byl v Železné Rudě a brigáda v Sušicích.
PRČA,
KOZEL ZAHRADNÍKEM Psal se 23. prosinec roku 1989, kdy totalitní apartheid skončil.
BLADE, JE KLASICKÁ UKÁZKA KOMUNISTICKÉHO DOZORCE HRANIC
DĚLAT I NADÁLE Z LIDÍ BLBCE !
----------------------------------------------------------
Psal se 23. prosinec roku 1989, když ministři zahraničí Jiří Dienstbier a Hans-Dietrich Genscher v čele československé, respektive německé delegace u obce Nové Domky u Rozvadova přestřihli ostnaté dráty oddělující Čechy a Němce. Hranice se symbolicky otevřela. Zároveň tehdy skončila dějinná etapa, kdy vztahům mezi Československem a Spolkovou republikou Německo dominovala vzájemná nedůvěra. Ani dnes – o čtvrt století později – Česko-německý fond budoucnosti (ČNFB) nezapomíná na význam gesta, které doprovázelo začátek cesty Československa, respektive České republiky do sjednocené Evropy, a je si rovněž vědom, že příležitosti, jež otevřené hranice přinášejí, je nutné aktivně rozvíjet. Svým tématem roku 2015 pod názvem „Hranice spojuje“ se i proto zaměří právě na prohloubení bezprostřední přeshraniční spolupráce.
Na úvod tiskové konference, která se u této příležitosti konala 18. prosince 2014 v Praze, zazněl pozdrav bývalého spolkového ministra zahraničí Hanse-Dietricha Genschera: „Dvacátý třetí prosinec 1989 pro mě zůstane stejně tak nezapomenutelný jako můj ctěný kolega a přítel Jiří Dienstbier, s nímž jsem v tento den přestřihl ostnaté dráty mezi našimi zeměmi. A zapomenout nemohu ani na onen den z podzimu roku 1968, kdy jsme se spolu s mým tehdejším stranickým šéfem a předchůdcem ve funkci ministra zahraničí Walterem Scheelem setkali ve vedlejší místnosti jednoho malého podniku s mladými novináři, kteří podporovali Alexandera Dubčeka a pražské jaro. Jedním z nich byl Jiří Dienstbier, jenž nás opustil až příliš brzo. Již jen tato data dokládají, jak velký význam měl vývoj v tehdejším Československu pro evropskou revoluci za svobodu v roce 1989. Velký odkaz této revoluce s jejím odvážným přihlášením se k lidským právům, demokracii a svobodě se nesmí promarnit. Nesmíme Evropu, tuto velkou mírovou myšlenku, přenechat odpůrcům evropského sjednocení, malomyslným a pochybovačům. Evropské národy po druhé světové válce ukázaly: Poučit se z dějin je možné. To je dobrý a povzbuzující příklad i pro jiné části světa.“
Na slova Hanse-Dietricha Genschera navázal německý velvyslanec v ČR Arndt Freiherr Freytag von Loringhoven, který hovořil o tom, proč je důležité si okamžik přestřižení drátů připomínat. „Nejpozději na podzim 1989 už bylo zřejmé, že si lidé nenechají vzít svou svobodu natrvalo. 30. září oznámil ministr zahraničních věcí Hans-Dietrich Genscher tisícům uprchlíků z NDR v zahradě Německého velvyslanectví v Praze, že mohou vycestovat do Spolkové republiky. Necelé dva měsíce nato spolu se svým českým kolegou Jiřím Dienstbierem přestřihl ostnatý drát dělící Československo a Německo. Tehdejší události nám připomínají, jak je i dnes důležité bořit ploty a hranice nejen mezi státy, ale i v hlavách lidí. Česko-německé vztahy jsou v tomto smyslu také výsledkem každodenní práce mnoha občanských iniciativ a angažovaných jedinců na obou stranách hranice,“ řekl novinářům diplomat.
Na aktuální význam společné hranice pak poukázal Tomáš Kafka, ředitel Odboru států střední Evropy českého ministerstva zahraničních věcí, který uvedl: „Česko-německá hranice posiluje sdílenou odpovědnost. Zároveň nás upozorňuje se zvláštním důrazem na aktuální problémy našeho světa. Těmto problémům je třeba se společně postavit a je dobře, že se tomu děje stále lepším a koordinovanějším způsobem.“
Milan Horáček, který jakožto člen německé delegace z 23. prosince 1989 zažil stříhání drátů z bezprostřední blízkosti, zdůraznil, jak emocionální zážitek pro něj tento okamžik byl. „Z Československa jsem do exilu ‚přes dráty‘ odešel v roce 1968. A pak jsem mohl být přímo u symbolického otevření hranic. To pro mě mělo velký osobní význam,“ prohlásil politik, který se později stal členem poradního sboru prezidenta Václava Havla.
Někdejší starosta příhraničního města Schönsee a ředitel přeshraničního Centra Bavaria Bohemia Hans Eibauer se již dlouhé roky snaží o nejen kulturní přiblížení Čechů a Němců. „Pro rok 2015 chystáme řadu akcí, jejichž ústředním bodem je setkávání a výměna názorů mezi lidmi ze sousedních bavorských a českých regionů. K tomu patří česko-německé pravidelné schůzky – teprve nedávno jsme kupříkladu v Schönsee oslavili již šedesátý ‚štamtiš‘. Dále pak pozvání pro partnerské bavorské a české hudební školy, aby společně strávily týden zkouškami a pak na závěr odehrály koncert. Kromě toho se v těchto dnech čtyři výkladní skříně v bývalých obchodech v Schönsee proměnily v umělecké galerie ozdobené pracemi umělců z Česka a z Bavorska,“ prohlásil Eibauer a doplnil, že bavorské projekty budou také součástí programu Plzeň – Evropské hlavní město kultury 2015.
Český ředitel ČNFB Tomáš Jelínek na závěr uvedl, že Fond budoucnosti bude usilovat o to, aby blízkost hranice byla ve stále větší míře vnímána jako obohacení, a nikoli jako omezení. Fond tak bude příští rok obzvláště podporovat ty projekty, které budou mít za cíl obyvatele příhraničí ještě více sblížit: „Doufáme, že se podaří dále rozvíjet mezilidské vazby přes hranici. Nejde jen o více příležitostí k setkávání a zmenšování jazykové bariéry. Důležité také je v sousedských regionech budovat plně fungující občanskou společnost schopnou řešit společné problémy.“
Genscher stříhal hlavně drát, aby měl německý kapitál co nejsnadnější cestu na Východ. Aby mu tady český, moravský a slezský dělník vytvářel za cca třetinovou mzdu obrovské hodnoty v tempu za který by na Západě na kapitalistu nastoupily odbory. Zisk se odveze pěkně domů, nám tady zůstane zmrzačená zemědělská půda, zničené životní prostředí, nemocní lidé- v Jihlavě např. dřevaři, všichni ví o čem je řeč. Minimální mzda s SRN 40 000,- Kč. Situaci nekritizuji, je to chyba každého z nás, že máme nízké sebevědomí a smířili jsme se s pozicí kolonie v srdci Evropy. Každá schopná vláda by z těch 300 000 000 000,- který ročně odplouvají pryč něco zdanila. Oni by byli i tak spokojeni. Nejziskovější ze skupiny Erste je např. Česká spořitelna. A můžeme zase pokračovat báchorkou o pravdě, svobodě a lásce- tedy hlavně k penězům, že?
Co má svědomí tento populista
Budova OV KSČ Jihlava:
Schvalovacím protokolem ze dne 16. 2. 1968 schválen dne 15. 5. 1969 projekt na výstavbu administrativní budovy sekretariátu OV KSČ v Jihlavě s náklady v celkové výši 11,187,500,- Kč. Předání projektu do 30. 5. 1969. Zahájení výstavby ve třetím čtvrtletí 1969. Stavba byla povolena rozhodnutím o přípustnosti stavby Útvaru územního plánování a architektury Městského národního výboru v Jihlavě ze dne 26. 6. 1969. Projekt byl vypracován v ateliérech Stavoprojektu (Krajské projektové organizaci v Brně, závod Jihlava), v období od ledna do května 1969. Vedoucím projektu i zodpovědným projektantem byl Ing. arch. Zdeněk Gryc. V roce 1972 byl samostatně vyprojektován osobní výtah.
Architekt ani ty výtahy neznal natož Vendelína Havla
Výzdoba interiéru hovoří za vše:
http://www.socharstvi.info/foto/5011.jpg
Budova OV KSČ Žďár nad Sázavou (Červený dům)
Projektový úkol i vlastní projekt z roku 1973. Vedoucím projektu byl Ing. arch. Gryc, zodpovědným projektantem Ing. Hlaváč ze Stavoprojektu, krajské inženýrské organizace Jihlava. Výstavba byla zahájena v březnu 1974, dokončena v dubnu 1976.
A tato havlova černá kaňka si tady hraje na komunistobijce a moralistu … chá, chá …CTRL+C a CTRL+V pomatený, vyčichlý, nedoceněný .... hnus!