Nabízíme poněkud jiný pohled na obsah článku „Letos v létě si ve Velkém Pařezáku nezaplavete“, který byl v JL otištěn 18. 6. a jeho hlavní náplní byly názory některých účastníků výstavby a dalších lidí.
Nabízíme pohled petentů akce požadující přehodnocení:
a) doba realizace v období mimořádných such
b) rozsah projektovaných prací, který hodnotíme jako megalomanský z pohledu nešetrných zásahů do přírody a s možností šetrnějšího řešení.
Pohled lidí, kteří znají celou genesi hráze desítky let a mají s ním spojenou část svého života, a to při vědomosti, že při hodnocení kvality vod byl rybník hodnocen celá desetiletí jako jeden s nejlepší kvalitou vody.
Jsou to také lidé, kteří nejsou žádným způsobem na stavbě finančně zainteresováni. Je nám i známo to, že k nějakým dílčím průsakům hráze docházelo, ale nikoliv v rozsahu, který uváděl investor Agentura ochrany přírody a krajiny (AOPK), což dále doložíme. Občané by měli také vědět, že petici podepsanou a podporovanou několika tisíci podpisy, včetně návrhu na odborné projednání možností řešení jiným způsobem realizace, odmítl převzít i ministr životního prostředí a jeho pracovníci.
Již to upozorňovalo na aroganci pracovníků MŽP a AOPK, to je lidí placených státem z peněz nás daňových poplatníků. To hovoří za mnohé. Zajímavé je i to, že investiční záměr rekonstrukce zpracovaný v roce 2014 odbornou agenturou, byl ohodnocen ve finanční výši včetně DPH 27,1 mil Kč. Následně se podařilo díky dnes již obecně známým postupům v dotacích získat dotaci ve výši cca 50 mil Kč, což vedlo investora k podstatné změně v rozsahu projektu, která podle profesních odborníků nebyla nutná.
Vámi citovaného pana Hlaváče z AOPK bylo strašeno možností protržení hráze a ohrožení řady obcí až do Jihlavy. Argumentoval také tím, že hráz je děravá jako ementál a stav se rychle zhoršuje. Tento pán snad informuje pravdivě pouze, když se splete. Kdo zná reliéf zdejší krajiny, tak ví, že to je nesmysl.
To mohou doložit i třeští hasiči, kteří před časem povinně dělali průzkum místních rybníků z pohledu možnosti přírodní katastrofy. Vzápětí při zahajování stavby na tabuli oznamující stavbu a její účastníky, AOPK také překvapivě uvedla, že rekonstrukcí bude ochráněno 240 občanů obce Řásná. To je další nesmysl, neb dle studie ohroženého území, poskytnuté agenturou AOPK, by vlna vůbec přes Řásnou nešla.
To jsou opět fantazie pana Hlaváče pro lidi, kteří nejsou seznámeni se skutečností. Cílem petentů bylo také ochránění stromů, které měly být pokáceny z důvodů prací. Přes příslib AOPK co nejmenších škod nakonec bylo pokáceno stromů více, než bylo plánované, a to dle slov pracovnic AOPK pouze z důvodu, aby nepřekážely rekonstrukci.
Smutné je též to, že dřevěné odtokové potrubí staré přes 400 let, které bylo založeno při tvorbě rybníka a bylo naprosto v pořádku, nakonec bylo bagrem zdevastováno a nahrazeno plánovitě betonovým potrubím.
O nutnosti okamžitého řešení rekonstrukcí je nutno pochybovat i na základě „Závěrečné zprávy organizace INSET“, která prováděla kontrolu hráze průběžně v období 12/2014 – 11/2018. V závěru zprávy je konstatováno „ souhrnně lze konstatovat, že v hodnoceném období ve srovnání s předchozím nebyly na hrázi ani objektech Velkého pařezitého rybníky zjištěny závažné jevy, skutečné závady, nebo jiné anomálie, které by bezprostředně ohrožovaly jeho bezpečnost a provozuschopnost vodního díla, a tedy i obecné zájmy tímto dílem dotčené.“ Tuto zprávu asi pan Hlaváč raději nečetl.
To jistě budou mít nesmírnou radost návštěvníci kempu Řásná, až o prázdninách zjistí zdejší situaci.
Velmi pochybné je také stanovisko AOPK k tomu, že již příští rok bude rybník k dispozici ke koupání. Dle zkušeností z minulosti je spíše pravděpodobné, že k naplnění dojde nejdříve po 3 letech. A to ještě je otázkou, jak dlouho vydrží nová hráz zadržovat vodu v rybníce, neboť dle názoru odborníků, je dovážený těsnící jíl suchý a špatně technologicky zpracovávaný.
Za této situace obdivujeme optimismus pracovníků AOPK v celé záležitosti, ale to čas ukáže. Nám nyní jde pouze o to, aby byla akce provedena pořádně a nemusela se stejně jako nyní opakovat za pár let, a abychom se v brzkém budoucnu mohli opět koupat.
Diskuze k článku
Dokumentární fotografie ukazuje současný stav rybníka,
na jehož hráz a cestu je vstup zakázán.
Včera byla cyklo-stezka,
slova možno brát spíše v obráceném pořadí,
málem hotova.
Je ukončena rozsáhlým příkopem, ve kterém bude realizován původní přepad.
Story Velkého pařezáku vidím,
i historiky očima architekta Jiřího Jirmuse.
Vyjímám z blogu:
PRÁVĚ DNES 10:35
Zdeněk Gryc | Sobota, 31. 8. 2019 v 14:58
Pomalu už se zapomnělo
na dílo urbanisty arch. Jiřího Jirmuse.
Jeho četné územní plány od Jihlavy, až po Telč.
Jeho ekologické snahy o uzákonění
"Chráněné krajinné oblasti Javořického polesí."
Jeho letité dílo se setkalo s nepochopením nejenom místních státních lesů a JZD,
kterým vadila snaha o zamezení velkých úprav a uzákonění metody šetrných prací v krajině.
NIKDO V ČESKU, SE TAK NEZASLOUŽIL SVÝM ŽIVOTNÍM DÍLEM A OSVĚTOU O PREVENCI TOHOTO STAVU, JAKO PRVNÍ PROFESOR EKOLOGIE OTAKAR ŠTĚRBA.
Jeho životním úspěchem je prosazení "Chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví."
Svými názory vadil budování světlých zítřků v Československu, po vzoru grandiózních zásahů do krajiny podle Velkého bratra.
Věřím, že kdyby se podařilo uzákonit Jirmusákova vize,
tak by se možná práce prováděly pod aspekty,
které jsou v chráněné krajinné oblasti dány.
S rozsahem a stavem prací, jakož i kritikou Václava Hlaváče nechci polemizovat.
Brání mi v tom vzácný člověk, jeho otec Václav Hlaváč,
můj kolaborant prakticky na všech mých projektech.
Jeho životní dílo, práci ve vztahu k architektuře a krajně žije v realizacích, jejichž výkresová dokumentace nese naše jména.
Jenom bych se přimlouval, aby dílo Jiřího Jirmuse,
"Chráněná krajinné oblasti Javořického polesí."
bylo oprášeno, našlo pochopení a pracovníky, kteří by se zasloužili o jeho legalizaci.
Byla by to snad i určitá záruka, že lesní panství telčké šlechty a barokní krajina, kterou vybudovali zůstane citlivě alespoň částečně zachována.
Pamatujme a čtěme:
Zachariáš z Hradce
Moravský zemský místohejtman
Ve funkci:
1580 – 1588
Panovník Rudolf II.
Zachariáš z Hradce (1526/7 – 6. února 1589 Telč) byl vzdělaný český šlechtic a humanista.
Za své sídlo si zvolil v roce 1550 Telč, kterou zdědil po svém předčasně zemřelém otci. Dále ještě zdědil mj. Slavonice, Kunžak a Strmilov. Další majetky získal věnem, když se oženil s Kateřinou z Valdštejna.
Zachariáš se projevil jako dobrý hospodář a obchodník.
Za jeho působení zažilo hospodářství v Telči
a okolí velký rozmach.
Zakládal nové rybníky,
zaváděl moderní způsoby hospodaření a zakládal cechy. Také stavebně upravoval celé město a hlavně náměstí.
Za pomoci italských architektů přestavěl telčský hrad na honosný renesanční zámek.