Jiří Varhaník
kulturní redaktor
tel.:+420 567 578 033
mobil:+420 732 506 071
varhanik@jihlavske-listy.cz

Město Polná vydalo další výpravnou publikaci o své historii. Některá témata jsou v ní zpracována vůbec poprvé. Sloužit bude k propagačním účelům města, ale míří i na knižní pulty.

Ve velkorysém grafickém zpracování, na křídovém papíře a v nákladu tisíc kusů vyšla minulý týden z jihlavské tiskárny Jiprint kniha Polensko, střípky z historie i současnosti (místopis - lidé - kultura). Jak zmiňuje editor publikace, polenský badatel Jan Prchal, je  pojata populárně-naučnou formou, aby si našla čtenáře z co nejširších vrstev obyvatel.

„Veškeré údaje jsme ověřovali, vše je podloženo archiváliemi, dalo to práci,“ popisuje editor. Na knize o 424 stranách se podílela řada autorů. Jejími redaktory jsou Klára Holasová, Jiří Jakeš, František Mach, Miluše Skočdopolová a Bohuslava Veitová. Autorkou grafiky je Lenka Tůmová.  

Kniha je v zásadě pokračováním (druhým dílem) titulu vydaného v roce 2018. Cílem je opět poskytnout čtenářům vhled do oblasti statistiky, životů vybraných osobností a jejich odkazu, ale i historických událostí.

Publikace tedy přináší medailony osobností spjatých s Polnou, např. Boženy Němcové, K. L. Klusáčka, Miloty Holcmana, Jana Klusáčka, Josefa Kosa, Václava Kouklíka, Jana Vítka, Ludmily Vomelové, Rudolfa Gilberta a dalších. Prostor dostává např. i současný světově úspěšný tenorista z Polenska Petr Nekoranec. 

Z uměleckých děl se kniha věnuje např. kašně s plastikou bohyně Hébé na Sezimově náměstí, anebo přináší kresebnou rekonstrukci polenského hradu od architekta Pavla Šimečka.

Zpracováno je téma rozvoje zdravotnictví v Polné, historie tamního biografu v období let 1919 – 1945, vývoj obcí Mikroregionu Polensko z pohledu různých oblastí, anebo padesátiletá historie Beat Fun Clubu v Polné. Jeden z příspěvků sleduje činnost mladého Regionálního židovského muzea v Polné.

Od kostnice k bombardéru

Několika články přispěl editor Jan Prchal. Vůbec poprvé např. zpracoval téma dopadu tereziánských válek na obyvatelstvo Polné.

„To  mě velice zaujalo - kněz Petr Florian (1693 – 1775, od roku 1730 děkan v Polné: pozn. red.) zanechal pečlivý zápis o tom, jak v 18. století tereziánské války na Polensku probíhaly,“ popisuje autor dobu, kdy bylo zřízeno několik polních lazaretů ve Velké Losenici, Polné a Nížkově a na základě kosterních nálezů v okolí pak byla zřízena kostnice v Nížkově.  

Marta Vomelová zpracovala téma života lidí v Polné za první světové války. Jako vynikající příspěvek komentuje editor také práci Jaroslava Paclíka, který detailně zmapoval pád amerického bombardéru u Polné v roce 1944.

„Autor kontaktoval vojenské muzeum v USA a další vojenské instituce, kde se mu podařilo získat dokumenty vztahující se k pádu,“ popisuje Prchal.

Příspěvek mimo jiné doplňují také ilustrační fotografie ze zajateckého tábora. „Celá posádka totiž pád přežila, byla zajata Němci v okolí Polné, odvezena do zajateckého tábora a ve zdraví se všichni vrátili domů. Všechny příspěvky v knize jsou zajímavé, ale tento považuji za zcela výjimečný, protože je velice dobře zpracovaný,“ dodává Prchal. 

Jen málo se ví o tragédii, která hrozila Dobronínu v roce 1945. „To je rovněž velice zajímavý příspěvek – archivář Petr Dvořák z jihlavského archivu objevil dobronínskou policejní knihu z let 1937 – 1945, kde je pečlivý zápis velitele četnické stanice o tom, jak měly být na nádraží v Dobroníně vyhozeny do vzduchu vagony s kyslíkovými bombami,“ přibližuje téma Prchal. 

Podle stanoviska odborníka by v případě výbuchu byla zničena polovina obce. Jak ale mapuje příspěvek, bylo třídenním vyjednáváním s velitelem jednotky Wehrmachtu dosaženo toho, že rozkaz nakonec nesplnil a vagony zůstaly neporušeny, včetně muničního skladu.

Poprvé vychází po 120 letech také osobní vzpomínka zanechaná v archivu Kanceláře prezidenta republiky T. G. Masarykem. Popisuje v ní, jak strávil návštěvu v Polné v době hilsneriády. „Přetištěna je doslovně v původní podobě, jak byla vydána v příloze Času. A je to velice zajímavé čtení, co Masaryk v Polné zažil,“ konstatuje editor.

Na rynku i u Otavy

„Přáli bychom si, aby se tato publikace stala poučnou pro co nejširší čtenářskou obec, přinesla i pobavení…,“ konstatuje  redakce nové knihy. Editor Prchal zároveň oceňuje skvěle fungující Státní okresní archiv v Jihlavě: „Jsou zde vstřícní, ochotní a pohotoví pracovníci, a je zde soustředěno a přehledně roztříděno velké množství velmi zajímavých dokumentů.“

Na trh bude kniha uvedena v neděli 9. června křtem během Svátečního odpoledne na rynku, které se koná od 14 hodin na Husově náměstí v Polné. „Za dobrého počasí se na akci schází až dva tisíce návštěvníků. Kniha tu pro ně bude na stánku k dispozici,“ avizuje Jan Prchal.   

Zařazení knihy do své nabídky od 10. 6. už potvrdilo také jihlavské knihkupectví Otava.

Diskuze k článku