Jiří Varhaník
kulturní redaktor
tel.:+420 567 578 033
mobil:+420 732 506 071
varhanik@jihlavske-listy.cz

V pátek 26. října 2018 zemřel novinář, spisovatel a básník Karel Bárta. Do stovky mu scházely dva roky. Mezi lety 1954 – 1958 působil jako šéfredaktor novin v jihlavských závodech (Motorpal, Modeta), v letech 1959 – 1977 byl potom redaktorem novin Jiskra.

„Citlivý, vnímavý člověk, milovník Českomoravské vrchoviny - Telčska, Javořicka a krajiny v okolí hradu Lipnice,“ charakterizuje svého dědu jeho vnuk, jihlavský grafik a básník Pavel Petrov.

S lyrickými verši Karla Bárty o krásách přírody, a s jeho veselými epigramy, se čtenáři tu a tam setkávali i na stránkách Jihlavských listů. Básně, které celý život skládal, vyjdou v knize Sluníčko nad Javořicí společně s básněmi a fotoilustracemi vnuka Pavla.

„Můj dědeček mne, coby malého chlapečka, seznámil i se všemi tehdejšími redaktory - znal jsem je velmi blízce,“ vzpomíná Pavel Petrov, „třeba Pavla Řeháka - tomu jsem namaloval obrázek, když k nám jednou do domečku přišel na návštěvu. Na tom obrázku byl traktůrek, jak veze na připojeným vozejčku asi 10 tisíc malejch kouliček – brambůrků.“

Dědeček Pavla seznámil také s fotografem Josefem Klukanem: „Jednou za mnou přišel i do Propagace Domu kultury, kde jsem pracoval - moc pěkně jsme se bavili, řekl mi k technice fotografování moc důležitý věci. I fotografa pana Mikuláška jsem znal - jejich poetické fotografie doprovázely celé moje dětství.“

Mnoho vzpomínek má Pavel Petrov z dědova působení v redakci také  na redakčního řidiče: „Jmenoval se pan Janko. Byla tam dobrá a veselá parta bezvadnejch lidí...“

Zprávy z rodiny

Podle grafika Pavla Petrova s námi tištěné noviny, časopisy a knihy budou napořád: „Neb to, co není vytištěno na klasickém papíru, to neexistuje! A existovat nebude! To si naštěstí začíná uvědomovat stále více a více lidí. A jak by ne, vždyť je to logické – ach, a ta vůně a krása papíru a tiskařských barev!“

A tak měla dědova novinářská práce vliv i  na jeho vnuka: „Už ve čtyřech - pěti letech jsem si hrál na novináře a též i na kamelota. Svým rodičům jsem kladl spousty otázek - odpovědi na ně jsem si pečlivě zaznamenával pomocí všelijakých klikyháčků na útržky papírků, psát jsem ještě neuměl, a ty papírky jsem potom rozhazoval po celém domě a vyhazoval jsem je i z okna - ráno, v poledne a někdy i v noci, volaje nejnovější zprávy z naší rodiny..., maminku bolí zub a dědečka koleno..., babička zapomněla koupit mlíko ... nejnovější zprávy z naší rodiny´…!“

Zájem sousedů o tyhle noviny a novinky byl prý veliký: „Často se nás na ulici, když nás potkali, dotazovali: „Co to ten váš chlapeček zase dneska z okna vykřikoval?“

Dědeček Karel Bárta měl i velký smysl pro humor a srandu, s optimismem hleděl do časů budoucích.

Připravovaná kniha přinese  jeho texty veselé i romantické. „Na té práci se podílel i dědeček - jsem rád, že koncepci celé té bibliofilní sbírky veršů viděl a že se mu moc a moc líbila,“ uzavírá vzpomínání Pavel Petrov.

Diskuze k článku