David Kratochvíl
černá kronika/region
tel.:+420 567 578 039
mobil:+420 776 242 497
kratochvil@jihlavske-listy.cz

Měla to být úplně normální předštědrovečerní diskotéková párty. Jenže po třetí hodině ráno museli do klubu na největším sídlišti v Jihlavě, na Březinky, vyjet záchranáři a policisté. Co se stalo?

Všechno začalo tím, že se u baru potkali fotbalista Zdeněk K. (28) a Monika Podařilová (21) z Jihlavy. Oba přiznali, že se už v minulosti dostali do křížku, a ani 23. prosince loňského roku se na diskotéce neviděli dvakrát rádi.

„Přišel jsem tam kolem půlnoci. Byl jsem tam asi dvě hodiny. Když jsem procházel kolem slečny Podařilové u baru, vztyčila na mě prostředníček. Na to jsem jí řekl, že má být doma a hlídat dítě, nebo něco takového,“ popsal policistům na služebně při podání vysvětlení napadený.

„Nepohodli jsme se. U baru mi dvakrát plivl do obličeje. Na to jsem reagovala tak, že jsem po něm hodila tu skleničku. Nijak jsem nemířila, nechtěla jsem mu ji hodit do obličeje. Jednala jsem v afektu. Mrzí mě to,“ předesílá obžalovaná.

Dozorující státní zástupce případu Ivo Novák dosud nikdy netrestanou ženu viní z pokusu zločinu těžkého ublížení na zdraví a přečinu výtržnictví. V případě prokázání viny Podařilové hrozí trest odnětí svobody v trvání od tří do deseti let.

Obžalovaná si podle svých slov před soudem nedokáže vybavit, jakou skleničku po poškozeném tu noc hodila. Přiznala, že stejně jako poškozený byla pod vlivem alkoholu. „Pila jsem míchané drinky. Čistý alkohol jsem nepila. Mohla jsem chodit, tancovat,“ vrací se k události.

Na dotaz žalobce přiznává, že si uvědomuje, co poškozenému hozenou skleničkou do obličeje mohla způsobit za zranění. „Nechtěla jsem mu ublížit. Zpětně bych reagovala jinak. Určitě to šlo vyřešit jinak, než tou skleničkou. Mohli jsme si to normálně vyříkat. Na diskotéky už nechodím,“ podotýká. 

V průběhu hlavního líčení vypovídá, že se s poškozeným už k celému incidentu, který mezi nimi proběhl, vrátili. „Omluvili jsme se jeden druhému navzájem,“ prozrazuje. Jeden z návštěvníků diskotéky policistům do protokolu popsal, že od první chvíle si byl jistý, že skleničku od baru hodila malá, drobná holka.

„Šel jsem za ní a říkal jí, jestli se nezbláznila, a ať jde se mnou k vyhazovačům. Ona mě poslala pryč. Dal jsem jí proto ruku na záda a k vyhazovačům ji dovedl,“ popisuje svědek v protokolu, který se četl v rámci hlavního líčení.

Poškozený vypověděl, že se celý incident seběhl rychle. Sklenička podle něj přilétla z prostoru, kde stála Podařilová, ale kdo ji hodil konkrétně, to neviděl. Ani ji prý neviděl letět. Sklenka mu narazila do tváře pod levé oko a roztříštila se.

„Cítil jsem to v obličeji. Když jsem se předklonil, tak jsem viděl, jak mi kape na zem krev, ale tekla čím dál více, stékala mi po tváři a tričku. Někdo volal záchranku, šel jsem ven před klub, a byl jsem převezen do nemocnice,“ vzpomíná na událost v policejním protokolu přečteném před soudem poškozený.

Na pohotovosti absolvoval dle svých slov šití ran celkem na třech místech. Kolik měl nakonec stehů, si poškozený nepamatoval. „Byl jsem v šoku z té krve,“ popsal s tím, že od jedné rány mu na tváři zůstala viditelná jizva.

Soudní znalec ve vypracovaném znaleckém posudku konstatoval, že hmotnost sklenice, kterou poškozený inkasoval ránu do obličeje, mohla být zhruba 0,4 kilogramů.

„Za méně příznivých okolností mohlo dojít k výrazně závažnějšímu zranění. Stalo by se tak v případě zasažení oka ostrým okrajem či střepem rozbité sklenice. Při poranění očního bulbu, koule, by mohlo dojít k jeho úplné ztrátě, a tím i k úplnému vyřazení funkce,“ předesílá soudní znalec v posudku.

Žalobce v závěrečné řeči vyzdvihuje úplné přiznání Podařilové, i lítost, kterou v průběhu hlavního líčení projevila, a také škodu, kterou již uhradila poškozené zdravotní pojišťovně (přes 1.700 korun) jako náklady za poskytnutou lékařskou péči. Podle jeho slov to ale vůbec nic nemění na podané obžalobě.

„Myslím, že i úplnému laikovi musí být jasné, že sklenicí hozenou do obličeje může skutečně vzniknout závažné poranění, především tedy oka, nebo krku. To, že k vážnému poranění nedošlo, to bylo jen dílem náhody, protože poškozený byl zasažen sklenicí těsně vedle oka. Je to štěstí i pro samotnou obžalovanou,“ vysvětluje pro úplnost Novák.

Žalobce se po zvážení všech okolností domnívá, že je možno uložit obžalované trest na samé spodní hranici zákonné trestní sazby, který lze podmíněně odložit na zkušební dobu v trvání dvou až tří let.

„Dávám soudu ke zvážení, zda mimořádně nevyužít možnost ke snížení trestu, a to s ohledem na výraznou převahu polehčujících okolností. Mám za to, že základní sazba pro obžalovanou by byla nepřiměřeně přísná,“ říká Novák. Pro Podařilovou navrhuje trest v trvání kolem 18 měsíců.

Obhajoba má ale na výši trestu jiný názor. „Moje klientka v afektivní, nepřiměřené reakci hodila sklenici, která zasáhla poškozeného do obličeje. To je objektivní stav,“ podotýká obhájce Podařilové Jan Valihrach.

Obhájce se domnívá, že když jeho klientka, která nemířila sklenicí na určitou část těla, neměla v úmyslu poškozenému způsobit těžkou újmu na zdraví.

„Nejsem lékař, ale z mého pohledu zranění poškozeného nemělo ani znaky prostého ublížení na zdraví, a přesto je moje klientka stíhána za pokus těžkého následku, který nevznikl, a podle závěru znaleckého posudku ani vzniknout nemohl,“ konstatuje ve své závěrečné řeči obhájce. Domnívá se tak, že jeho klientka neměla být vůbec postavena před soud. „Nechci jednání mé klientky v žádném případě bagatelizovat. Dopustila se jednání, kterého se dopustit neměla, ale bylo možné už na začátku trestního řízení zvažovat, zda se jedná skutečně o trestný čin,“ uvádí.

Dává proto soudu ke zvážení variantu postoupení celé věci do přestupkového řízení, eventuálně ji posuzovat jako prosté ublížení na zdraví, a celé stíhání jeho klientky podmíněně zastavit.

Soudce Zdeněk Chalupa se ve vyhlášení rozhodnutí prakticky ztotožnil s argumentací státního zástupce a obžalované vyměřuje trest odnětí svobody v trvání 18 měsíců s podmíněným odkladem na zkušební dobu 2,5 roku.

Soudce v odůvodnění rozhodnutí odmítl argumentaci obhajoby, že v konání obžalované chybí úmysl. „Každému dospělému, rozumně uvažujícímu člověku musí být jasné, že pokud po jiném hodí sklenici, která váží téměř půl kila, a zasáhne ho takovou silou, že dojde až k rozbití sklenice, může k následku v podobě těžké újmy na zdraví dojít. Mohlo dojít ke zranění očí, ke ztrátě oka, nebo k poškození cév,“ jmenuje pro příklad soudce.

Obžalovaná si po poradě s obhájcem ponechala lhůtu pro případné podání odvolání. Stejné možnosti využil i státní zástupce. Nakonec se obě strany ve stanovené lhůtě této možnosti vzdaly. Rozsudek je tím pádem pravomocný.

Diskuze k článku