Reklama
Dnes je pondělí 25.05.2020     svátek má Viola

Pec z 15. století: archeologové odkryli na Rokštejně nález evropského významu

ARCHEOLOGOVÉ pracují u nově odkryté potravinářské pece z 15. století na hradě Rokštejně (více foto a video v galeriích na webu JL). Foto: Jiří Varhaník
ARCHEOLOGOVÉ pracují u nově odkryté potravinářské pece z 15. století na hradě Rokštejně (více foto a video v galeriích na webu JL). Foto: Jiří Varhaník

9.8.2018 Aktuality/Komentáře (0), autor:
Jiří Varhaník

  Nález evropského významu. Tak komentuje Jana Mazáčková, vedoucí archeologického průzkumu na hradě Rokštejně u Přímělkova, aktuální nález původně zaklenuté pece z 15. století. 

 

  Co přesně tým archeologů z brněnské Masarykovy univerzity při letošním systematickém archeologickém výzkumu na zřícenině hradu objevil?

  Je to potravinářská pec, to znamená hlavně pec na pečení chleba. Dole je pěkně dlážděná, na dláždění se našla taková decentní jílovitá vrstvička výrazně promíchaná s popelem, ale bylo vidět, že pec byla vyčištěná. Zajímavostí je použití dvou stavebních technologií. Celá dolní část tělesa byla zpevněna na jíl, nebyla tam malta, ale šlo o kamenickou práci, kde konstrukčním pojivem byl právě jíl. Kopule nad pecí byla ovšem vyzděná na maltu.

  Do jaké doby nás tenhle nález vrací? 

  Pec je z 15. století, používala se tedy před obléháním a zánikem hradu v roce 1467. Je to valdštejnská fáze po roce 1399, protože pec je přizděna k valdštejnské hradbě. Při zániku hradu byla pec  vymetená - nenašli jsme v ní popel, takže byla připravená k dalšímu provozu. A při obléhání hradu rozhodně nic nepekli.

 

  Je pec něčím výjimečná po technické stránce?

  Unikátní je řešení komínu. Vidíme průduch z pece skrz stěnu do rohu hlavní hradby a branského tělesa, k nimž byla pec přizděna. Průduch nahoru podél tohoto rohu tvořil dostatečný odtah kouře. 

  Zajímavé je samotné řešení okolí pece, ve kterém se nachází navršený, od okolní provozní vrstvy výrazně vyvýšený soklík v šířce pece. Lícovaná přizdívka u pece se nedochovala celá, ale prodlužovala se právě k soklíku, patrně dřevěným rámem. Sokl se velmi pěkně zachoval, protože na to všechno padla suť ze zdiva horního paláce. Tím pádem vidíme, že provozní místo celého potravinářského okrsku bylo dvouprostorové a funkčně jsme ho díky náhlému zániku hradu chytili takto parádně, v jeho nahotě a kráse.

  Máme si pec představit někde v rohu interiéru hradní pekárny? 

  Úplně v interiéru to být nemuselo. Můžeme si představit nějaké dřevěné sloupy a na nich hozenou střechu, aby na pec a připojené obslužné místo nepršelo, protože by se konstrukce rozplavovala. Že se v peci topilo, je vidět na jílu, který je dočervena vypálený. Muselo tam docházet k poměrně vysokým teplotám.

   Ale v blízkém okolí jsme prozatím nenašli žádné konstrukční zbytky nějaké další zděné nebo dřevěné budovy. Že tu nad pecí stála nějaká dřevěná konstrukce, to nemůžeme prozatím potvrdit, ani vyvrátit. Stojíme tu ale na provozní vrstvě z 15. století, po které tehdejší obyvatelé hradu chodili, když pec fungovala. V té druhé, vedlejší části (sokl) mohli něco přihřívat a zároveň tam něco odhazovali. Kolem soklu musela být postavena nějaká rámová konstrukce. Jenže samotných potravinářských pecí není z té doby dochovaných zase tolik v takovémto stavu, a hlavně není přímo interpretované jejich nejbližší okolí, většinou jen samotná pec.

  Tu pec jste tedy vykopali pod vrstvou sutin?

  Ano. Problém v příbranském prostoru byl v tom, že Bohumil Coufal, který tady vedl výzkumy někdy na konci padesátých let 20. století, se dostal do výšky několika málo desítek centimetrů nad pecí. Zarazil se ale na těch sutích - potřeboval si proti turistům zpevnit korunu hradby, aby mu na (sousední) zahradu nelezli lidé.
My jsme začali v sutích těsně nad destrukcí pece. Suť, která na pec padla z horního paláce, jsme začistili, následně jsme ji odstranili, a to už jsme věděli, že pod sebou máme nějaké pyrotechnologické zařízení. Samozřejmě jsme ze začátku nevěděli, k čemu ta pec sloužila, takže jsme si vymýšleli, k čemu všemu mohla být. Teprve až když jsme doladili spodek, lze s jistotou říci, že to byla potravinářská pec a že zde v 15. století vytvářela nějaký potravinářský okrsek v rámci hradu.

  O jak velký objev se jedná?

  No o obrovský. Bavíme se o objevu na středoevropské, až evropské úrovni. Jedna taková pec je teď vykopaná na hradu Zlenice. Jenže problém je v tom, že když to kopete, většinou si nevšimnete těch rozplavených vrstev kolem. Protože gravitace působí velice dobře, hrany se většinou rozplaví a vy nevíte, že funkčně ta vrstva náležela k objektu. My tady, díky tomu, že na to padla ta zeď a zavřela to, můžeme říct, že to byla dvouprostorová jednotka.
  
 

  Pec je objevena, vykopána, ale co s ní bude dál?

  To jsme řešili s Městem Brtnice (majitel hradu: pozn. redakce), jakým způsobem pec prezentovat. Protože klasicky, kdyby šlo o  naši metodiku archeologického výzkumu, tak bychom to celé rozebrali, že by tu nezůstalo nic. My se potřebujeme podívat, na jakých vrstvách to stojí, do čeho je to přímo založeno. Tady lze předpokládat, že to bude asi položeno buď přímo na skalním podloží, které poblíž vystupuje, nebo na nějaké starší provozní vrstvě.

  Ale v pozitivním slova smyslu jsme se dohadovali s paní starostkou, jak pec prezentovat návštěvníkům hradu. Shodli  jsme se, že ji tady zachováme v tom stavu, v kterém je, pouze se bude muset vymyslet způsob, jak ji dochovat. Tím, že se kopule propadla dovnitř pece, vyvalil tlak jednu zeď a cihly jsou vyhnuté směrem ven. Takže v té části, kde je pec zděna pouze na jíl, by to příliš dlouho nevydrželo. 

  Bude tedy nutné zdivo tělesa trochu rekonstruovat, ale opět vymazat na jíl - dodržet dobovou technologii. Poté se celek opět zaklene, ale nebude to kopule zděná, nýbrž nějak vizuálně prezentovatelná, aby návštěvníci viděli dlažbu spodku pece. Možná s nějakým průhledem, nebo jinou formou.

 

  To znamená kontaktovat odbornou firmu?

  Zrekonstrujeme to patrně sami. Pustíme se do toho, protože zjednat firmu, která by udělala opravdu dobře nejen kamenickou práci zděnou na jíl, to si myslím, že bude lepší, když budeme postupovat podle vlastních plánů a uděláme to ve spolupráci s městem.

  Váš aktuální výzkum navazuje na práci, kterou na Rokštejně po léta vedl se studenty váš předchůdce z Masarykovy univerzity, prof. Zdeněk Měřínský. Jak momentálně působení archeologů na hradě vypadá? 

  Standardně tu probíhá výuka - terénní praxe studentů oboru archeologie Masarykovy univerzity, většinou třetího ročníku. Protože se zde jedná o středověké stratifikované situace, které jsou složitější. Ve stratigrafii na hradech jde o otevřený prostor (nádvoří) a hlavně o zdi stojící nebo stržené, a o vrstvy, na kterých zdi stojí, do kterých jsou zapuštěné a které k nim přiléhají. Výuka se zaměřuje na to, aby se studenti naučili orientovat ve složitějším terénu a pracovat se zdivem, aby chápali složitost hradní stavby a výstavby. Aby dokázali interpretovat jak vrstvy provozní, tak suťové, různé vyrovnávací, požárové a destrukční.

   Tady na Rokštejně kolem sebe vidíme vrstvu sutě o mocnosti třeba až dvou metrů - mohla vznikat klidně čtyři století. Pod tím je zbytek zdiva padlý na nějaký provozní horizont. Studenti se mohou naučit brát vzorky, proplavovat a vybírat z toho archeobotanický materiál. Třeba v jednom zánikovém horizontu právě odkryté stavby máme nálezy spousty drobných předmětů, jako jsou hrací kostky, nebo samozřejmě mince. To při odkrývání většinou unikne, takže se pak materiál prosívá a plaví. Studenti se naučí celou metodiku postupu prací, včetně obsluhy geodetických zařízení, naučí se fotit, dělat správně popisky apod.  

   Základnu má univerzita stále poblíž hradu, v Panské Lhotě?

  Poslední roky většinou v létě tři týdny kopeme na hradě. Potom se samozřejmě musí zpracovávat materiál z archeologického výzkumu, musí se umýt, inventarizovat. Jinak probíhají standardně workshopy právě na naší vědecko-výzkumné základně, kterou máme v Panské Lhotě. Dělají se tam experimenty s keramikou, s vařením, odlévá se bronz. Zkoušejí se zkrátka dobové technologie.

  Jak pokračuje odkrývání dalších částí hradu?

  Většinou pokračujeme v souladu s našimi výzkumnými otázkami a s tím, co požaduje město Brtnice. Je to systematický výzkum, ale s tím, že když město potřebuje v konkrétním místě něco postavit, aby splnilo nějaký svůj projekt, snažíme se vyjít vstříc a za standardních podmínek systematického archeologického výzkumu situace zdokumentovat.   

  Na kolik desetiletí je ještě na Rokštejně práce?

  Na hodně (smích). Ten hrad nám to ale vrací úplně stonásobně. Právě teď máme odkrytou další zděnou konstrukci z nejstarších fází hradu, kterou pozdější valdštejnská hradba překrývá. Jde o destrukci nějaké obytné stavby. My teď říkáme pracovně, že máme třetí rokštejnský palác, ale to je ještě otázka interpretace.

  Co už se dá o něm říci?

  Víme, že stavba byla minimálně dvoupatrová a že v patrech na podlaze byly položené dlaždice, takže ten interiér byl docela zajímavý. Určitě tam bylo teplovzdušné topení, stejně jako v dolním paláci. A rozhodně ta stavba zanikla někdy před nebo kolem roku 1400, kdy to Valdštejnové srazili dolů a přistavěli nový hradební obvod hradu. Takže musíme totálně předělat půdorys a fáze hradu, protože teď, když jsme to odkryli, tak hrad vypadá úplně jinak ve 14. století.

  Co v „třetím paláci“ při výkopech nalézáte?     

  Kromě kuchyňské a stolní keramiky jsou tam zase hrací kostky, mince z druhé půlky 14. století, spousta kuchyňského odpadu. Takže víme, co jedli. Například různé druhy ryb, pokoušeli jsme se je už určovat a máme patrně doloženého okouna. A samozřejmě je v tom i nějaká drobná archeobotanika, takže obilky, ale to čeká na další zpracování.

  Takže tohle je práce na nejbližší období? 

  Ano. A příští rok pojedeme v destrukcích z interiéru téhle stavby. Ta budova je založená do starého příkopu z 13. století. Je tam okno s dochovaným ostěním, jako jedno z mála na hradě, protože všechna ostění jsou vytrhaná, ale my ho tady máme v intaktu. Ten interiér ukazuje na provoz stavby někdy do konce 14. století, takže naprosto super situace.

Diskuze k článku

Nový komentář

Reklama
21.05.2020 AktualityPlukovník Sekan: Monitoring není možný bez souhlasu nemocného

Požadovaná výpomoc se bude odvíjet dle potřeby kraje, říká k odběrovým týmům v rámci chytré karantény ředitel Krajského vojenského velitelství (KVV) v Jihlavě plukovník Ladislav Sekan. ...

Komentáře (0)
21.05.2020 AktualityPřed 100 lety se narodil politický vězeň Antonín Štěpánek, čestný občan Jihlavy

V úterý 28. dubna uplynulo 100 let od narození čestného občana Jihlavy Antonína Štěpánka. Byl politickým vězněm komunistické totality a po listopadu 1989 zastával funkci předsedy městské ...

Komentáře (0)
20.05.2020 AktualityMost u Dvorců kraj přestavovat nebude

Kraj Vysočina letos nezačne přestavovat mohutný most u vsi Dvorce na silnici číslo 602 mezi Jihlavou a Pelhřimovem. Rada kraje dnes zrušila výběrové řízení na dodavatele, protože jedna firma ...

Komentáře (0)
20.05.2020 AktualityMěsta Vysočiny odkládají kvůli klesajícím příjmům část investic

Největší města na Vysočině zatím čekají kvůli koronavirové krizi pokles letošních příjmů o desítky milionů korun. Krajská Jihlava očekává výpadek až 150 milionů. Schodek sníží ...

Komentáře (0)
20.05.2020 AktualityVysočina zváží podporu turistiky kraji kvůli dopadu koronaviru

Kraj Vysočina zváží možnosti podpory turistiky v kraji, která by pomohla podnikatelům v cestovním ruchu poškozeným opatřeními proti koronaviru. Mohl by to být například dotační program. ...

Komentáře (0)
20.05.2020 AktualityS rouškovníkem u JL pomáhaly švadlenky z celého regionu. Všem moc děkujeme!

Téměř 1900 kusů roušek jsme rozdali prostřednictvím rouškovníku Jihlavských listů, který byl celých pět týdnů umístěn na bráně naproti vjezdu na autobusové nádraží v Jihlavě. Jeho ...

Komentáře (0)
20.05.2020 AktualityVelký Pařezák už je téměř plný

Letos v létě už bude opět možné užít si rybník Velký Pařezitý u Řásné. Ten byl v loňské sezoně bez vody, kvůli opravě hráze. Před půl rokem byla ukončena a přes zimu se vodní ...

Komentáře (1)
20.05.2020 AktualityBystrianské a Zudové udělili cenu města

Grafička Eva Bystrianská a pedagožka Hana Zudová dostanou Cenu města Jihlavy. Rozhodli o tom v tajném hlasování jihlavští zastupitelé. Bystrianská obdrží cenu za originální vizuální ...

Komentáře (0)
19.05.2020 AktualityMotoristé pozor, v sobotu Jihlavským tunelem neprojedete

V sobotu 23. května bude od 8.00 uzavřen Jihlavský tunel. Důvodem je jeho údržba. Dle zprávy společnosti Služby města Jihlavy (SMJ) začne od 8.30 mytí tunelu, čištění kanalizace a údržba ...

Komentáře (0)
19.05.2020 AktualityMHD v Jihlavě se vrátí do letního režimu

Od pondělí 25. května se městská hromadná doprava v krajském městě Vysočiny vrací k běžnému letnímu provozu. Končí tak omezení v dopravě zavedená v souvislosti s pandemií koronaviru ...

Komentáře (0)
19.05.2020 AktualityV Jihlavě začíná oprava mostu přes Koželužský potok

Kvůli dvouměsíčním stavebním pracím bude omezený provoz na křižovatce ulic Křižíkova a Tovární mezi City Parkem a dopravním hřištěm. Předmětem této veřejné zakázky malého rozsahu ...

Komentáře (0)
19.05.2020 AktualityRadní Nového Města n. Mor. navrhli odejmout Gottwaldovi občanství

Radní v Novém Městě na Moravě dnes navrhli odejmout čestné občanství komunistickému prezidentovi Klementu Gottwaldovi. Zastupitelé města návrh projednají 1. června, řekl starosta Michal ...

Komentáře (1)

Reklama
© 2007 Parola s.r.o. - užití obsahu včetně převzetí článku bez písemného souhlasu Paroly spol s r. o. je zakázáno. edited by N.E.S.P.I
S-Rank (www.seznam.cz) www.i-asap.net