Byl jedním z prvních, ne-li první, kdo dohledal a zpracoval data o zdravotním stavu obyvatelstva Jihlavska. A to již na konci osmdesátých let minulého století. Tedy v době, kdy se nepříjemné události nesměly medializovat, špatná data „neexistovala“ a noviny hlásaly, že u nás je nejlépe a na Západě nejhůř.

MUDr. Stanislav Wasserbauer z Věžnice v té době pracoval na Okresní hygienické stanici v Jihlavě.

„Vystudoval jsem v roce 1983 hygienickou fakultu, a chtěl jsem i pracovat v hygieně a v podpoře zdraví,“ začíná své vyprávění.
Hygiena se tehdy příliš nezabývala prevencí vzniku nemocí. To chtěl napravit. Proto si na svoji disertační práci vybral téma - zdravotní stav obyvatel tehdejšího okresu Jihlava.

„Tehdy jsem si řekl, možná jako jeden z prvních v republice, že musíme směřovat k ochraně a podpoře zdraví, to znamená u primární prevence nemocí je potřeba vycházet z našeho zdravotního stavu,“ pokračuje Wasserbauer.  

Sbírat data, o kterých se mezi lidmi spekulovalo, že nemusí být dobrá? Měl ale štěstí. Tehdejší ředitelka Okresní hygienické stanice MUDr. Svačinková jej plně podpořila.

Studii dával dr. Wasserbauer na přelomu let 1988 a 1989 dohromady několik měsíců. „Tehdy byl problém najít k tomuto tématu potřebná data, protože všechna nebyla veřejně dostupná. V roce 1988 teprve začínaly první počítače, nebyly žádné internety apod.,“ vzpomíná na dobu, kdy vše ťukal do psacího stroje.

Výsledky, ke kterým dospěl, nebyly dobré. „Většina ukazatelů byla ve srovnání s jinými, především západoevropskými státy, výrazně horší,“ popisuje výsledky svého zkoumání.

Mezi tyto ukazatele patřila například průměrná délka života, úmrtnost na nádorová onemocnění, nebo úmrtnost na nemoci srdce a cév. Jak dnes doplňuje, ve většině ukazatelů stále za západní Evropou zaostáváme, ačkoliv je zde již mnohem lepší situace, než před lety.

Výjimkou je ale například nízká kojenecká a novorozenecká úmrtnost, v níž jsme vždy patřili ke světové špičce.

Jeden z důležitých ukazatelů zdravotního stavu obyvatelstva je průměrná délka dožití. V současné době v ČR činí u mužů 76 a u žen 82 let.
Jak tomu bylo na konci 80. let? O hodně méně! „Dá se říci, že za posledních 30 let se u nás prodloužila délka života o šest až sedm let,“ dokládá Wasserbauer.

Na „koberečku“ u tajemníka

V rámci studie porovnal Jihlavsko s dalšími okresy tehdejšího Jihomoravského kraje. Výsledek nebyl dobrý. Okres Jihlava se v některých ukazatelích zdraví umístil až na 12. či 13. místě z celkem 14 okresů kraje.

„Okres byl špatný například ve výskytu zhoubných nádorů. V úmrtnosti na zhoubné nádory jsme skončili dvanáctí,“ přiblížil jeden z nejhorších ukazatelů.
V roce 1989 svoji disertační práci dokončil. Bylo mu tehdy 30 let. Jeho práce v řadách okresních komunistických představitelů vzbudila nevoli. Byl předvolán na „kobereček“ k prvnímu okresnímu tajemníkovi KSČ, kterého doposud osobně neznal.  

„Dostal jsem docela vynadáno za to, že jsem si dovolil psát o zdraví našeho lidu tak nepěkně, a že jsem si dovolil situaci zde označit za horší, než v jiných okresech Jihomoravského kraje,“ nastiňuje průběh pohovoru.

Vše se nakonec v dobré obrátilo. Po počáteční bouři výsledky výzkumu s komunistickým šéfem okresu probrali. První tajemník poté nabyl dojmu, že výsledky Wasserbauerova bádání jsou pravdivé. „V podstatě mi nezakázal v mé práci pokračovat,“ doplňuje.

Po Listopadu 89

Práce MUDr. Stanislava Wasserbauera o zdravotním stavu obyvatel Jihlavska se dostala do obecného povědomí až po Sametové revoluci v listopadu 1989.
Hlad lidí po pravdě zasáhl nejen oblast politiky, ale i zdravotnictví, či životního prostředí. Na jednu z prvních besed, kterou v březnu roku 1990 zorganizovalo tehdejší Občanské fórum, přišlo na dvě stě lidí.

Za řečnickým pultem tehdy seděli MUDr. Stanislav Wasserbauer, nebo Ing. A. Zavřelová, která referovala o vodě.

O studii projevily zájem Jihlavské listy a stati z ní otiskly. Vycházely na pokračování po řadu týdnů.

V prvních svobodných volbách, v prosinci roku 1990, se rozhodl kandidovat za Občanské fórum v komunálních volbách. Jihlava byla tehdy rozdělena na dva volební obvody. V tom prvním získal nejvíc hlasů lékař Pavel Svítil, ve druhém obvodu on – Stanislav Wasserbauer. Získal víc hlasů, než budoucí starostka města Daniela Brodská.

„Na ty roky vzpomínám vlastně docela rád. Bylo to něco ,nového’. S velkým elánem a dobrou vidinou, že se nám podaří věci změnit k lepšímu, jsme se pustili do práce. Tehdy zejména v oblasti životního prostředí – pitná voda, radon, likvidace odpadů atd… Z každého úspěchu jsme se radovali.“

V hektické době devadesátých let se dr. Wasserbauer stal ředitelem okresní, a poté krajské hygienické stanice. Několik let pracoval i na ministerstvu zdravotnictví.

Dnes se stále zabývá prevencí nemocí, ochranou a podporou veřejného zdraví. Působí ve Státním zdravotním ústavu na Oddělení podpory zdraví, a je mimo jiné vysokoškolským pedagogem.

Zdravotní stav obyvatel

A jaký posun udělalo Jihlavsko v porovnání s lety před Listopadem 89, kdy sepisoval svou disertační práci? „Jsme jedním z nejzdravějších regionů v republice,“ říká dnes Wasserbauer jednoznačně. Okres i kraj se pohybují na předních příčkách v rámci republiky také v délce života.

Čím je to způsobeno? „Především dobrou úrovní prevence, lepšími životními podmínkami a prostředím, informovaností a stále se zlepšující zdravotní gramotností obyvatel,“ dodává muž, který jako první po Sametové revoluci lidem pravdivě sdělil, jaký opravdu je zdravotní stav obyvatel.

Diskuze k článku