MRÁKOTÍN - Na loňskou extrémně teplou zimu nevzpomínají provozovatelé lyžařských areálů v našem kraji v dobrém. I přes největší ztrátu za posledních 11 let, co je mrákotínský vlek v provozu, zde úspěšně dokončili čerpací stanici pro umělé zasněžování svahu za 1 mil. korun. Spoluvlastníka vleku Josefa Mikšíčka jsme se zeptali, jestli se letošní lyžařská sezona bude hodnotit příznivěji než ta předchozí.

"Loni jsme lyžovali od pátku do pondělí. Letos je situace opravdu příznivější, protože se lyžovalo přes vánoční svátky, což podle statistik vyjde zhruba jednou za sedm let, takže to pochopitelně bylo dobré. Teď musíme čekat, jak to bude s počasím dál. Pokud by nyní měla zima definitivně skončit, je úspěšná zhruba ze 30 procent. Potřebujeme, aby se lyžovalo ještě aspoň čtyři, pět víkendů."

Pokryje vám letošní zima ztrátu z té minulé?

"V předchozích letech jsme měli zisk a peněžní prostředky se investovaly zpátky. Letos se snad ještě něco vydělá. Kdyby se to však nepovedlo jako loni, měli bychom problém. Kdyby se nevydařily stejně jako vloni třeba dvě sezony z pěti, přišla by krize."

Spousta vlekařů v kraji před loňskou zimou investovalo do zařízení nemalé částky na nákup sněžných děl, rolby. Neváhali se zadlužit a pak jim zbyly jen oči pro pláč...

"Žádné úvěry jsme nebrali, takže jsme se do dluhů naštěstí ani nedostali, vše financujeme z vlastních prostředků."

Mají lidé v lednu o lyžování stejný zájem jako o vánočních svátcích a nebo návštěvníků se startem nového roku spíše ubývá?

"Jakmile někde zaprší, tak je hotovo. Včera (v pondělí ­ pozn. aut.) jsme tu měli dvacet lidí. Když je počasí, o víkendu bývá na svahu nabito pravidelně. Jakmile ale lidé nevidí, že je venku pravá zima, lyžovat nejdou."

Traduje se, že lidé o návštěvu menších sjezdovek stojí především během vánočních svátků. V lednu už je to ale spíše táhne do velkých lyžařských středisek, ať už v tuzemsku, nebo v zahraničí, souhlasíte?

"S minulým rokem to srovnávat nemůžeme, protože se lyžovalo jen jeden prodloužený víkend, ale pokud si vezmeme předloňskou zimu, která byla na rozdíl od té předešlé extrémně tuhá a lyžovalo se až do 23. března, lidé chodili stále. Samozřejmě, lidé jezdí na hory ve velkém počtu, ale pokud bude mrznout a sem tam bude poletovat sníh, bude denně nabito. Zkrátka, lidé, jakmile vykouknou z okna a vidí, že není zima, tak nejedou."

Teď už se ale denní teploty dostanou minimálně k těsné blízkosti nuly, případně přes ni do plusových hodnot a sníh taje...

"Bohužel na současné počasí se nedá reagovat umělým zasněžováním. Jakmile se ale teploty přes den dostanou ke čtyřem pěti stupňům pod nulu, sněžit se bude okamžitě."

Na aktuální teplotě venku záleží tedy nejvíc...

"Samozřejmě. Sněžná děla mají tři okruhy. Buď jedeme na plný, poloviční nebo třetinový výkon. Abychom mohli děla zapnout naplno, muselo by být aspoň 12 až 15 stupňů pod nulou, a to už asi letos nebude. Důležité také je, aby nefoukal vítr. Za jeden den se dá za ideálních podmínek vyrobit 500 až tisíc metrů krychlových technického sněhu."

Provozování vleků asi není jednoduchou a příliš výnosnou záležitostí?

"Člověk si ani neuvědomuje, co všechno provozování vleku obnáší ­ neustálé investice. Za pár let bychom měli pořídit nové vleky, jenže taková investice jde do milionů. Každý rok se dá vydělat na něco, ale aby si člověk myslel, že mu zbyde hezkých pár tisíc, tak to rozhodně ne. Vše investujeme zpátky. Dělám mléko a zaplaťpánbůh, že ho dělám, protože vlek by mě neuživil."

David Kratochvíl