JIHLAVA (jv) - Fenomén strašáků probádal na své nedávné výstavě v Muzeu Vysočiny v Jihlavě fotograf Pavel Bezděčka. Ta další, která začne vernisáží ve čtvrtek v 17 hodin, se pro změnu ve fotografiích a objektech pustí do zkoumání uměleckého Kouzla koroze.

Jako demonstraci úpadku a postupného zániku fenoménu "strašáctví" v Čechách a na Moravě pojal Pavel Bezděčka výstavu, kterou muzeum předkládalo svým návštěvníkům do konce minulého roku. Fotografie zachytily současné české i evropské strašáky jako představitele lidového obyčeje. Na jejich vývoji autor demonstroval i určitý úpadek kulturnosti ve společnosti.

Svého prvního strašáka vyfotografoval Bezděčka neúmyslně před třemi lety jako součást krajiny na Kopanicích. Živý sen s oním strašákem stál prý na druhý den na začátku ideje zachytit krásný, avšak upadající svět v zániku, fotografovat strašáky na cestách cíleně, sledovat jejich osudy a studovat zákonitosti jejich života.

Strašáky, jejichž účelem je v obecném povědomí především chránit majetek a úrodu všeho druhu před "škodnou", rozdělil Bezděčka s patřičnou nadsázkou takřka vědecky do několika kategorií, v obraze i textech zkoumal kulturu, historii, život, morfologii i anatomii strašáků. Co do umístění je dělí na klasické polní, zahradní, sadové, viniční, vzácné domácí, anebo rybniční, chránící zejména na Vysočině sádky před kormorány. Typově pak na hlavaté a bezhlavé, stojící a zavěšené. Použitý materiál zase strašáky rozděluje např. na hadrové či hadroplastové, ale i "moderní" celoplastové, PETlahvové, mikrotenové nebo kanystrové.

Z hlediska historického nalezl autor prapůvod strašáků hned v počátcích kulturních dějin lidstva. "Vybělená lebka a kus kůže na kůlu připevněném k chýši pravěkých lovců, to už byl první strašák," popisují Pavel Bezděčka a kurátorka realizované jihlavské výstavy Klára Bezděčková, že s přibýváním lidí a soupeřením komunit začali strašáci také demonstrovat moc a sílu svých domácích a chránit jejich obydlí před zlými duchy.

Mezi strašáky Bezděčka řadí i všemožné modly a totemy, hodnotí je i jako předvoj víry a náboženství. Podle zkoumání autorů přešla podoba strašáků od takřka výhradně zvířecí časem k člověčí. Kůži nahradily tkanina a lidské šaty a strašáci přežili v civilizacích celého světa střídání řady kultur i technický pokrok.

"Proto jsou strašáci jakýmsi barometrem či lakmusovým papírkem kulturnosti té které společnosti, je na nich zřetelně vidět úpadek její kvality," komentuje fotograf strašáků jejich výmluvnou proměnu v současné době, kdy se strašáci začali neradostně proměňovat k duchu dneška. Fotografování strašáků je tedy podle Bezděčky nejen úsměvným voláním po zachování romantiky, ale i dokumentem a apelem na lidi, aby přestali špinit své zahrady, políčka a vinice plastovými hrůzami a navrátili prostor klasickým strašákům, kteří krajinu zdobí.

Výstavu fotografií Pavla Bezděčky, podpořenou i reálnými ukázkami některých typů strašáků, doplnila v muzeu i výstava strašáků, jak je vidí jihlavské děti. Strašáci byli tématem literární a výtvarné soutěže, v níž školáci k výrobě použili celou řadu materiálů i náhledů na dané téma. Celkem se v muzeu sešlo na 47 modelů všech typů a velikostí, 152 ilustrací a 14 literárních prací.

Nyní se tedy Bezděčka zavěnuje Kouzlu koroze. Jeho výstava začne ve čtvrtek a potrvá do 10. února. Autor se zaměřil na přehlížené předměty a detaily, které nás obklopují, avšak ukazují, že i zkorodované zbytečnosti mohou být zajímavé a inspirující.

Už dnes v 17 hodin ovšem začne v muzeu i další výstava. Své obrazy představí malířka Helena Tomanová.