Již sedmý rok rozezvučely chrám sv. Ignáce v Jihlavě gospely. Opět v podání černošského souboru, tentokrát Lillian Boutte & The Spirit of New Orleans z USA.

Lillian označují jako "hudebního posla" z New Orleans, kdy si za posledních 25 let dobyla srdce posluchačů svou nezaměnitelnou hudbou kombinující gospel, jazz a R&B.

V Jihlavě se představila jako skvělá zpěvačka a "posel" naprosto spontánní. Lásku k Bohu a radost při zpěvu o něm dokázala doslova přelít i do diváků. Zpěv, tanec, tleskání i konverzace s posluchači, kterým texty před písničkami překládala Markéta Kovářová z Jihlavy, přímo uháněly v drtivém tempu celým vystoupením.

Hlavní protagonistka se však představila i jako "šoumenka", když neváhala například předvést vlaštovku, jen aby pomohla překládat text z angličtiny do češtiny. Druhá zpěvačka souboru Tanya zase překvapila všechny přítomné diváky, když se s mikrofonem v ruce vydala zpívat mezi diváky a prošla celým kostelem.

Zaplněný kostel odměňoval jednotlivé písně bouřlivým potleskem a soubor několikrát přidával. Na své šňůře po republice prý dosud nejvíc. Závěr tradičně patřil společnému focení, diskuzím a autogramiádě. "Bylo to nádherné," říká maminka s dívkou a děkují Lillian za koncert.

"I mně se to moc líbilo," reaguje vždy veselá zpěvačka.

"Jsme nadšení, říká po koncertu, lidé se smáli a přidávali se a tleskali," raduje se. Nejsme tedy "studenější"? "Ne," odpovídá rezolutně, "jezdím do Evropy řadu let a hodně lidí si sedí na rukách, protože neví, jestli se hodí tleskat," směje se.  

"I v USA jsou rozdíly mezi kostely," říká k tomu, že se v Evropě v kostelech při koncertech tolik netleská nebo netancuje. "Farář je pro nás jen obyčejný člověk, u vás zástupce církve. U vás se v kostelech více chováte vážně, pro nás je kostel jen budova, kam se chodíme radovat a užíváme si to. Pro nás je Bůh přítelem."